VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na tom našem dvoře už to nekrákoře - recenze

Drnovice - Světlo světa spatřila další publikace, která nabízí zajímavý pohled na současnou vesnici Vyškovska. Vydává ji sdružení Drnka

16.12.2007
SDÍLEJ:

Další sondu do života vesnice vydává Drnka s pomocí nadace Tři brány. Obálku graficky zpracoval Jiří Foltýn. Foto: Repro: Pavel Klvač

Bez rozpaků se přiznám k drobné neřesti – s potěšením občas nahlédnu někomu do soukromí. Činím tak ovšem ve vší počestnosti, nejraději z oken vlaku, jedoucího po vysokém náspu kolem záhumenků a dvorků, třeba na trati z Brna do Vyškova.

Už víc než dvacet let pro mne rytmus slov Chrlice, Sokolnice-Telnice, Újezd u Brna, Hostěrádky-Rešov, Zbýšov, Křenovice, Holubice, Velešovice, Rousínov, neznamená jen seznam železničních stanic, ale opojnou báseň přinášející stále stejné a stále vzrušující otázky. „Jak se letos daří tomu maličkému vinohradu nad Újezdem?“ „Zdalipak už dostavěli tu boudu na dvoře v Rousínově?“

Tak se ptám a oknem zvědavě pozoruji zahrady a dvorky, které jsou pro mne tou pravou tváří života vesnice, na rozdíl od uhlazených fasád a střižených trávníků předzahrádek na hlavní ulici.

Jak ale naplnit svou vášeň tam, kde vlak nejezdí? Není proto divu, že s velkým zájmem sáhnu po právě vycházející knize Na tom našem dvoře.

Dvacet šest studentů sociologie venkova na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity se pod vedením svého učitele Pavla Klvače vydalo do vesnic mikroregionu Drahanská vrchovina. V Ježkovicích, Drnovicích, Krásensku, Podomí, Lulči, Nemojanech, Studnicích a dalších obcích pozorovali život a obyvatele dvorků a zahrad. Těmi samozřejmě nejsou jen jejich majitelé, ale také zvířata.

Slepice, králíci, občas prase či koza. Jak sociologové zjistili, ti všichni se ovšem na současné vesnici vyskytují stále řidčeji. A tak se můžeme jen domýšlet, zda pašík, jehož konec zachycuje dynamická fotografie připomínající díla Jindřicha Štreita, skutečně vyrostl na dvorku v Drnovicích, nebo zda jde o přivezený produkt velkochovu.

Stejná otázka je ale zbytečná při pohledu na drůbež v Lulči či Podomí. Tato zvířata netrpí v klecích, mají volnost pohybu, dostatek vzduchu i přirozeného světla. A možná jsou na svých dvorcích i šťastná, stejně jako je radostné dětství těch, kteří měli a mají příležitost na dvorcích svých domů vyrůstat.

Mohou to být letití chovatelé či včelaři z Krásenska nebo Lulče, ale i chlapec z Podomí, jehož nadšení zachytil pohotový fotograf. Snad i on získá zájem o zahrádku, včelaření či chov králíků. Nemalá část fotografií totiž dokumentuje pozvolna mizející aktivity venkova.

Pod vlivem nepřeberné nabídky ovoce i zeleniny v supermarketech je stále obtížnější věnovat čas i energii práci na zahrádce. „Mladí nechtějí, staří nemohou“ – i takový může být závěr, který plyne ze zjištění autorského kolektivu publikace.

Velkým kladem knihy jsou komentáře autorů fotografií. Neomezují se na stručnou informaci o místě či zachyceném obraze, ale dozvíme se z nich více o okolnostech vzniku fotografie i o tom, jaký vztah mají navštívení obyvatelé ke svým dvorkům, zahradám a zvířatům i předmětům v nich.

Studenti se ostatně osvědčili jako dobří pozorovatelé i výzkumníci, o čemž svědčí skutečnost, že dostali příležitost vstoupit přímo do zahrad, dvorů či dokonce do dílny a skleníku.

Kniha navazuje na loňskou publikaci Kulisy venkovského života, ve které předchůdci dnešních autorů zachycují ve stejném regionu prostředí obcí, návsi, obchody, uliční fasády a jejich detaily. Obě knihy tak cenným způsobem dokumentují současný život mikroregionu Drahanská vrchovina, ale také vypovídají o možných dojmech jeho návštěvníků.

Publikaci Na tom našem dvoře vydává občanské sdružení Drnka v Drnovicích za přispění Komunitní nadace Tři brány. Zájemce si ji může zakoupit v Muzeu Vyškovska ve Vyškově, od ledna i v Turistickém informačním středisku na vyškovském náměstí. (zul)

16.12.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Glyfosát? Povolujeme jej, sdělila Unie. Zemědělce to potěšilo

Možnost vyzkoušet si skákací boty i jinak prověřit dovednosti měly děti na Masarykově náměstí ve Vyškově na tradičním zahájení turistické sezony. Kdo chtěl, mohl vyrazit i na pochod osvobození města.
12

Vyškov odstartoval turistickou sezonu. Děti se vydaly i na pochod osvobození

Děti na internetu prodávají své nahé fotky a nabízí i sex, říká policistka

Jižní Morava /ROZHOVOR/ - Internetový fenomén Modrá velryba, který skrze sérii úkolů, jež mohou vést až k sebevraždám, ovlivňuje děti a teenagery, se objevil i v České republice. Tvrdí to policisté, konkrétní případy ale nechtějí zveřejnit. Medializace fenoménu, který mezi lidmi vyvolal velký ohlas, nebyl dobrý krok podle jihomoravské policejní koordinátorky prevence Zdeňky Procházkové. „Už je to moc nafouknuté. Podobná nebezpečí jsou na internetu pořád, jen se pokaždé jinak nazývají," tvrdí.

Hnojte popelem

Topíte dřevem? Nebo máte doma krb jen tak pro příjemný pocit? Kam dáváte popel? Pokud ho vyhazujete, připravujete se o jedno z nejlepších hnojiv světa.

Mrazy jsou na ústupu, škody na úrodě budou zemědělci znát na konci května

Jižní Morava – Nepříjemný pohled na zmrzlá očka révy vinné čekal vinaře Jiřího Maděřiče z Moravského Žižkova na Břeclavsku, když kontroloval po nedávné mrazivé noci vinohrad. „U některých odrůd, především u Chardonnay či Muškátu moravského, zmrzlo třicet až čtyřicet procent," vypočítával Maděřič. Neradostné sčítání mají za sebou i další pěstitelé.

Karanténa. Školu v Němčanech dezinfikovali kvůli žloutence

Němčany – Do Základní školy a Mateřské školy v Němčanech chodí osmdesát dětí. Část z nich v uplynulých dnech podstoupila přeočkování i testy. Na žloutenku typu A, která v Jihomoravském kraji řádí už řadu měsíců. „Nevíme, jak se k nám dostala. Patrně ji ale přinesl někdo z personálu," sdělila ředitelka školy Jana Doleželová.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies