Jejich celky si to rozdaly o body ve vyškovském zimním stadionu. V utkání hokejové ligy juniorů Prostějov – Havířov, které ve Vyškově, z pohledu domácího diváka, „hostovalo“. Ten gól se Jaromírovi podařilo vstřelit, to druhé se snad splní někdy v příštích letech. Bratrská shoda odchovanců vyškovské hokejové líhně jednoznačně panovala v tom, že kvalitní hokejové základy u nich vybudoval trenér Emil Piloušek. „Na takového skvělého trenéra a člověka se prostě nedá zapomenout,“ vyjádřil za oba Jaromír.

Takže byl to on, kdo vás k hokeji přivedl?

J: K hokeji mě přivedli rodiče, asi ve třech letech a jako většina hokejistů jsem se i já učil bruslit s pomocí židličky. Pak to převzal pan Piloušek. Skvělý trenér i člověk.

P: Mě motivoval k hokeji brácha. Začal jsem až někdy ve třetí nebo čtvrté třídě. Na hokejové začátky u trenéra Pilouška vzpomínám moc rád. Ale základy i takový ten profesionální přístup mně určitě dal i můj otčím Petr Přikryl.

S jakými pocity jste s bratrem přijeli do rodného města a nastupovali na mateřský vyškovský led?

J: Tady se mně vždy hrálo výborně. Jsem moc rád, že jsem byl při realizaci tohoto skvělého nápadu. Chtěl jsem se před vyškovskými fanoušky představit v nejlepším světle. Sice jsme nevyhráli, ale myslím si, že jsme divákům ukázali dobrý hokej.

P: Velice silný zážitek. Tady jsem přece udělal první hokejové krůčky. Moc mě potěšilo, že se byla podívat celá naše rodina a přátelé.

Proběhlo před zápasem nějaké bratrské hecování?

J: Samozřejmě. Týden před zápasem jsem mu poslal SMS, že mu dám gól, ale nereagoval na to. Takže jsem rád, že jsem „slib“ splnil.

P: Hecování ke sportu patří. To zdravé. Ale hlavně už od dorostenecké kategorie, kdy jsme každý nastupovali za jiný tým, jsem si přál zahrát si proti bráchovi. Teď se to splnilo a je krásné, že právě tady ve Vyškově, kde jsme oba začínali.

Jak vnímáte současný špatný stav vyškovského hokeje?

J : Ani dorostenecký. Sleduji to a moc mě to mrzí. Myslím si, že mládežnický by se tu hrát měl a mužský hokej do Vyškova prostě patří.

Kdy se s Petrem sejdete v jednom týmu?

J: To víte, že bych si s Peťanem moc rád zahrál v jednom týmu, ale kdy to bude, to opravdu nevím.

P: Bylo by to skvělé, ale jen na nás dvou to až tak nezávisí.

Čeho byste chtěli v hokeji dosáhnout? Je tou metou profesionální kariéra?

J: Já zatím žádný takový velký cíl nemám. Jdu zápas od zápasu, do všech naplno a doufám, že se mně to v budoucnu vrátí.

P: Ano, chtěl bych se živit hokejem co nejdéle to bude možné.