VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Škola herců a hudebníků slaví sedmdesátiny. Známé osobnosti vzpomínají na JAMU

Brno – Janáčkova akademie múzických umění v Brně vychovává umělce už sedmdesát let. Má slavné absolventy i mezinárodní prestiž.

16.9.2017
SDÍLEJ:

Budova JAMU v BrněFoto: DENÍK/Drahomír Stulír

Hereckému řemeslu se v jejích prostorách učily legendy jako Vladimír Menšík, Dagmar Havlová nebo Květa Fialová. Hráčské umění tam pod vedením zkušených pedagogů pilovali primárius Janáčkova kvarteta Jiří Trávníček či známý houslista Jiří Motl. V úterý uplynulo přesně sedmdesát let od vzniku brněnské Janáčkovy akademie múzických umění.

V současnosti je akademie, která je známá pod zkratkou JAMU, mezinárodně známou školou. Odchovala stovky absolventů, každoročně se na ni hlásí množství talentů. Počátky fungování akademie byly o poznání skromnější. „První profesorský sbor čítal čtrnáct mužů. Školu tenkrát navštěvovalo třiadvacet studentů,“ popsal start mluvčí Janáčkovy akademie Luboš Mareček.

Zatímco v současnosti mají studenti na výběr množství oborů na dvou fakultách, po založení školy to bylo jinak. „Akademii zřídil zákon číslo 168 z roku 1947 po mnohaletém úsilí moravské kulturní veřejnosti s odborem hudebním a dramatickým,“ popsaly v internetové encyklopedii dějin Brna archivářky Jiřina Kalendovská a Markéta Jančíková.

Postupně obory přibývaly, studenti mohli studovat skladbu a dirigování, operní dramaturgii, režii a herectví, hudební teorii, z nástrojů například hru na klavír či housle a varhanní hru. Dnes jsou oborů desítky.
Kromě výuky budoucích vynikajících herců, režisérů, dramaturgů a hudebníků škola pořádá pro umělecký svět významné události. „Celosvětovou prestiž si vydobyl třeba Mezinárodní festival divadelních škol Setkání/Encounter na jaře, nebo podzimní Mezinárodní soutěž Leoše Janáčka,“ poznamenal Mareček.

Studium na akademii si nezaslouží jen tak někdo. „Třeba na obor Muzikálové herectví se hlásí kolem sto padesáti uchazečů. Ke studiu jich nakonec přijmeme deset až dvanáct,“ zdůraznil Miroslav Ondra z Ateliéru muzikálového herectví Petra Štěpána divadelní fakulty.

I na hudební fakultu se dostane jen pár vyvolených. Marcela Jelínková studuje hru na klavír u profesorky Aleny Vlasákové a docenta Jana Jiraského. „Janáčkova akademie je pro mě jako druhý domov. Se studenty se mezi sebou známe a tvoříme přátelský kolektiv. A co se týče mých učitelů, mám opravdu radost, že mohu studovat u tak úžasných profesorů. Studenti z akademie také dosahují významných úspěchů,“ vyznala se.

Na fakultě funguje i unikátní vzdělávání učitelů hry na klavír ze základních uměleckých škol, kam se sjíždí desítky pedagogů z České i Slovenské republiky. Takzvané Metodické centrum je vzdělává už čtvrt století.

Janáčkova akademie slaví narozeniny množstvím akcí. Lidé se mohou těšit třeba na pouliční divadlo pod názvem Leošovy stopy šestého října, nebo debatu se slavnými absolventy divadelní fakulty sedmého října. „Oslavy vyvrcholí galakoncertem v Besedním domě sedmnáctého prosince,“ pozval mluvčí Mareček.

ANKETA
Co se vám vybaví, když vzpomenete na JAMU?

Miroslav Donutil, 66 let, herec
Z JAMU si vzpomínám na profesora Antonína Beera, učil judo. Dal mi nůž a řekl: „Bodni mě“. Rozmáchl jsem se a pak o sobě patnáct minut nevěděl. Omlátil se mnou tělocvičnu. Když jsem se probudil, říká: „Takhle se člověk brání napadení nožem, že?“

Hana Kostelecká, 46 let, operní pěvkyně, pedagožka
Když se řekne JAMU, vybaví se mi hlavně ty vtipné dny ve škole. Čas od času jsme si se spolužáky nosili do výuky vinný střik, maskovali jsme ho ale v lahvi od mattonky. Nepamatuji se, že by si toho někdo někdy všiml. 

Radim Fiala, 46 let, herec
Co říct o své alma mater? Snad jen to nejlepší! Ty vzpomínky vám nikdo nevymaže z paměti, snad jen Alzheimer. A že jich bylo! Některé jsou vtipné, některé úsměvné, z některých se staly legendy a některé jsou nepublikovatelné!

Vilém Spilka, 42 let, kytarista
Před nástupem na JAMU jsem si vydělával na kytaru při rekonstrukci hudební fakulty. Elektrickým kladivem jsem boural futra a ještě rozvibrované jsem ho postavil na novou dlažbu. Kolem ďolíku, který jsem tam tehdy vytvořil, chodím na fakultě doteď. 

Jiří Dvořák, 50 let, herec
Mnoho veselých historek je nepublikovatelných. Vzpomínám si ale, jak jednou pan Šmolík, který nás na JAMU učil akrobacii a pantomimu, slavil narozeniny. Jako dárek jsme mu my studenti splnili jeho velký sen a uspořádali obrovskou šlehačkovou bitvu.

