Lehce se ztratit návštěvník může třeba právě po zhlédnutí filmu o zakladateli renesanční památky. Nevychází se totiž místem, odkud se přišlo. A dveře do další místnosti splývají s tou, ve které se člověk právě nachází. „Expozice je skutečně koncipovaná jako labyrint,“ usmívá se kastelánka zámku Jana Burianková. Další podobně vtipné úskalí nastává na konci. „Návštěvník se nevrací zpátky, ale vychází poslední místností výstavy, kaplí,“ upozorňuje Burianková. Dveře ovšem poslední místnost nemá.

Uvězněni ale lidé na zámku nezůstanou. Ačkoliv je expozice bez průvodce, vždy v ní některý hlídá a turisty pak také navede, jak z ní ven. Než se ale dostanou od začátku do konce, může to trvat i několik hodin. Interaktivní novinka se rozprostírá zhruba v šestnácti místnostech a obsahuje obrovské množství artefaktů. Ty vypovídají o životě šlechty v šestnáctém a sedmnáctém století.

Podle Buriankové je velkým lákadlem kunstkomora. Stejně jako panovníci i bohatí aristokraté měli v té době v oblibě vědu a umění. A tak si ve svých sídlech vytvářeli místnosti, do kterých ukládali suvenýry z cest. „V té naší se nachází spousta drobností. Například vycpanina krokodýla. Nejde ale o předměty, které si přiváželi aristokraté žijící na bučovickém zámku. Expozice se věnuje moravským šlechticům šestnáctého a sedmnáctého století. Připravovali jsme ji podle jiných komor, abychom věděli, co se v nich nacházelo,“ objasňuje Burianková. Jde o různé obrazy, sošky, přírodniny.

Přestože je expozice zaměřená na renesanci na Moravě, část je věnovaná bučovickému zámku. V jedné z moderně přestavěných se nachází krásná dřevěná maketa památky. Návštěvníci tam najdou informace o historii zámku. Dál se jí věnuje právě film s hlavním hrdinou, zakladatelem Janem Šemberou.

Výstava je určená i dětem. Hned zkraje je pro ně vytvořená herna. V současnosti ještě není plně vybavená. Nachází se v ní například magnetická tabule, vedení zámku k ní doplní křídy na malování a magnety. A v plánu jsou i dětské knihy.

V několika místnostech, právě i v té pro děti, jsou také dotykové obrazovky, které doplňují téma, jímž se daná místnost zabývá. Kromě kunstkomory a historie památky jde například o nejvýznamnější renesanční šlechtice, jejichž jména se pojila s Moravou. Další sekce se věnuje třeba zálibám tehdejších aristokratů.

Průvodkyně Veronika Hanáková považuje za jednu z největších zajímavostí expozice repliku renesančních šatů Jany z Boskovic. „Jsou opravdu nádherné,“ konstatuje dívka. Jak doplňuje Burianková, ušité jsou podle skutečné předlohy. „Obecně se mi na výstavě líbí, že si ji lidé můžou procházet sami. Že na ní můžou strávit tolik času, kolik chtějí. Třeba i několik hodin. Průvodce tady není potřeba, všechno je do detailů popsané na panelech,“ hodnotí průvodkyně.

Že má zámek novou expozici, se lidé dozvídají hned u vstupu. Nejenom díky plakátu, informuje je i pokladní Hana Hanáková. „Hned v pátek v deset hodin ráno, jak jsme výstavu otevřeli veřejnosti, přišly dvě paní. Jedna říkala, že na klasické prohlídce už byla a chce vidět nový okruh. Jen málo návštěvníků o něm ale ví. Takže na ni každého, kdo k nám přijde, lákám. Ukazuji jim na monitoru, jak to vevnitř vypadá,“ přibližuje pokladní.

Vstupné na prohlídku nového okruhu je stejné jako na ten první. Pro dospělé devadesát korun, pro děti a důchodce šedesát. Kdo si zaplatí oba, dostane slevu. „Dospělý dá o třicet korun méně, tedy sto padesát korun,“ zmiňuje pokladní. 

A sotva zámek zpřístupnil největší novinku posledních let, už chystá další. Jdou spolu ruku v ruce. „Plánujeme mít otevřeno celoročně. Od listopadu ale bude přístupný jen nový okruh,“ předesílá Burianková.