Už ve svém premiérovém ročníku mezi elitou zlínského kraje dokázal ukořistit přebornický titul a při cestě vstříc ligové budoucnosti ho nezastavila ani postupová kvalifikace. Hráči a trenérovi v jedné osobě Dušanu Trnkovi se tak poslední rok mužstva hodnotil velmi dobře.

Čekali jste už při prvním roce Ivanovic v krajském přeboru, že dokráčíte takhle daleko?

Ne, to by nás ani ve snu nenapadlo. Našim cílem bylo hrát klidný střed tabulky a sbírat zkušenosti z vyšší soutěže. Na začátku loňského roku jsme začali psát ještě nečtenou kapitolu našeho rozvízáckého nohejbalového klubu, a tak jsme moc nevěděli, do čeho jdeme. Sezona se prostě povedla nad očekávání dobře.

Vzpomenete na úplné začátky ivanovického oddílu? Kdy jste vznikli?

Bylo to v roce 1998, kdy se začala hrát regionální soutěž na úrovni okresního přeboru. My do ní vlétli hodně dobře. Hned první dva ročníky jsme vyhráli a v podstatě vždycky jsme patřili k těm lepším týmům.

Jak jste se ocitli mezi krajskou špičkou, a ještě tou zlínskou?

Tím hlavním impulsem, proč jsme se do toho rozhodli jít, byl trenér NK Zlín Radek Strom Košatka. Tak nějak to upekl s naším dlouholetým spoluhráčem Pavlem Indrou a my ostatní jsme pochopitelně moc neprotestovali. Jak říkám, byl to krok do neznáma a neskutečně se nám povedl.

V základní části jste z deseti zápasů prohráli jedinkrát. Jaká to byla porážka?

Bylo to zrovna s týmem NK Zlín, který nás nakopl k účasti v KP Zlínského kraje, a navíc to byl hned úvodní zápas. Hráli jsme na hřišti soupeře a prohráli jsme 6:4. Ale hned na úvod dobrá škola, která nás nakopla směrem nahoru, vůbec nám to neuškodilo, spíš nás to nakoplo.

A která z výher byla podle vás ta nejdůležitější? Kde se lámal chleba směrem k úžasné sezoně?

Vzhledem k tomu, že jsme se celou dobu tahali s NK Zlín o prvenství, byly důležité všechny výhry. Kdybych měl vyzdvihnout jeden zápas, tak to určitě byl poslední, ten jsme hráli za bouřlivého povzbuzování doma proti NK Přerov. Stačila nám remíza, kterou v závěru zařídila naše úžasná fotbalová dvojice' ve složení Bary Richard Jičínský a Drozd Petr Deutsch. Svým osobitým stylem v zakončení, super polem a velkou motivací nedala soupeři šanci.

Krajský titul byl v kapse a před vámi rozhodování, zda se pustit do baráže. Přeci jen ne všichni krajští přeborníci tu šanci využijí…

Máte pravdu, ale my do toho šli. Nebylo to jednoduché rozhodnutí, to ano, ale brali jsme to jako výzvu. Navíc jsme zažádali o pořádání kvalifikace a za podpory vynikajícího realizačního týmu NK Rozvíz jsme dostali důvěru od Českého nohejbalového svazu. Začaly velké přípravy, které vyvrcholily turnajem v nové hale Suprovka v Němčicích na Hané.

Herní systém nebyl jednoduchý. Jen tři týmy, jediné přímé postupové místo. Stačil jeden nepovedený zápas a sen by se rozplynul. Cloumala s hráči nervozita?

Kdybych řekl, že jsme byli úplně v klidu, lhal bych. Myslím, že je to jasné, šlo o hodně. Po republice se hrály tři turnaje a do ligy šly čtyři týmy, takže jednou prohrát by znamenalo další dodatečnou kvalifikaci. Navíc jako jediní jsme do skupiny dostali druholigový tým Mnichova Hradiště, takže respekt nechyběl.

Nakonec jste ho udolali 5:3 a třetího účastníka Litohlavy jste pak doslova spláchli bez ztráty kytičky. Jak jste si užívali postupovou euforii?

Zvládli jsme to bravurně, takže naprosto neopakovatelný zážitek. Musí se to prožít. Pravdou je, že bychom to nikdy nezvládli bez našeho realizačního týmu, kterému patří velký dík. Jmenovitě Dušanovi Vaculíkovi, Milanu Svobodníkovi, Zdeňkovi Tangelovi, Jaroslavu Hádrovi, Ivoně Trnkové, Marcele Svobodníkové a Šárce Vaculíkové. Díky všem.

Pojďme ke složení ivanovického týmu. Jak byste ho charakterizoval? Jak se skládal dohromady a kdo je největší hvězdou?

Pro kvalifikaci jsme posílili tým o dva hráče z Prostějova, Kamila Husaříka a Tomáše Procházku. Tito dva byli nakonec klíčem k úspěchu. Pokud bych měl vyzvednout nějakého hráče, tak by to byl Martin Šamalík. Dokázal hrát dvojice, trojice a ještě vyhrát klíčový singl proti reprezentantovi juniorky Slovenska, který hrál za Mnichovo Hradiště.

Budete hledat pro nabitou druholigovou konkurenci ještě nějakou posilu? Na koho máte políčeno? Nebo naopak někdo odchází?

Samozřejmě, že posily máme v hledáčku, nyní jsou ve fázi dohod, takže zatím nemohu nic bližšího prozradit. Co se týče odchodu, tak víme, že s námi dál nepůjde prostějovská akvizice.

A co ekonomicky a organizačně, dá se to v ivanovických poměrech vůbec zvládnout?

Ano, půjde to. Díky patří městskému úřadu Ivanovice na Hané, který našemu sportu přeje, stejné poděkování letí i k organizaci Slovan Ivanovice na Hané v zastoupení Jiřím Radošem. No a v neposlední řadě sponzorům, bez nich by to prostě nešlo.

Už je jasné, kdo všechno se jako soupeř proti Ivanovicím postaví? Jak hodnotíte jejich sílu?

Na tuto otázku ještě pořád odpověď neznáme, přihlášky do druhé ligy se uzavřely až posledním lednem. Takže si ještě chvíli musíme počkat. Můžeme se na to ale podívat hypoteticky. Pokud nalosují moravské celky spolu do skupiny, tak bychom měli mít proti sobě NK R.U.M. Holubice, NK Prostějov, NK Orlová, NK Třebíč a další tři celky z Čech.

Zastavme se u Holubic, ty hrají ve druhé lize důstojnou roli už několik let. Jaké máte podle vás šance pokořit je v okresním derby?

Dobrá otázka. Některé hráče velmi dobře známe a dovolím si říct, že nám byli i hráčským příkladem a strašákem na regionální úrovni, třeba Jara Fronk. Ale dnes mají v kádru borce formátu mistra světa Petra Bubniaka, takže zápasy s nimi budou velmi náročné a vyhecované jak doma, tak i venku. Budou samozřejmě papírově favorizovaní, ale hodně proto, že jsou v lize už tři roky a mají daleko větší zkušenosti. Těšíme se na ně.

Kde budete mít domácí hřiště, bude to už osvědčená hala v Němčicích?

Hala Suprovka v Němčicích na Hané je krásná a moderní hala, ve které se nám dostalo perfektní prostředí pro zorganizování kvalifikace druhé ligy, ale není to naše domácí prostředí. Naše domácí hřiště je sportovní areál ROZVÍZ v Ivanovicích na Hané, tedy bývalý přírodní zimní stadion na ulici Osvoboditelů. Náš nohejbalový klub ho už několik let docela úspěšně udržuje a zvelebuje.

Jaké budou cíle pro první ligový rok Ivanovic? Bude to jen záchrana, jaké vlastně jsou podle vás reálné možnosti Rozvízu?

Určitě bychom nechtěli hrát jen o záchranu, ale zároveň by bylo pro nováčka přehnané chtít hrát o postup. Takže mi z toho vychází ten starý dobrý střed tabulky, ten by byl pro nás motivací do dalších let.

NK Rozvíz – Slovan Ivanovice na Hané

Sport: nohejbal

Rok založení: 1998

Složení týmu: Dušan Trnka (trenér), Martin Šamalík (vedoucí mužstva), Richard Skácel (kapitán), Petr Deutsch, Tomáš Gürtler, Kamil Husařík, Pavel Indra, Richard Jičínský, Jiří Judas, Tomáš Procházka, Martin Radoš.

Domácí hřiště: ROZVÍZ Ivanovice na Hané