Běžkyně Petříková: Láká mě post české jedničky

Nejen příznivci sportu, ale všichni čtenáři měli možnost pokládat prostřednictvím webových stránek Vyškovského deníku Rovnosti různé otázky běžkyni Ireně Petříkové v on–line rozhovoru. Ta se totiž stala v pořadí třetí vítězkou hlasování v anketě Hvězdný výkon Vyškovska: Kdo se potkal s formou. Jaké dotazy zájemci pokládali a jak na ně Petříková odpovídala, si můžete přečíst v následujícím rozhovoru.

Prý jste na základní a střední škole nebyla zrovna sportovní typ… Kde a v čem se to zlomilo?
Sportovat jsem začala hned na základní škole, abych byla štíhlejší, a od té doby mi to zůstalo a z běhání se stal koníček, protože když člověk začne vyhrávat na závodech, tak ho to baví a motivuje do dalších tréninků. Běhám od svých osmi let.

Kdo vás vede trenérsky?
Ke sportu mě vždy vedl můj tatínek, a jelikož také rád běhá a má za sebou plno úspěchů, tak mě dost podporuje a fandí mi. Trénovali mě dva trenéři a nyní už si trénink sestavuji sama.

Píšete si stále tréninkový deník a jaká je vaše měsíční kilometráž?
Deník jsem si začala psát asi před deseti lety a píši si ho dodnes. Za měsíc naběhám asi dvě stě padesát kilometrů.

Jak dlouho máte ještě v plánu věnovat se vrcholově běhání?
Běhání se dá věnovat v každém věku, takže uvidíme. Ale určitě si dám pauzu, až budu chtít založit rodinu.

Zkoušela jste v atletice někdy překážky nebo technickou disciplínu?
Jako každý jsem si ve škole prošla skokem do dálky, do výšky, sprinty a tak dále, ale ničemu jsem nepřišla na chuť, protože jsem v tom nevynikala, takže jsem zůstala u vytrvalosti. Také jsem měla doma na běhání nejlepší podmínky.

Máte nějakou oblíbenou trať?
Nejraději mám závody v rozmezí od pěti do patnácti kilometrů na asfaltu, v přírodě. Tento povrch mi nejvíce sedí, na dráze je to spíš taková povinnost.

Kterého z dosažených úspěchů si ceníte nejvíce?
Nejvíc si cením pátého místa na mistrovství Evropy v Erfurtu na deseti kilometrech na dráze. Úspěchem už pro mě bylo splnění nominačního kritéria.

Jak se vám závodí na stadionu ve Vyškově a dovedete si tam představit republikové mistrovství?
Na domácím stadionu se mi běhá báječně a určitě bych si dokázala představit, že by se na něm pořádalo mistrovství. Nejoblíbenější závod, který pořádá AHA klub, je Běh kolem Vyškova. Letos jsem ho bohužel kvůli dovolené neabsolvovala.

Myslíte, že mají závodnice z AHA na první ligu a jaká barva dresu by se vám líbila?
Myslím, že na postup určitě máme, ale chtělo by to možná nějakou posilu v technických disciplínách. Barva dresu by se mi líbila černomodrá.

Kdo je vaším sportovním vzorem?
Můj sportovní vzor je Emil Zátopek a Petra Kamínková, co se týče ženské populace.

Neláká vás zaútočit na post české běžecké vytrvalostní špičky?
Tato myšlenka mě určitě láká a měla jsem k tomu celkem blízko před pěti lety, ale pak přišlo zranění, což mě bohužel dost zbrzdilo.

Máte velký strach z různých zranění?
Největší zranění, které mě vyřadilo z běhání, byla únavová zlomenina v nártu. Bylo to zrovna v době mojí nejlepší formy, takže to dost mrzí. Snažím se toho aspoň vyvarovat.

Kolik jste za svou sportovní kariéru odběhala asi závodů?
Počet závodů teda spočítaný nemám, ale průměrně za rok kolem třiceti čtyřiceti.

Není to nuda být skoro vždycky první?
Pokud jedu na republikové mistrovství, tak to určitě nuda není, protože tam už to tak jednoduše nejde jako tady na okrese. Hodně závodů totiž beru jako přípravu na nějaký vrchol v sezoně. Letos bylo vrcholem mistrovství v půlmaratonu a desítka na dráze, ta mi bohužel nevyšla podle mých představ, alespoň mě to nakoplo k dalšímu tréninku.

Jaké máte jiné aktivity mimo běhání?
Nebaví mě nicnedělání. Ráda si zajedu někam na kole nebo zaplavat do bazénu. A doma mě zatím pořád čeká práce na zahradě a na stavbě domu, takže na odpočívání není moc času.

Jste z Mouřínova, chcete tam zůstat pořád nebo máte v plánu stěhování?
V Mouřínově bydlím odjakživa, ale snad už brzy budu bydlet v Pustiměři, kde s přítelem stavíme dům. Ale běhání po Ždánickém lese mi bude určitě chybět.

Jak daleko jste se stavbou domku a zapojujete se aktivně do stavění?
Trošku nám to vázne na dokončení některých prací. Jinak pomáhám pořád a jen si mezi tím odskočím zatrénovat nebo na závody. Stěhovat bychom se chtěli příští rok před Vánocemi.

Plánujete svatbu a rodinu?
Rodinu určitě plánuji i svatbu. Nechte se překvapit, třeba to bude už brzy.

Kde pracujete a jak spojujete trénink s prací?
Pracuji v Brně ve firmě, která je poskytovatelem služeb v oblasti dopravního, pozemního a inženýrského stavitelství a působím na obchodně technickém úseku. V zimním období je horší dát dohromady trénink a práci, v létě se to dá. Určitě to však bylo mnohem jednodušší v době, kdy jsem ještě studovala.

Jaký je váš největší sportovní cíl, chcete jet třeba na olympiádu či mistrovství světa?
Mým největším cílem bylo zúčastnit se alespoň mistrovství Evropy, což se mi splnilo před čtyřmi roky. Teď mě potěší i zlatá medaile z mistrovství republiky, protože porazit stále se lepšící konkurenci není vůbec jednoduché. Letos se mi podařila vybojovat stříbrná medaile na půlmaratonu v Pardubicích.