VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Trend kryoterapie: sportovci chodí až do minus 150 stupňů, aby vyléčili šrámy

Brno – Teplota se venku šplhá přes třicet stupňů Celsia, oni se zavírají do malé dřevěné místnosti, kde svá těla vystavují mrazu přesahujícímu minus sto dvacet stupňů. Sportovci z různých odvětví na jižní Moravě využívají především k regeneraci metodu kryoterapie.

7.6.2017
SDÍLEJ:

Kryoterapie je regenerační metoda využívající extrémně nízkých teplot od minus 110 až do minus 150 stupňů Celsia po dobu přibližně tří minut. Foto: www.mrazleci.cz

Obnažené tělo při ní bývá vystavené působení extrémně nízkých teplot přibližně tři minuty. „Jeden efekt kryoterapie spočívá stejně jako v sauně ve stažení a roztažení krevních a lymfatických cév, což vytáhne ze svalů odpadové látky, ale účinek je desetinásobně vyšší než v sauně. Hlavně však tělo při kryoterapii vyprodukuje spoustu hormonů a léčivých enzymů, což žádná jiná terapie na světě neumožní,“ vysvětluje přednosti Dominik Volavý, spolumajitel regeneračního centra Mráz lečí v brněnské čtvrti Nový Lískovec, kde funguje jediná kryokomora na jižní Moravě s celotýdenním provozem.

V poláriu, což je jiný název pro uzavřenou kryokomoru, se střídá množství sportovců. Do mrazu míří někteří hokejisté Komety, fotbalisté Zbrojovky, basketbalistky KP Brno i Handicapu. „Nařídil nám to manažer a jelikož jsem taková zimomřivá, nebylo to pro mě moc příjemné, mám raději teplo. Určitě je to dobrá věc, cítily jsme se po tom lépe. Mráz nám docela pomohl od bolesti, když jsme měly hodně unavené nohy, rychleji se odplavila únava,“ líčí křídelnice ligového Handicapu Klára Křivánková.

Co je kryoterapie?
Nejúčinnější komplexní regenerační metoda pro celé tělo využívající extrémně nízkých teplot od minus 110 až do minus 150 stupňů Celsia po dobu přibližně tří minut. Pomáhá při bolestech kloubů (artritidě), svalů a hlavy. Úspěšně se používá při kožních problémech, celulitidě a pro posílení imunity. Bonus je vyplavení hormonů, které člověka nabijí novou energií.

Do kryokomory míří také triatlonisté, dráhoví cyklisté brněnské Dukly, motocyklový závodník Ondřej Ježek nebo aktuální český rekordman ve skoku dalekém Radek Juška. Po tvrdých duelech využívají kryoterapii také thajboxeři Matěj Peňáz nebo Tomáš Hron. „Chodím tam většinou kolem zápasů, nebo když se cítím unavený. Pokud mám bolavé nohy po těžkém atletickém tréninku, jedu rovnou do komory,“ sděluje česká profesionální jednička těžké váhy Hron.

Před dvěma týdny si po prohře s nizozemským gladiátorem Hesdym Gergesem ani nemohl stoupnout na levou nohu, kterou mu protivník dokopal. Po týdnu mražení už zase trénoval. „Pomáhá mi to hodně v regeneraci, rychle se díky kryoterapii po zápasech dávám dohromady, když jsem rozkopaný. Podlitiny, otoky a svalová poranění mizí strašně rychle, do týdne jsem schopný dostat se z těžších soubojů,“ říká pětatřicetiletý thajboxer.

Do kryokomory chodí pravidelně už dva roky. Tři minuty nejméně v minus sto dvaceti stupních rád vydrží. „Záleží jak kdy. Když je člověk hodně unavený, bývá tam fakt zima, ale jakmile vyleze, cítí se příjemně. A když tam vlezu při současných vedrech, jsem úplně nadšený,“ usmívá se Hron.

Ženy snášejí extrémní chlad o něco hůř, takže někdy zůstávají v poláriu kratší dobu. „Některé holky si to chválily, jiné to úplně vzdaly. Pro mě mráz znamenal dvě minuty utrpení, i když pak pomohl. Nejvíc železná žena je od nás asi Lenka Šoukalová, která vydržela nejdéle,“ dodává Křivánková.

