VYBERTE SI REGION

Portréty drnovické malířky jsou sondáže do lidí

Drnovice /FOTOGALERIE/ - Díky bulharským kořenům se na jejích obrazech objevují balkánské motivy. V poslední době je kvůli návštěvám Mexika nahrazují latinsko-americká témata.

4.6.2009
SDÍLEJ:

Portréty drnovické malířky Antoanety Pliskové – Nenčevové z DrnovicAutor: Deník/ Šárka Dubská

Především se ale styl obrazů, technika i myšlenky točí kolem jednoho hlavního tématu a tím jsou lidé, a to jak předci, tak i lidé současní a děti. Obojí jasně vyzařuje právě rozpracovaná olejomalba Rodinka v Karibiku.

Antoaneta Plisková – Nenčevová z Drnovic patří mezi výrazné osobnosti výtvarného dění Vyškovska.

„Do pěti let jsem vyrůstala v Bulharsku, kde jsem se narodila tamnímu otci a české matce. Žili jsme ve městě uprostřed hornaté krajiny, kde se těží mramor. Přírodní scenérie, ale spíš útržky vzpomínek na život v tomto městečku, ale hlavně typická vůně Balkánu s příchutí orientu, moře a životní styl, to vše se pak promítá do mých obrazů,“ vysvětluje malířka.

Její syn se usadil v Mexiku, a tak se jí země kaktusů a tequilly stala další inspirací. „Zejména mě hodně oslovila známá mexická malířka Frida Kahloo. Navštívila jsem místa, kde žila a působila. Její práce i život ve mě zanechaly velký vliv,“ dodala Plisková, pro kterou je cestování obrovskou vášní. Možná za to může i osud. „Asi v důsledku toho, že jsem se málem narodila ve vlaku ze Sofie, už mi láska k cestování zůstala,“ směje se Plisková. Navíc má stejný osud jako babička a prababička. „Syn jakoby po vzoru svého dědy a pradědy se usadil v daleké cizině. A tak stále čekám a vnoučka vidívám méně často, než bych si přála. Zato mám v nejbližším okolí rodinu dcery a čtyři krásné vnuky,“ raduje se žena. Vždyť vnuci a děti jsou její největší inspirací nejenom při tvorbě olejomaleb, a to zejména portrétů, ale i soch.

Milovníci umění její díla dobře znají z výstav v Muzeu Vyškovska, naposledy ukázala své práce v Rousínově před několika týdny na festivalu Harmonie, účastnila se i mezinárodních výstav. Své práce se chystá představit i ve světě. „Připravuji samostatné expozice jak v Bulharsku, tak i v Mexiku,“ pochlubila se Plisková.

Věří, že její práce mají co říct širokému okruhu lidí. Kombinací barev, zkratkovitými tahy a výrazy postav jejích obrazů se řadí k modernímu malířství. Domnívá se, že její práce svým nábojem dokáží oslovit i velmi mladé nebo technokraticky ovlivněné lidi.

Podle znalců umění jednoduché tahy Pliskové nejlépe dokážou vyjádřit duševní rozpoložení a výraz osob. Její obrazy vnímají jako sondáže do lidí.

Umění má výtvarnice v krvi po mamince krajinářce. A přestože její vnuci jsou ještě malí, už nyní ví, že bude mít následovníky, přinejmenším v nejstarším sedmiletém chlapci. „Šokuje okolí úžasnou představivostí. Je velmi nadaný,“ pyšní se babička.

Když Plisková zrovna nestojí s malířskou paletou v ruce před napjatým plátnem, baví se sbíráním historie. „Hltám ústně podávané příběhy, shromažďuji a třídím publikace, různé kroniky fotky. Také mě zajímají souvislosti, zejména příbuzenské stavy a větvení rodin, různé rodokmeny. A také záznamy a vyprávění životních příběhů nejlépe dokumentovaných fotkami, dopisy, pohledy,“ svěřuje se Plisková.

Autor: Šárka Dubská

4.6.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Nepovolí další setkání u mešity. Důvod? Kvůli nebezpečně kluzké trávě v parku

Brno – Kluzký povrch, na kterém se může někdo zranit. Tak popsal tajemník městské části Brno-střed Petr Štika trávu v parku před brněnskou mešitou ve Vídeňské ulici. Jakákoli shromáždění před modlitebnou proto již městská část nedovolí. Informoval o tom deník Mladá Fronta Dnes.

Papoušci oslaví v sobotu pět let

Bošovice – Začínali s necelou dvacítkou druhů. Teď jich mají víc než dvakrát tolik. Co se pak týká počtu samotných papoušků, v bošovické zoo je jich k vidění přes dvě stovky. Za pět let, co atrakce funguje, se rozrostla několikanásobně. A letošní výročí se rozhodla pořádně oslavit.

Němci debatují o regulaci nenávisti na internetu

Po sérii útoků v Mnichově, Würzburgu, Ansbachu a Reutlingenu německá společnost debatuje o možnosti cenzury sociálních sítí. Budou v budoucnu cenzurovány diskuse na největší sociální síti světa Facebook v celé Unii?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.