VYBERTE SI REGION

Expozice představí detailní modely zámku i restaurovaný obraz Nemesis

Slavkov u Brna /REPORTÁŽ/ – Dostat se do správné místnosti slavkovského zámku, když na chodbách panuje pečlivé leštění podlah, na které se nesmí stoupnout, vypadá jako zapeklitý úkol. Zvlášť když klíčů na svazcích je moc. A všechny dveře jsou zamčené. Můžu si ale užít pocitu, že v ruce svírám zasklenou kopii dopisu Františka Palackého někdejšímu slavkovskému starostovi Janu Koláčkovi, ve kterém vysvětluje původ vzniku názvu Slavkov. Bude součástí expozice, která ve slavkovské památce potrvá půl roku. A odstartuje už ve čtvrtek.

20.3.2016
SDÍLEJ:

Nejstarší dochovaný znak v českých zemích, detailní modely proměn zámku nebo restaurovaný obraz bohyně Nemesis. Slavkov láká na půlroční výstavu. Zájemci si ji už od čtvrtka prohlédnou v OK Galerii v druhém patře barokní památky.Autor: DENÍK/Michal Kočí

Město totiž letos oslaví 600. výročí udělení znakového privilegia králem Václavem IV. „Výročí je o to významnější, že jde o nejstarší dochované znakové privilegium s vyobrazením pro město v českých zemích," zdůrazňuje historik památky Martin Rája. Proč bylo uděleno právě Slavkovu, nikdo přesně neví.

Práce na expozici, zahrnující i modely s třemi podobami zámku, před zahájením slavkovské sezony finišují. Výstava představí poměrně hodně z toho, na co by Slavkované měli být s ohledem na bohatou minulost města hrdí.

První místnost je uměle přepažená: má zobrazovat budovu slavkovské radnice. Postavená byla roku 1492. K vidění je například ostění dveří z radnice nebo vitráž z jednoho okenního křídla, která se dochovala. Místnost představuje úřadovnu. „Zaujme v ní restaurovaný obraz bohyně spravedlivé odplaty Nemesis. Také tento obraz, na kterém je k vidění i slavkovský městský znak, byl umístěný na radnici, která měla i moc soudní," říká historička zámku Vladimíra Zichová.

Vitrína, ve které se bude nacházet nejstarší znakové privilegium, je zatím prázdná. „Listinu doplníme pečetidly, která jsou uložená v muzejních sbírkách," ujišťuje.

Pochlubit se můžou i vůbec nejstarší zmínkou o Slavkově: kopií listiny krále Václava I., kterou roku 1237 potvrzoval řádu německých rytířů jeho majetky v českých zemích.

Další místnost je věnovaná vývoji Slavkova. A návštěvníky bude zajímat zřejmě úplně nejvíc: v jejím středu jsou totiž modely zámku. Vytvořené jsou v poměru jedna ku dvěma stům moderní technologií na 3D tiskárně. „V prvním případě, modelu gotické komendy, tedy tvrzi, řádu německých rytířů jsme vycházeli pouze z archeologických výzkumů, které jsou poměrně kusé. Co máme doloženo, tak je kostel svatého Jakuba Většího. Nachází se totiž na nejstarší vedutě, tedy věrném vyobrazení Slavkova z roku 1712," vysvětluje historička.

Druhým velkým lákadlem je model renesančního zámku. „Návštěvníci tyto rekonstrukce nedochovaných objektů můžou spatřit vůbec poprvé," poznamenává mluvčí města Veronika Slámová.

Modely vznikaly poměrně dlouho. Chyběly pro ně podklady. Architekt musel všechny poznatky převést do 3D programu. Jelikož jde o složitou záležitost, zvolili autoři postup tisku jednotlivých částí, které do sebe zapadají.

Třetí model už není vytvořený 3D tiskem, ale vznikl z papíru a překližky. Vidět je na něm barokní podoba zámku a stav parku. „Třetí stavitel Václav Antonín Kounic nechal v místech dnešní zahrady vybudovat takzvaný francouzský park: s geometrickými obrazci z květin a zastříhaných keřů, vše doplněné množstvím vodních prvků a vzácných dřevin. Jde však o park z druhé poloviny osmnáctého století, který předcházel romantické úpravě zobrazené na třetím modelu," jmenuje Zichová.

Další exponáty jsou věnované správě města: lidé uvidí nejrůznější privilegia a spisové materiály. Nechybí městské knihy. Pozornost bude věnovaná rovněž slavkovským cechům. „Kvůli cennosti listin nahrazujeme některé originály faksimiliemi. Ty vyhotovil Moravský zemský archiv. Vzhledem k citlivosti vystavených předmětů, které je nutné chránit před sluncem, výstavu osvětlíme pouze tlumeným umělým světlem," říká mluvčí města.

Expozice bude trvat až do konce září, na vernisáž můžou nejen Slavkované vyrazit už ve čtvrtek. Bude na co se dívat.

600. výročí znakového privilegiaSamotná listina je vyhotovena na pergamenu o rozměrech 38 centimetrů na šířku a 23 centimetrů na výšku. Dolní okraj je zesílený přeložením, aby na něj mohla být přivěšená pečeť. „Jenže samotná pečeť krále Václava IV. chybí, podobně jako na většině dalších nejstarších listin vztahujících se ke Slavkovu. Datovaná je 1. července roku 1416 v Praze. Sepsaná byla středověkou němčinou, nebyla tak použitá nejběžnější latina ani postupně se i v právních dokumentech prosazující čeština," poznamenává historik Martin Rája. Udělení nebo polepšení znaku o symbol země či přímo vladaře bylo chápané jako akt zvláštní panovníkovy milosti a pro město vždy představovalo velkou čest. Takto se český lev dostal například do znaku Jihlavy, Slaného a Turnova nebo moravská orlice do znaku Jevíčka, Olomouce i Znojma.

Autor: Michal Kočí

20.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Tučapského ulice je v plánu. Až ve Vyškově vznikne nová

Vyškov – Jeho skladby se hrají po celém světě. Některé dosáhly významných mezinárodních ocenění. V Československu byl známý především jako dirigent a sbormistr věhlasného Pěveckého sdružení moravských učitelů, v Anglii u něho převládla skladatelská činnost. Jméno čestného občana Vyškova Antonína Tučapského, který před dvěma lety zemřel, se v budoucnosti bude Vyškovanům zřejmě stále připomínat.

Tester na drogy se může mýlit, připustila policie. Jde ale o ojedinělé případy

Vyškovsko – Drogu jsem si nedal. Tak argumentoval před několika málo dny slovenský řidič, kterého policisté zastavili ve Vyškově. Jejich tester nicméně mluvil o opaku. Poté, co redakce Vyškovského deníku Rovnost uveřejnila článek o případu na svém facebookovém profilu, pod ním čtenáři začali diskutovat. Podle nich jsou testery nespolehlivé.

Otravy oxidem uhelnatým? Riziko stoupá s teplotami

Jižní Morava – Po teplém letním dni si chtěla večer odpočinout při koupeli ve vaně, teprve osmnáctiletá dívka se ale v koupelně 
otrávila oxidem uhelnatým unikajícím z karmy. Záchranáři ji našli ve vaně mrtvou. Případ, který se stal v Brně před dvěma lety, ukazuje, že otravy oxidem uhelnatým hrozí i v létě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.