Přeseknout mohutný kmen během několika vteřin totiž vyžaduje mít obě vlastnosti. Tento silák se věnuje timbersportu už sedm let. A je to vidět.

Sport jej zajímal, ale v žádné kolektivním se neprosadil. Proto zkusil štěstí jinde. „Už ve škole jsem dělal závody s motorovou pilou a od toho je už jen krůček k timbersportu. Takže jsem jel na tréninkový víkend do Německa, kde jsem postoupil mezi dvanáct nejlepších na mistrovství Evropy. To bylo v roce dva tisíce jedna. Od té doby se tomu věnuji každým rokem víc,“ vzpomíná Komárek.

Začátky přitom nebyly lehké. „Je za tím schováno hodně dřiny a musíte do toho hodně investovat, pokud vám nedává peníze rodina nebo nějací sponzoři. Takže všechno, co vyděláte, do toho sportu musíte dát. Ale mě to prostě bavilo,“ vysvětluje sportovec.

Za nejlepší trénink považuje samotnou účast na soutěžích a různých show. „Před vrcholnými závody pak trénuji tři čtyři hodiny denně,“ doplňuje. Podle svých slov měl štěstí, že poznal lidi, kteří mu hodně pomohli s tréninkem. Získal od nich také cenné zkušenosti. Výsledkem jsou velké úspěchy.

„V loňském roce jsem počtvrté obhájil mistra Evropy a na mistrovství světa jsem byl třetí,“ vypočítává Komárek, který chce letos na podzim opět zkusit své štěstí na Mistrovství světa v německém Obersdorfu.

Dnes může své zkušenosti předávat dalším zájemcům o tento poměrně náročný sport. „Letos chci dělat trenéra v několika kempech v Evropě,“ říká Komárek. A není to jen mohutná síla, co přitahuje pozornost diváků. Motorovou pilou tvoří ze dřeva různé výrobky. Z kmene třeba udělá zahradní lavičku, jejíž opěradlo ozdobí portréty lidí. Jeho sochy jsou například v plzeňské ZOO nebo v pelhřimovském muzeu rekordů a kuriozit. Tam je jeho socha Svobody.

Je vidět, že vyřezávání pilou jej baví. Peníze přitom nejsou pro něj jedinou motivací k práci. Řadu výrobků věnoval na charitativní účely. Styl soch si nevybírá. „Dělám většinou podle přání lidí,“ říká.