A na zahraničním trhu se jí podle Vystavěla daří velmi dobře. „Vývoz našich výrobků do zahraničí jsme loni navýšili o pětadvacet procent," sdělil s tím, že chtějí v zemích, na jejichž trh už prorazili, rozšiřovat aktivity. „To se týká například Spojených států amerických, západní Evropy, Japonska a Austrálie," vyjmenoval Vystavěl.

Meziroční nárůst v prodeji výrobků v zahraničí o dvacet až třicet procent hlásí i vyškovský závod společnosti Böttcher, kde vznikají válce do tiskáren. Vyváží padesát procent výrobků. „Loňský rok byl obzvlášť úspěšný. Dařilo se nám hlavně v obchodování s Polskem a Rakouskem. Růst je zřejmý i co se týká Maďarska, Ukrajiny, trochu i Ruska. Dá se říct, že prodej do zemí mimo Českou republiku a Slovensko roste výrazně rychleji. U nás máme velký tržní podíl, to znamená, že prostor pro růst už není tak velký," vysvětlil ředitel vyškovského závodu Böttcheru Jan Krejčíř.

Naopak třeba v Polsku, Rakousku nebo na Balkáně a dalších zemích má firma podíl na trhu nízký. Jejím cílem je to změnit. „Aktuálně díry, které tam jsou, zaplňujeme. Chceme se dostat na podobný tržní podíl, jako máme u nás. Je jen otázka času, než se nám záměr podaří," je přesvědčený Krejčíř.

Zahraniční obchod kvete také firmám na Blanensku. Třeba společnost LANIK Boskovice vyrábějící pěnové keramické filtry za hranice vyveze téměř všechny své produkty. Podle manažera nákupu a investic Michala Zemánka podnik obchoduje s celým světem. „Nejvíc však vyvážíme do Německa nebo třeba Ruska, Indie, Japonska, Spojených států, Mexika a Brazílie," vyjmenoval.

V zahraničí si můžou lidé pochutnávat i na českém pivu. Třeba na tom z Černé Hory. Pivovar vyváží pravidelně na Slovensko, do Ruska, Gruzie, Německa, Polska nebo Itálie či Dánska. A také za hranice Evropy, třeba do Číny. Drtivá většina piva však zůstane v Česku. „Do zahraničí vyvážíme okolo deseti procent celkové výroby," sdělil sládek a výrobní ředitel pivovaru Vlastimil Zedek s dovětkem, že toto číslo je dostačující.

Co se týká výhledu pro letošní rok, třeba v Biovetě se snaží být střízliví. „O určité procento porosteme. Roli bude hrát měna. Pokud bude Česká národní banka intervenovat, aby koruna posílila, budeme dostávat méně peněz za každé prodané euro a dolar. Takže růst očekáváme, ale u exportu s ohledem na intervence jen kolem šesti sedmi procent," řekl Vystavěl.

Podle Renaty Trávníkové z Okresní hospodářské komory Blansko záleží to, jak se firmám v budoucnu bude dařit na zahraničních trzích, hlavně na nich. „Někteří jsou na tom momentálně hodně dobře, ale je to velmi individuální. Záleží na oboru, ve kterém podnikají, i na jejich manažerech. Nejde to nijak zobecňovat," řekla.

Knápek: Teď zkusíme sever

Český trh je malý, bez zákazníků v zahraničí bychom neobstáli, tvrdí ředitel bučovického podniku KBP Intra Robert Knápek. Firmu z Vyškovska zabývající se vývojem, výrobou a prodejem měřicích transformátorů středního napětí založil před dvaadvaceti lety. Za tu dobu prorazila nejen ve státech Evropské unie.

Společnost je na exportu založená z víc než sedmdesáti procent. „Raději bychom prodávali doma, ale místní trh není velký. Proto musíme expandovat. Není to jednoduché, ale naštěstí se nám daří," sděluje Knápek.

Jako první firma začala vyvážet na Slovensko, vzápětí do Polska. Tam se jim obchoduje nejlépe. „Ale třeba také s Maďarskem nebo Rumunskem je to dobré. Tamní lidé jsou spolehliví, neobjevují se problémy. A když ano, dokážeme je vyřešit velmi rychle," hodnotí.

Víc prorazit by Knápek chtěl ve Francii nebo Itálii, kam nyní vyvážejí jen sporadicky. Jak ale poukazuje, jde o velké země a obchod by mohl být jednodušší. „Stejně jako třeba s Řeckem. Ale Řekové teď pochopitelně moc neinvestují. Nyní jsme se rozhodli víc oslovit sever. Příští rok budeme vystavovat v Norsku a zkusíme i další severské země jako Švédsko, Finsko, Dánsko," plánuje Knápek.

MARTINA HAŠKOVÁ
MARKÉTA PULDOVÁ