Alena Antalová, 45 let, herečka
Vybaví se mi první cesta na kolej do Brna. Nabalila jsem mnoho věcí. Ani jsem je nemohla uzvednout. Z nádraží jsem si proto vzala taxi. Spletla jsem ale číslo domu a skončila na opačném konci ulice. Těžké kufry jsem pak na kolej stejně musela odtáhnout.

Na Janáčkově akademií je rodinná a tvůrčí atmosféra, říká pedagog

Brno /ROZOVOR/  - Na Janáčkově akademií múzických umění, jak sám tvrdí, zapustil kořeny. Jeden z předních českých klavíristů, Jan Jiraský, byl nejdříve jejím studentem, dnes je pedagogem. Před deseti lety se stal vedoucím Katedry klávesových nástrojů, což sebou přineslo jistý paradox. „Oficiálně jsem se tím stal šéfem skvělých pedagogů, kteří mě předtím učili,“ říká Jiraský.

Proč jste se rozhodl zůstat na JAMU jako učitel?
Působení na škole vyplynulo přirozeně. Studoval jsem tady od roku 1991 a ukončil doktorské studium. Mám ke škole silný vztah, vážou mě k ní právě i vzpomínky ze studií.

Jan Jiraský
• Narodil se v roce 1973.
• Vystudoval Janáčkovu akademii múzických umění, studoval ve třídě profesorky Aleny Vlasákové.
• Teď na škole působí jako pedagog, vedoucí katedry klávesových nástrojů.

Když si na ně vzpomenete, co se vám vybaví první?
Rodinná a tvůrčí atmosféra. Začínalo to už vrátnicí, kde v jistém období sedával pan vrátný Janáček. Bylo kouzelné, když někdo zavolal na fakultu a v telefonu se ozvalo, Janáčkova akademie, u telefonu Janáček. Všichni jsou také spolu srostlí. Třeba někdejší paní rektorka Alena Veselá znala osobně snad každého studenta.

Co se pro dnešní studenty změnilo?
Mají to těžší. Většina musí z finančních důvodů kromě studia i vyučovat, nemohou se tak soustředit na hraní a víc vnímají životní realitu, což jim bere sny. Na druhou stranu, díky tomu, že stojí nohama na zemi, nelitují, když z nich nejsou hvězdy světových pódií, kterých je velmi málo. A obor studují kvůli lásce k hudbě.

Jaký vtipný moment jste jako pedagog zažil?
Pravidelně k nám jezdí na kursy Japonci. Jednoho z nich jsem učil, hrál Janáčkův cyklus V mlhách. Měl dvě různá vydání a ptal se, které noty jsou správné. Mírně se lišily. Já jsem si potřeboval odskočit, a tak jsem řekl, že se jdu zeptat přímo Janáčka. Přítomný japonský profesor tím byl dost nadšen. Po návratu jsem řekl, že Janáček neví, jestli tam chtěl cis, nebo des, takže jsou obě vydání použitelná… Ale teď vážně, světové jméno Leoše Janáčka je pro brněnskou školu obrovskou devizou, zahraniční studenti přijíždí zpravidla na lekce se skladbami od něj, a vědí, že my jako pedagogové jim všechno dobře vysvětlíme, že máme Janáčkův odkaz v sobě.




Autor: Eliška Gáfriková

16.9.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Blanenská umělkyně Sylva Tomková. Archivní snímek

Jazz a šrot. Umělci svaří nové sochy z odpadu

Ilustrační foto.

U čerpací stanice hořela malá dodávka. Požár hasiči likvidovali téměř hodinu

Vyškovská nadace Tři brány rozdělí další granty

Vyškov – Už popáté zkouší vyškovská nezisková organizace Paprsek získat peníze z projektu grantového řízení nadace Tři brány, která rozdělí peníze mezi žadatele a jejich projekty.

Zdravotnictví čeká velký třesk. Síť nemocnic prořídne

Nic podobného se prozatím žádnému z českých ministrů nepodařilo, přestože si to všichni přáli: koncentrovat lékařskou péči do velkých nemocnic. Zrušit část malých špitálů nebo je změnit na léčebny dlouhodobě nemocných je totiž politická sebevražda.

AKTUALIZOVÁNO

Kiss and ride? Rodiče školáků stále hledají parkovací místa

Blanensko, Vyškovsko – Marek Novotný občas vyzvedává neteř u jedné ze dvou základních škol v Bučovicích. Běžnou výpomoc příbuzným popisuje jako stresovou záležitost a souhlasí s ním i řada rodičů. „Je to tragédie. Stojí tam kolony aut, lidé parkují, kde se dá, z místa se nedá vymotat,“ řekl Novotný. Připomněl, že problémy mají u dvojice škol na okraji města i řidiči autobusů.

Čtrnáct milionů za úraz? Soud rozhodne za týden, žádost o nový posudek zamítl

Vyškov – Před šesti lety se na Borise Trávníčka svalil při školní exkurzi na židovském hřbitově v Rousínově náhrobní kámen. On zůstal upoutaný na invalidní vozík. Ve čtvrtek dopoledne o odškodném pro poškozeného znovu rozhodoval Okresní soud ve Vyškově. Muž žádá po škole částku ve výši čtrnácti milionů korun.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení