Kdyby tehdy někdo tvrdil, že bude po podzimní části druhý, byl by považován za snílka. Jenže přesně tak to po následné desetizápasové sérii bez porážky dopadlo, ztráta na vedoucí Blansko činí jen tři body. A trenér Petr Krahulec může spřádat plány na jaro, třeba i postupové.

Zažili jste s hráči opravdu rozporuplný podzim. Nejprve to moc nešlo, jak se na to s odstupem času díváte?

Jednak jsme hráli z prvních čtyř utkání třikrát venku a jedinkrát doma, to není dobrá startovní pozice. A taky letní přestávka je hodně krátká, měli jsme soustředění v Itálii, trošičku jsme družstvu dali zabrat, možná toho bylo trochu víc, než jsme předpokládali a než organismus dokáže rychle strávit. Soutěž z tohoto pohledu začala brzy, nebylo to asi přesně načasované, všechno se jakoby o tři kola posunulo.

A pak to začalo šlapat, obrat o sto osmdesát stupňů, hořkost porážky jste neokusili od konce srpna…

Víte, takhle dopředu nikdy nepřemýšlíte, jde se zápas od zápasu, a že to vyjde na takovou sérii, to je moc dobře. Chtěl jsem v tom létě potrénovat, jaro nebylo takové, jaké jsme chtěli, tak bylo třeba něco dohonit. Příprava byla tvrdší a po těch několika týdnech se to projevilo. Vše se dalo do pohybu, kluci najednou zjistili, že mají daleko víc síly, kondice. Otáčeli jsem nepříznivé stavy, to je hodně těžké a hodně důležité. Pravda, některé zápasy se evidentně povedly, třeba Kyjov nebo Boskovice, hodně pomohlo i vítězství několikrát odloženého zápasu s Mutěnicemi a další výhry.

Doma kromě vítězství přišly i dvě remízy, ty asi přeci jen trochu mrzí, že?

Mrzí, trochu ano. Člověk to sice přijímá, výher bylo dost, ale tohle se mělo podařit. Bylo by to ještě veselejší. Víte, je to i soupeři, tihle dva přijeli s defenzivní taktikou a hrou na brejky, to domácímu mužstvu nikdy moc nevyhovuje. To už nevrátíme, to se stává.

Svoji sérii jste mohli navýšit proti Novosedlům, ale nehrálo se, celé kolo svaz odložil. Počasí ale tak špatné, souhlasíte?

To je pravda, jenže ve středu, kdy to rušili, to nemohl nikdo odhadnout. Předpověď mluvila o vytrvalém dešti a on přišel až v pondělí. Je to svým způsobem správné, raději přeložit celé kolo, než aby se tři zápasy hrály a ostatní třeba ne. Když se to udělá rozumně, dohrávka bude někdy v květnu, kdy už to s terénem jde, pak není problém. Všichni mají stejné podmínky, mohou přes zimu posílit a tak.

Přesto vaši svěřenci byli rozjetí, šance na tři body nebyla malá, ne?

Já vím, určitě máte pravdu, ale to kolo taky mohlo dopadnout jinak. Mohlo vyhrát i Blansko, nic by se nezměnilo, nebo my mohli mít špatný den a Blansko by uteklo na šest bodů. Nemá smysl spekulovat, jaro ukáže, kdo na co má. Nedá se nic dělat.

Během podzimu jste měli potíže s postem gólmana. Zachytali si hned čtyři, Trnavský, Ustohal, mladý Slovák a výpomoc Balák. Tohle už se stabilizovalo?

Začalo to tak, že v té Itálii na gólmany tolik času nebylo, Ustohal marodil a Trnavský na to hřešil. Některé situace pak nezvládl, udělal hrubé chyby v Novosedlích, doma s Rajhradem, tak jsem musel udělat radikální řez s Bzencem, tomu se dařilo, takže jsem to bral tak, že můžeme jen získat. Chytal brankář béčka Slovák, pak se do branky dostal i Balák, kterého nám poskytly Bosonohy. Ale už je to všechno v pořádku.

Kromě Ustohala komplikovala sestavu i jiná zranění?

Hodně hlavně na začátku soutěže. Něco si kluci přinesli z léta, Ustohal už vlastně z jara, přidal se k tomu Kupčík, Buršík, Kubala, bylo toho povíc a těžko se to nahrazovalo. Museli jsme udělat změny, ale podařilo se to. Odstonali jsme si to, ale ve druhé části podzimu už to bylo dobré, napočítal jsem už minimálně výkyvů. Navíc situaci uklidnil příchod Oldy Strnada, přinesl rozvahu a elán na hřišti i v šatně. Co přišel, neprohráli jsme, je štístko.

Strnad je známý pohodář už ze svých předchozích angažmá, to se nezměnilo, že?

Ani trochu, je pořád stejný. Typ kluka, který není s nikým v žádném rozporu, skvělý do party, umí udělat legraci, je hodně prospěšný ve hře i jinde.

Tak či tak, po podzimu by se v klubu mohlo začít skloňovat slovo postup, cítíte to tak?

Víte, jak to je, před námi je ještě patnáct kol. Pravda je, že výchozí pozice je ještě lepší než loni, to Vracov jasně vládl. Jde o to, jak se klub rozhodne, jestli za tím půjdeme za každou cenu, posílíme a tak. Vede Blansko, je to mladý kompaktní tým. Sparta Brno výkonnostně kolísá, Novosedly, Bzenec, Moravský Krumlov, tam o ten postup možná až tak nestojí, těžko říct.

A co v Rousínově?

Zatím se o možném postupu do divize nebavíme, já si myslím, že musíme udělat všechno proto, abychom zkusili přebor vyhrát. Pak se můžeme v klidu rozhodnout, jestli půjdeme do divize nebo ne.

Kdyby se Framoz vrátil do divize, dá se ji hrát se současným kádrem?

To nikdy nedokážete odhadnout dopředu. Když se něco takového povede a je velká euforie, všichni jsou schopni odehrát velmi kvalitní zápasy. Pak se někdy stane, že někomu dojde dech. Těžko odhadnout, ale nějaké posílení je vždycky dobré, dnes je forma velmi ošidná věc.

Úhlavním rousínovským soupeřem pro jaro tedy bude asi Blansko. Rozhodne vzájemný zápas hned na začátku dubna?

Ten může být hodně důležitý a zajímavý, bude to dobrý zápas. Uvidíme, jak se obě strany připraví přes zimu. Hraje se brzy, dál se ještě může stát dost věcí, ale hodně napoví.

Rousínova se úzce týká i problém fotbal versus futsal. Museli jste tak oželet Havla, Svobodu, Buršíka a další. Co s tím dál?

Těžko něco dělat. Je to problém celorepublikový, někdo by se nad tím měl zamyslet. Na futsal se rád dívám, klukům se daří, přeji jim to, nemám proti nim výhrady. Je tam ale otevřená legislativa, neexistuje sladění přestupů a podobně, svaz, tedy FAČR, by s tím měl něco udělat. U futsalu se hráč sbalí a přejde jinam, to není správné, je to jeden svaz, měly by tam platit nějaká pravidla. Futsal si tak dělá nároky, že zakazuje hráčům hrát fotbal, naopak to jít nemůže. Například do teď nevím, jestli naši kluci přípravu začnou s námi nebo se budou věnovat na sto procent futsalu. Divné je to i proto, že za tyto hráče klub vynaložil velké peníze, aby je dostal, a ty tak v podstatě ztratí.

Někdy se u vás řeší i termín domácích zápasů, přizpůsobuje se béčko. Jak se na to díváte?

To má vliv na všechno, je to součást klubového chodu, beru to tak. Na jedné straně chceme vyhovět B družstvu, pomoci jim, na druhé jsme úspěšně využili původně jejich hráče, myslím třeba Honka, Bendu, Krejčíře, jsou to šikovní fotbalisté. Takže spolupráce by podle mě měla být, ale je třeba to sladit, abychom dodrželi nějaký systém, už kvůli divákům. Musíme se o tom v zimě pobavit a před termínovou listinou to zvážit.

Sledoval jste podzimní vystoupení Vyškova?

Určitě sledoval a mrzí mě, že se jim zatím moc nedaří. Mám s nimi velmi dobré vztahy, fůru kamarádů, do července jsem tam vedl mládež. Přeji jim nejen, aby nebyli v tabulce dole, ale aby naopak postoupili do třetí ligy. Letošní podzim jim bohužel pořádně zamíchal karty a budou asi mít povinnosti jiného rázu. Jde o to, aby si tým přes zimu sedl, zapracoval na strategii a tak. Zbyněk Zbořil je dobrý trenér, mají vyrovnaný kádr, jen to v některých zápasech prostě nevyšlo. Já osobně si myslím, že se na jaře zvednou.

Zažil jste už v Rousínově spoustu let. Je to vaše srdcová záležitost?

Tou byly kdysi Drnovice, tam jsem zažil to nejlepší i trochu horší. Ale teď už beru za moji srdcovou záležitost Rousínov. Je to tu zajímavé, lákavé, dobrá parta, a když jsme se plácali na tom chvostu tabulky a podařilo se to, je to ještě lepší. Mám to tady rád.

A co aktivní fotbal, zahrajete si ještě?

Už minimálně. Prakticky jen za starou gardu Zbrojovky, zajedu někam na venkov si zahrát, ale přiznám se, že už se do toho nehrnu.