V posledních čtyřech letech one man show v podání vyškovského běžce Milana Adamce. Pravidlo, že ve Sloupě vítězí Adamec, platí stále. Druhý v cíli Zdeněk Polák z Blanska ztratil v cíli patnáctikilometrového závodu na vítěze dvě a půl minuty. „Já to vzal dnes jako přípravu na srpnový maraton na Slovensku v Rajci. Že jsem vyhrál popáté? Už by to někdo měl protrhnout a porazit mě,“ řekl s úsměvem po doběhu v cíli první Milan Adamec.

Po páté v řadě nenašel běžec, jehož doménou jsou maratony, ve Sloupě přemožitele. Jediný, kdo s ním dokázal chvíli držet krok, byl Zdeněk Polák. „Takovéto závody musím opatrně, protože patnáct kilometrů je na mě docela hodně. Milan mi utekl na pátém kilometru a pak už to bylo celkem bez šance něco sáhnout. V stoupání jsem ho měl na dohled, jenže pak jsem s ním ztratil kontakt a bylo to pryč. Možná jsem mohl běžet rychleji mezi pátým kilometrem a obrátkou,“ dodal v cíli druhý Polák.

Na třetí pozici doběhl za Polákem Zdeněk Novák. Mezi ženami proťala cílovou pásku jako první Milada Barešová ze Skalice. „Já dneska šla vyloženě tréninkově. Čas nic moc. Byla jsem nějaká ztuhlá. Prvních pět kilometrů se mi dařilo držet docela solidní tempo, jenže pak jsem se vyloženě trápila. Ale jako příprava dobrý,“ řekla Barešová.

Sloupská lesní patnáctka se letos běžela už po sedmadvacáté a na start se postavilo celkem dvaadvacet vytrvalců oproti pouhým osmi z předešlého ročníku. „V posledních letech byla účast horší a horší. Dnes se bojovalo o body do Okresní běžecké ligy, takže lidí přišlo více. Je zajímavé, že když před lety vznikla okresní běžecká soutěž vytrvalců, ještě za pana Tomáška, vznikla vlastně i Sloupská patnáctka. Byla potřeba nějaká delší náročnější trať, a tak jsme ji udělali. No a vidíte. Dnes je patnáctka opět součástí okresní soutěže,“ vzpomenul hlavní organizátor Pavel Svoboda.

Sloupská trať se právem řadí mezi nejobtížnější běhy na Blanensku. V prvním úseku musejí závodníci zdolat táhle stoupání, ve kterém překonají převýšení stočtyřiceti metrů. Teprve poté se dostanou po sedmi a půl kilometrech k obrátce. „Profil trati mi nesedí. Pro mě je to příliš jednotvárná krajina. Ale jinak je to moc pěkný závod,“ poznamenal v cíli Ivo Zejda z Brna.

Organizátoři závodu se během let snažili dát trati novou podobu, ale nakonec vždy zůstalo vše při starém. „O změně tratě jsme uvažovali, máme omezené možnosti. Muselo by se běžet přes potok a ten se v některých místech těžko překonává,“ upřesnil Svoboda.

Stejně jako trať se nemění pět let po sobě i stupně vítězů. Milan Adamec sice zvítězil pětkrát v řadě, ale historickým tabulkám Sloupské lesní patnáctky zatím vládne někdo jiný. Milan Vrána. Ten ve Sloupu zvítězil celkem devětkrát. Navíc v polovině devadesátých let zaběhl čas 51:34, který stále platí jako traťový rekord. Mezi ženami platí maximum Ady Kuchařové ještě déle. Už třiadvacet let.