Mráz hojí klouby i praskliny svalů, říká provozovatel polária

Brno – Téměř pět let už proudí zájemci do Zoubkovy ulice v brněnské čtvrti Nový Lískovec. Dostanou roušku, čelenku, rukavice, ponožky. Nazují se do dřeváků a vstoupí do kryokomory, kde se nechají pomocí tekutého dusíku mrazit. Vycházejí nabití energií. „Chodí nejméně čtyřicet lidí denně, přitom máme otevírací dobu jen od pěti odpoledne do půl osmé a ve středu dopoledne,“ pochvaluje si Dominik Volavý, spolumajitel centra Mráz léčí.

Čím kryoterapie prospívá?
Nikde na světě není tak nízká teplota jako tady, žádný organismus nežije v minus sto dvaceti stupních. Lidské tělo není připravené na takový chlad a vysílá mozku podněty, že se něco děje. Podvěsek mozkový tak začne produkovat množství hormonů jako dopamin, noradrenalin, oxitocyn, endorfin, testosteron. Léky jen zvýší vylučování hormonů, ale kryoterapie je přírodní a tělo si je dávkuje samo. Proto musí lidé z polária na rotoped, aby se hormony rozproudily po těle.

Největší přínos má kryoterapie při regeneraci sportovců?
Ano, odplavuje laktát ze svalů, hojí praskliny svalů, které vznikají tvrdým tréninkem. Chrání klouby, obnovuje synoviální tekutinu, čili mazání v kloubech.

Komu všemu je určená?
Kryoterapie nabudí, osvěží, na rozdíl od sauny při ní nedochází k odvodu minerálů. Nemění se tlak, ani tep, takže do polária mohou chodit i starší lidé. Míří k nám i množství nemocných.

S jakými onemocněními?
Roztroušenou sklerózou, kožními problémy, s bolestí kloubů, trhlinami svalů. Trpím na vysoký tlak a když si dávám měsíční kúry, nemusím brát prášky. Kryoterapie je dobrá na revma či alergii.

Jak často doporučujete navštěvovat polárium?
Jsou blázni, kteří chodí dvakrát denně, ale nejtypičtější kúra je deset aplikací obden. Vhodná bývá na podzim či na jaře pro detoxikaci. V létě nabíjí organismus, v zimě zase tělo lépe reaguje díky menším rozdílům teploty v komoře a venku.

Autor: Jaroslav Kára, Martin Vymyslický

7.6.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Blanenská umělkyně Sylva Tomková. Archivní snímek

Jazz a šrot. Umělci svaří nové sochy z odpadu

Ilustrační foto.

U čerpací stanice hořela malá dodávka. Požár hasiči likvidovali téměř hodinu

Vyškovská nadace Tři brány rozdělí další granty

Vyškov – Už popáté zkouší vyškovská nezisková organizace Paprsek získat peníze z projektu grantového řízení nadace Tři brány, která rozdělí peníze mezi žadatele a jejich projekty.

Zdravotnictví čeká velký třesk. Síť nemocnic prořídne

Nic podobného se prozatím žádnému z českých ministrů nepodařilo, přestože si to všichni přáli: koncentrovat lékařskou péči do velkých nemocnic. Zrušit část malých špitálů nebo je změnit na léčebny dlouhodobě nemocných je totiž politická sebevražda.

AKTUALIZOVÁNO

Kiss and ride? Rodiče školáků stále hledají parkovací místa

Blanensko, Vyškovsko – Marek Novotný občas vyzvedává neteř u jedné ze dvou základních škol v Bučovicích. Běžnou výpomoc příbuzným popisuje jako stresovou záležitost a souhlasí s ním i řada rodičů. „Je to tragédie. Stojí tam kolony aut, lidé parkují, kde se dá, z místa se nedá vymotat,“ řekl Novotný. Připomněl, že problémy mají u dvojice škol na okraji města i řidiči autobusů.

Čtrnáct milionů za úraz? Soud rozhodne za týden, žádost o nový posudek zamítl

Vyškov – Před šesti lety se na Borise Trávníčka svalil při školní exkurzi na židovském hřbitově v Rousínově náhrobní kámen. On zůstal upoutaný na invalidní vozík. Ve čtvrtek dopoledne o odškodném pro poškozeného znovu rozhodoval Okresní soud ve Vyškově. Muž žádá po škole částku ve výši čtrnácti milionů korun.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení