VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hanáci se pokusí o rekord

Vyškov - Vyškovem se dnes rozezní hanáčtina. Nad městem se ujme vlády krojovaná chasa. V podvečer se pak pokusí o český rekord. Na náměstí zatančí co možná největší počet osob Hanáckou besedu. Hanácké právo předají představitelé města Hanákům v deset a ve čtrnáct hodin. Pro starostu to ale znamená, že může dostat „na gatě“.

18.5.2008
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Matej Slávik

Hanácké právo předají představitelé města Hanákům v deset a ve čtrnáct hodin. Pro starostu to ale znamená, že může dostat „na gatě“.

„Hanácké právo je starý zvyk, kdy omladina jednou v roce bdí nad dodržováním pořádku v obci a trestá proviněné. Prvním potrestaným bývá rychtář, dnes starosta, kterému připomenou, co minulý rok slíbil a co nesplnil. A vynesou rozsudek, kolik dostane na gatě a kolik se musí vyplatit ve zlatě,“ připomněla vedoucí folklorního souboru Pantlék z Němčic nad Hanou Jana Otáhalová, která je spoluorganizátorkou akce.

Symbolem moci je takzvané Právo. Jde o namašlenou šavli, kterou stárek a jeho pomocníci nesměli nechat bez dozoru. Komu právo ukradli, pro toho to byla velká ostuda a obec, která právo ztratila, musela ukončit zábavu. Aby se stárek odlišil od ostatních, měl mimo práva ovázaný přes rameno červený hanácký šátek.

Spolu s právem radní vydají chase i ferolu. Což je dřevěná plácačka, kterou se trestají provinilci. Protože se skládá ze tří plátů, jsou rány hodně slyšet. Pokud by nebyl slyšet zvuk dopadající rány, je jasné, že ferolář nepoctivě vyplácí. A pak může stárek rozhodnout o tom, že bude za špatné vyplácení také potrestán.

„Navečer se právo vrací zpět do rukou rychtáře. A jak je patrné ze starých zápisků, vždycky je omladina ráda, že právo může vrátit, protože zjistí, že udržet pořádek a spravedlivě trestat není vůbec jednoduché,“ popsala starý zvyk Otáhalová.

Protože pracuje ve vyškovském městském úřadu, napadlo ji představit hanácký folklór také ve Vyškově. Zároveň se soubory pokusí o zápis do české knihy rekordů.

V osmnáct hodin na vyškovském Masarykově náměstí zatančí co nejvíc lidí v krojích Hanáckou besedu. „Rozeslali jsme pozvánky co největšímu počtu souborů. Někteří přijedou z až osmdesátikilometrové dálky. Většina jich bude ale z bližšího okolí. Nejblíže to budou mít z Manerova na Vyškovsku. Další přijedou z Přerova, Sazovic, Myslečovic, Hnojic, Velké Bystřice, Chropyně a samozřejmě i z Němčic,“ uvedla Otáhalová.

Zároveň popsala, co to Hanácká beseda vlastně je. Podle jejích slov jde o pevně stanovené taneční pásmo. Zatímco česká i moravská beseda jsou čtverylka, v hanácké besedě může tančit libovolný počet tanečníků v párech nebo v kruhu.

Hanácké tance se jmenují například Tovačov, Tovačov, Sedlácká, Salát, Zahradník, Kde ty jedeš, můj Jeníčku, Na té našé Hané.

Autor: Šárka Dubská

18.5.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

V utkání Moravskoslezské ligy prohráli fotbalisté MFK Vyškov doma s SK Líšeň 1:3.
10

Machálek nepoznával své bývalé svěřence. Fotbalisté Vyškova opět prohráli

Dětská skupina. Ilustrační foto.

Mužští učitelé ve školce? Rodiče jim mají problém věřit

Novorozená miminka Vyškovska 16. týdne 2017

Vyškov - Novorozená miminka na Vyškovsku. Redakce Vyškovského deníku Rovnost gratuluje jejich rodičům a přeje jim i jejich dětem mnoho štěstí.

Obří beranidlo postavili na hradbách Špilberku. Pomocí dobového jeřábu

Brno /FOTOGALERIE, VIDEO/– Jako obrovští křečci se mohli cítit muži, kteří v sobotu odpoledne poháněli jeřáb při stavbě beranidla na Špilberku. Desetimetrové dřevěné součásti stroje totiž zvedali pomocí otočného kola, které rozhýbali díky vlastní chůzi v něm. Středověký jeřáb použili na zvedání dílů dobového beranidla k zatloukání pilotů. Oba stroje postavili jako součást výstavy Stavba jako Brno a návštěvníci je na hradě uvidí až do konce roku.

Hřiště u škol uzavřelo počasí. Děti si na sport týden počkají

Vyškov - Projekt Asistent pro volný čas dětí a mládeže, kdy zájemci můžou bezplatně sportovat na vyškovských základních školách, radnice na několik dní pozastavila. Důvodem je nepříznivé počasí.

Trpěli kvůli akci Kulak. I přes to trápení bych do strany nevstoupila, říká žena

Jižní Morava /ROZHOVOR/ – Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies