„Myslím si, že za pár dnů zklamání vyšumí,“ říkal bezprostředně po utkání kapitán Martin Kovář.
Vyšumělo?
Částečně. Život běží dál. Budeme to zkoušet znova.
Takže čtvrté místo obhájce titulu neberete jako výkonnostní pád?
Určitě ne. Když si uvědomíte, v jakém stavu jsme soutěž odehráli, tak je to spíše úspěch. I když je jasné, že k bronzu jsme byli hodně blízko a s Pragou jsme doma měli vyhrát.
Co k tomu chybělo?
Rozhodlo o tom moc našich chyb, měli jsme třeba hodně předhozů. No a ten závěr. Trestný kop jsme měli střílet, a ne rozehrávat. Kdybychom proměnili, měli bychom tři body a bronz by byl náš. (Vyškov prohrál 13:15, pozn. red.) Ale byla to vypjatá situace, velká mela. Těžko můžeme někomu něco vyčítat.
Jen jste to naznačil, ale co nejvíce poznamenalo situaci v mužstvu?
Moc zranění a jiných omluvenek. Třeba Kuba Schmied. Po třech letech se vrátil na zadáka. Hrál výborně a zvedl výkon celého mužstva. Jenže s Říčany se zranil a zase jsme tam museli hledat nějakou alternativu. A tak to bylo na více postech. Prakticky to pak bylo jiné mužstvo. Takže na tu bídu to byla spíš dobrá sezona. A určitě smolná.
Foto: Anry Lukáč
Proč se nepodařilo najít adekvátní náhrady?
V mistrovské sezoně jsme měli silnou lavičku a taky všechno ostatní se sešlo a dotáhli jsme to až na titul. Teď to bylo jinak. Zranění, pracovní priority, rodiny. Jsme amatérský sport, tak je těžké se mu zcela obětovat. Rozhodla tedy lavička, která netrénuje tak intenzivně. Pak nám na hřišti vlastně nemohl nikdo zásadně pomoct, protože neví, jak to tam funguje, kde má stát, nemá zažité signály a tak dál.
Ví se, že i vy nejste zdravotně zcela v pořádku.
To ano, ale to už lepší nebude, takže já to jako handicap neberu. Ale jako fakt, na který se nemohu vymlouvat. Prostě s tím musím hrát a psychicky se s tím vyrovnat.
Co z uplynulé sezony vyplývá pro tu následující?
Přes léto se musíme dát do kupy hlavně zdravotně. Já si myslím, že pořád můžeme a musíme myslet na play-off i na finále. Přišel nový trenér, určitě bude prosazovat své představy o hře.
Milan Wognitsch se na trenérský post vrátil po osmi letech. Co se změnilo?
Především okamžitě zkrátil letní přestávku z jednoho měsíce na čtrnáct dnů. Přiznávám, že nás to zaskočilo. Ale svůj důvod nám řekl jasně už na prvním tréninku. Ze začátku že to bude jen dril a teď klade důraz na fyzičku, posilování. Já tuším, co nás čeká pak. Pod jeho vedením jsem hrál za juniory jako ostaršený kadet a pak když jsem jako junior hrál své první zápasy za muže.
Čekáte tedy nějaké herní novinky?
Určitě budou. Jeho syn hraje ve Francii druhou ligu. A Francie je ragbyová velmoc. Myslím si, že budeme zkoušet některé věci převzaté z Francie.
Znáte už zápasový program?
Zatím ne. Ale víme jen, že se sezona bude měnit. Koncem srpna má odstartovat nějaká forma pohárové soutěže a bude se hrát celý podzim. Oficiální nejvyšší mistrovská soutěž – extraliga – se má hrát až od příštího roku systémem jaro–podzim. Takže je to docela velký přerod, ale na druhou stranu bude relativně dost prostoru na přípravu a sehrání mužstva.