Kliknutím zvětšíte
Ti dva odešli po podzimu, ale asi se projevily i větší změny už před sezonou.
Tehdy odešli Urbančok, Holub a Stříž, kteří si svými výkony řekli o vyšší soutěž a důstojně hrají druhou ligu. Bylo jasné, že je musíme nahradit. Proto pro podzim přišli Martin Kuncl a Dan Přerovský.
Přerovského jste ale dřív moc nemusel.
Protože se mně nelíbil jeho přístup, ale zavolal mi sám. S tím, že to přehodnotil a chtěl by se u nás prosadit. Takže jsme si dali nějaký časový limit a on se skutečně v tomto směru změnil a stal se naším klíčovým hráčem. Dvojice Kuncl–Přerovský pro nás na podzim byla velice důležitá. Kuncl přinášel klid a rozehrávku do obrany, Dan se podílel na hodně brankách. A hlavně kluci kolem nich, kteří také mají svoji kvalitu, ta naše základní osa, jako Jeřábek, Lahodný, Studený, vedle nich výkonnostně rostli. Uhráli jsme dost bodů, a tak když Kuncl odešel a Přerovský se zranil, rozhodli jsme se doplnit tým výhradně mladými hráči. Nemohli jsme tušit, jak citelně se absence této dvojice do mužstva promítne.
Přesto se pád zdá až příliš strmý.
Z Prostějova se vrátil Machálek. Přišli Hlavica, Matocha a Nehyba. A v podstatě taky Kirschner, který byl v zimě v přípravě Znojma. Všechno to jsou velmi talentovaní hráči a hlavně od Machálka a Kirschnera jsem si sliboval, že nám zvednou kvalitu v útoku. Kádr sice nebyl široký a chyběl nám i vyloženě zkušený fotbalista typu Kuncla, ale věřili jsme, že jsme i v tomto složení schopni ostatním konkurovat. Příprava tomu nasvědčovala. Byl jsem přesvědčený, že se to přenese i do jarní části. Bohužel vydrželo nám to jen tři kola.
Proč?
V přípravě nebyl na hráče tlak na nějaké výsledky a body a kluci zahráli velice dobře. První tři jarní zápasy se ještě relativně zvládly. Měli jsme čtyři body a před zápasem s Hulínem jsme byli na druhém třetím místě. Od Hulína začal obrat. Co obrat, na sedm kol se mužstvo totálně složilo. Kluci si nevěřili, a jak to bývá, někteří začali hledat výmluvy a chyby někde jinde než u sebe. Bylo to X věcí, takové ty berličky, když se nedaří.
Jak jste to řešili?
Především je třeba vědět, že kádr byl příliš úzký, prakticky jedenáct lidí, takže moc variant k řešení nebylo. Když se pak některým hráčům přestalo dařit, tak jsme v podstatě jen mohli protáčet posty. Třeba dát obránce do útoku, útočníky do zálohy. Takovým způsobem se v tom kluci motali a vím, že to nebylo to ideální, protože někteří potřebovali vysadit. Na chvíli, na jeden dva zápasy, aby se z toho trošku oklepali a vrátili se na tu aktivní vlnu. Ale tohle možné nebylo. Ale hlavní problém byl v tom, že na hřišti nebyl zkušený vůdčí hráč, který by hru dokázal usměrnit. Pomoct, když se nedaří, pozvednout morálku, třeba když dostanete gól.
Proč tuto roli nepřevzal někdo z domácích? Vždyť třetí ligu hrají už třetím rokem.
Ano, Jeřábek, Lahodný, Krejčí, Němeček nebo Studený by tyto předpoklady mít měli. Problém je v tom, že my jsme se je asi uměle snažili do této role pasovat, ale nechytil se nikdo. Nebo třeba i chytil, ale hled zase zklamal. Jaro byla vlastně taková první krizová situace za dva a půl roku, co jsem ve Vyškově jako hráč a trenér. Alespoň mně ukázalo, jak ji jednotliví hráči zvládali. Někteří mě potěšili, jiní ne. To jsme si zhodnotili v kabině. Udělal jsem si úsudek, s kterými hráči chci spolupracovat a s kterými ne.
Můžete být konkrétnější?
Tak krátce po soutěži určitě nebudu. Ale fandové to asi odhadnou sami. Musíme se zabývat třeba brankářem. Máme tu mladého gólmana, který je pro nás perspektivní a má všechny předpoklady, aby chytal velký fotbal. Potřebuje pomoct po psychické stránce. A pak je tu obrana. To, jakým způsobem jsme odehráli jaro, bylo pro mě největším zklamáním. Dostat 24 - 25 branek během čtrnácti zápasů je na to, jak kluci byli rok a půl schopní tu obranu hrát, úplně hrozné. No a útok? Prakticky půl roku jsme hráli bez útočníků…
Bylo něco, s čím jste byl alespoň částečně spokojený?
Samozřejmě s celým podzimem, ale my se bavíme o jaru. Tam bylo málo pozitivního. Výjimkou je brankář Kollár. Je obdivuhodné, jak se ve čtyřiceti letech dokázal připravit a pomohl nám. Dobré okamžiky měl Hlavica. Zmínil jsem, že se nám za půl roku nepodařilo vykrystalizovat osobnost, která by řídila kabinu a byla lídrem na hřišti. Hlavica k ní spěl, i když někdy to chtěl na sebe strhávat až moc a udělal zbytečné chyby. Jenže stejně jsme věděli, že nám odehraje půl roku a zase se vrátí do Ameriky. Další, kdo aspoň trošku odvedl to, co v něm je, byl Němeček. Závěr navíc odehrál se zlomenou rukou. A přes všechno, co jsem řekl o formě a výkonech hráčů, musím ocenit, že bojovali, nezabalili to. Nebyla tu ideální finanční situace a oni to nevzdali a trénovali naplno.
Co pro klub z tohoto jara vyplývá?
Konkrétní fotbalové věci. Najít vhodnou obranou čtyřku, především zkušeného stopera, který by hru dirigoval zezadu. Jeden stoper a jeden obránce přijde, protože v tomto složení to prostě nefunguje. Druhý hlavní úkol je útočník. Samozřejmě vím, že se všechno nepodaří, že nedostanu všechny hráče, které bych chtěl. Ale typy vyhlédnuté máme a určitě budeme mít prostředky kvalitní hráče sem přivést. Doufám, že nová sezona bude úplně jiná.
Naznačte alespoň filozofii, se kterou hledáte potřebné hráčské typy?
Chceme hráče, kteří mají vyšší ambice, než hrát třetí ligu. Z toho samozřejmě vyjímám matadory typu Laďa Kollár, anebo zmíněné posily pro rozehrávku. Aby přišel mladý kluk, že chce ve Vyškově třeba deset let hrát třetí ligu, to mně nedává smysl. Musí mít vyšší ambice a tím zvedne výkon celého mužstva. To vlastně platí i o hráčích, které jsem už zmiňoval. Oni už mají věk kolem dvaadvaceti třiadvaceti let a třetí ligu už hrají třetím rokem. Ale pořád jsou ještě mladí a měli by se chtít ucházet o minimálně o druhou ligu.
A co posila do obrany Jan Trousil? Neuvažoval jste o tom?
Přiznávám, že mně to cukalo s nohama, když jsem viděl, jak se kluci na hřišti trápí. Možná bych pomohl nějakým usměrněním nebo při standardkách. Ale průkazku mám ve Zbýšově, tak to nešlo. A nikde taky není napsané, že by to skutečně pomohlo, už mám svoje roky. Navíc si stále myslím, že ve třetí lize nelze být zároveň hráčem a trenérem. Na tom jsme se s vedením klubu shodli už dřív.
Přiznáte, jaký máte vnitřní pocit při bilancování podzimu?
Samozřejmě špatný. Na jaře jsme uhráli jen nějakých čtrnáct bodů a protrápili jsme se až k hranici boje o záchranu. Jsem pevně přesvědčený, že být ve složení jako na podzim, tak jsme do poslední chvíle museli hrát o druhé třetí místo. Ale už před začátkem jara jsme věděli, jaká bude situace, že ty zkušené hráče mít nebudeme, a s tím jsme do toho šli.
12
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
