„Vystavuji všechny, které se mi od roku 1957, kdy jsem se sbíráním začal, podařilo shromáždit. Úplně prvním mým úlovkem byl Národopisný betlém od Marie Fischerové-Kvěchové. Následujících asi deset let jsem nesehnal žádný, v té době jich na trhu moc nebylo. V průběhu víc než padesáti let se mi jich ale podařilo nastřádat víc než osm set. Za celou dobu jsem vystříhal na půl milionu papírových postaviček," shrnuje Pištělka svou práci.

Také v přízemí

A protože se mu všechny exponáty do nově vytvořeného prostoru nevešly, místo bylo pro sedm set, zbylá stovka je v zadní části místnosti v přízemí.

Ke splnění jeho dlouholetého přání přispěla velkým dílem obec, která mu umožnila expozici na půdě muzea vytvořit. „Trvalo pět let, než se nám to podařilo, samozřejmé i díky dotacím. O jednoduchou práci opravdu nešlo. Teď můžu s klidným svědomím říct, že jde o výstavu, kterou jinde v republice určitě nikdo nenajde. A zřejmě ani v budoucnu," myslí si švábenický starosta Josef Kubík.

Převážná část výstavy se nachází v druhém patře muzea, stavby, která pochází z roku 1838. „Do roku 1973 fungoval jako škola. Potom sloužila různým účelům, v jejím přízemí byl například obchod. V roce 1997 švábeničtí zastupitelé rozhodli, že z ní udělají muzeum," připomíná historii objektu starosta s důrazem na to, že muzejní půda byla před rekonstrukcí v opravdu havarijním stavu.

To potvrzuje i předseda jihomoravské organizace Českého sdružení přátel betlémů Miroslav Andrle. „Byl jsem tady před rokem a viděl jsem původní stav půdních prostor. Takže můžu srovnávat. Je to krásné, co víc na to říct," nešetří chválou předseda jihomoravských betlémářů. Potěšený je samozřejmě i autor výstavy. „Ten, kdo viděl, jako to tady loni vypadalo, nebude dnes věřit vlastním očím," říká Pištělka. Zapravdu mu dávají všichni příchozí.

Expozice je skutečně úchvatná a navozuje pravou atmosféru Vánoc. Nabízí přehlídku hlavně papírových betlémů naskládaných natěsno jeden vedle druhého, ale k vidění je například také z vosku, dřeva a dalších materiálů. A nejen z Čech a Moravy, ale třeba i Polska nebo Rakouska. „Mým nejoblíbenějším je duralínový, z tvrzené hmoty. Koupil jsem ho zhruba před šesti lety. Rok jsem ho chodil obdivovat do malé prodejny u brněnského Petrova. Stál asi šest tisíc. Slíbil jsem si, že jakmile dostanu nějakou odměnu, hned si ho pořídím. Jde o kvalitní výrobek dovezený z Itálie," svěřuje se Pištělka, který je podle starostových slov druhým největším sběratelem betlémů v republice a třetím na světě.

Svatý František

Protože betlémy neodmyslitelně patří ke křesťanskému náboženství, nechybí na zahájení výstavy ani místní farář Boguslaw Jonczyk, který s vtipem přibližuje jejich historii. „Vymyslel je svatý František z Asisi, který v jedenáctém století postavil v italském Grecciu první betlém. Tedy tisíc let po příchodu Ježíše. Uteklo dalších tisíc let a máme tady švábenického svatého Františka, který se snaží zachránit stavění betlémů před zánikem. A třeba si za tisíc let, v jednatřicátém století, někdo vzpomene na pana Pištělku," děkuje Jonczyk Pištělkovi za jeho práci.

Expozice sklízí úspěch i mezi návštěvníky. „Přijeli jsme ze Žarošic, bratr také sbírá, vzal mě s sebou. Podobných výstav jsem tak navštívila mnoho. Tato je nádherná. Je až neuvěřitelné, jak se panu Pištělkovi podařilo rozmístit všechny kousky tak, aby mezi nimi nebyla ani skulinka," obdivuje například Ludmila Konečná.

Jediný problém, který teď sběratele trápí, je, kam umístí další betlémy, které se k němu dostanou. „Ročně jich určitě nějakých pět bude. Kam je budu dávat, to opravdu netuším," kroutí hlavou Pištělka.

Kdo chce novou švábenickou expozici navštívit, má možnost o víkendech a svátcích, kdy je otevřená od dvou do pěti hodin odpoledne. Nebo po telefonické domluvě s muzejním správcem kdykoliv.