Oba týmy dlouho hrály o záchranu, ale sestup jim už nehrozil. Dokonce ani patnáctým Vojkovicím. Ty si posledního zápasu užily víc než domácí, přestože odjely poraženy. Na držení míče ale museli hosté vysoko zvítězit. Tři čtvrtiny zápasu byly odehrány na polovině Bučovic. Jenže z převahy, zvláště ve druhém poločase výrazné, si Vojkovičtí nedokázali vytvořit tzv. tutové šance. Totéž lze říct o bránících se domácích, ale těm gólově vyšla alespoň jedna akce.

Už v jedenácté minutě ztratili hosté míč při rozehrávce a měli smůlu, že se zatoulal k nohám bučovických zkušeností. Čtyřicátník David Vágner vyslal uličku mezi stopery ještě o dva roky staršímu Tomáši Kachlíkovi, který šel sám na brankáře Sedláčka a vůbec nezaváhal. „Náš veterán vyhrál souboj a dal to druhému veteránovi do volného prostoru. Měl jsem čas si rozmyslet, co udělat. V brance jsem viděl volný prostor, tak jsem si to trochu posunul, abych se dostal do lepší střelecké pozice, a špičkou jsem to posunul prakticky do prázdné branky. Brankář neměl šanci,“ radovala se z rozhodující trefy bučovická fotbalová ikona.

Vypadalo to mazácky a byla to první střela a jedna ze dvou nebezpečných na branku Vojkovic. Jak zdůraznil Tomáš Kachlík, prý také jeho poslední gól v bučovickém dresu.

Hosté poprvé vážněji ohrozili domácí branku až v pětadvacáté minutě Čermákovou střelou z dálky, pak mohl jít sám na vojkovickou branku Dušan Svoboda, ale nezpracoval si první přihrávku.

Ve druhém poločase byl tlak hostů ještě větší a vydrželi v něm až do konce. Hned po třech minutách brankář Holásek lehkou tečí vytlačil na břevno hlavičku Horňáka. Na druhé straně Svoboda zase nezakončil dobře vypadající brejk a dorážku z těžké pozice a z ostrého úhlu poslal Tomáš Kachlík nad. Zleva pak střílel slabě do Holáska a zprava nad hostující Negoda.

Několik závarů domácí na poslední chvíli odvrátili odkopy. Tečkou za utkáním byla nádherná křižná bomba Ondřeje Ryšavého, která se od břevna odrazila dolů, ale ke smůle hostů před brankovou čáru. To bylo dvě minuty před koncem. „Je to šťastné vítězství. My jsme jednu svoji šanci proměnili, hosté žádnou a nastřelili břevno. Ale měli jsme to těžké. Je to asi patnáctý zápas, ve kterém hraje patnáctá sestava. Takže kromě tří bodů mě potěšil i návrat hráčů po dlouhých zraněních Lukášů Jeřábka a Němce,“ konstatoval asistent nepřítomného hlavního trenéra Kachlíka Josef Fenyk.

Hosté si minimálně bod zasloužili, ale ani po prohře zklamaní nebyli. „Soutěž jsme zakončili důstojně, i když porážkou a fotbalem jen po šestnáctku Bučovic. Vyloženou šanci jsme neměli. Jediná dobrá střela skončila na břevně. Ale zůstáváme v klidu, prostě skončila sezona,“ zestručnil své hodnocení zápasu trenér Vojkovic Pavel Ponya.

FC Bučovice – SK Vojkovice 1:0

Poločas: 1:0. Branka: 11. T. Kachlík. Rozhodčí: Krbůšek – Hovorka, Licek. ŽK: Lang (Vojk.). Diváků: 65.
Bučovice: T. Holásek – M. Kachlík (90. Němec), Hanousek, O. Holásek, Handlíř – Jeřábek (78. Buriánek), Vágner, O. Nový, M. Nový (62. Koudelka) – D. Svoboda (70. Hanák), T. Kachlík. Trenér: Josef Fenyk.
Vojkovice: Sedláček (46. Hejna) – Lang, Horňák, Dvořák, Kasprij – Ryšavý, Čermák, Lipovský, Buc – Negoda (74. Komínek), Faj-gl (89. Klučka). Trenér: Pavel Ponya.

Krajský přebor je šance pro fotbalisty z okolí, tvrdí veterán Bučovic Tomáš Kachlík

Bučovice /ROZHOVOR/ – Čtyřicátiny oslavil před dvěma roky, stále si však bučovičtí fotbaloví fandové nedovedou představit sestavu svého týmu bez něho. Ale budou muset. „V sobotu jsem hrál naposledy, už se přemluvit nenechám," zdůraznil Tomáš Kachlík po utkání s Vojkovicemi.

V posledním kole krajského přeboru FC Bučovice porazily SK Vojkovice 1:0.Zdroj: Deník / Vlach ZdeněkTo naposled jsme ale už slyšeli několikrát…

Asi ano. Chtěl jsem definitivně skončit teď po podzimní části přeboru, ale kluci potřebovali pomoct, tak jsem ještě půl roku přidal. Hlavně kvůli rodině se už dál přemluvit nenechám.

Jak vyhodnotíte svoji poslední sezonu?

Je úspěchem, že jsme se v krajském přeboru udrželi. Mám dojem, že v posledních třech sezonách nováčci po roce sestupovali. My jsme šli do soutěže bez posil. Jaro sice nebylo tak kvalitní jako podzim, ale uhráli jsme to, co jsme potřebovali.

Co z udržení vyplývá pro bučovický fotbal?

Doufám, že kluci tady z okolí vidí, že se tu hraje solidní krajský přebor a že je to pro ně šance zahrát si dobrou soutěž. Měli by tyto ambice mít. Vždyť taková možnost tu prakticky nikdy nebyla. A pro Bučovice určitě bude dál prioritou hrát fotbal s vlastními odchovanci anebo s kluky z okolí. Možná to tak nevypadá, ale vyšší soutěž, když se to správně pochopí, může prospět celému fotbalu na Bučovicku.