VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kameny vyprávějí o lidských osudech

Vyškovsko /TAJEMNÁ MÍSTA REGIONU/ - V období od 14. do 16. století stavěli zločinci jako trest za své provinění takzvané smírčí kameny či kříže

24.11.2009 1
SDÍLEJ:

SMÍRČÍ KŘÍŽ. Památka na Zlaté hoře u Křenovic měla podle tradice vziknout už v dobách Velké Moravy. Foto: Petr Jakubčík

Předchozí díly seriálu Tajemná místa regionu
ZDE

Stejně jako je starověké Řecko opředené mnohými bájemi, i Slavkovsko by mohlo na základě ústní tradice spojené s různými událostmi a místy psát své pověsti. Některé historky se datují do dob dávno minulých, vzpomínka na ně ovšem přetrvává v rozličných podobách.
Vykoupení hříchů

Jednou z nich jsou takzvané smírčí kříže nebo kameny, na něž člověk může narazit při procházkách v různých koutech okresu. Některé není jednoduché objevit, bývají totiž vlivem času poměrně maskované. A když už na ně náhodný chodec narazí, může je považovat za obyčejné balvany. Při bližším zkoumání však kameny napoví mnohem víc.

Lidé je stavěli proto, aby alespoň zčásti ulehčili svědomí za spáchaný zločin. Jedna z takových památek na mord se dochovala na kopci zvaném Zlatá hora u Křenovic. Jde o smírčí kříž.

„Je s ním spojovaná nejstarší zaznamenaná tragédie, která se v obci udála. Pojí se k němu pověst, že v místě, kde původně stával, byla mez. Právě tam měl splašený kůň oráče usmrtit dívku, která žala trávu,“ vyčetl z dostupných pramenů křenovický zastupitel Oldřich Bartošek. Vznik tohoto smírčího kříže je datovaný do doby příchodu byzantské misie na české území, tedy až do desátého století našeho letopočtu. Zřejmě právě proto získal v polovině devatenáctého století pojmenování Cyrilometodějský.

„Myšlenka, kdy vlastně vznikl, byla podporována i tím, že byl původně nakloněný k východu. Lidé si tento jistě náhodný náklon vysvětlovali tím, že ukazuje k Velehradu, odkud věrozvěstové přišli,“ objasnil Bartošek.
Kříže nebo kameny podle něj lidé stavěli jako součást trestu v místech přepadení viníkem, například vrahem, k usmíření viny a pokání. Od toho také získaly přívlastek smírčí.

Zpočátku byly stavěné jen holé balvany. „Později je na ně mnohde vytesaný nápis s popisem události a pokáním. Nebo je tam vyznačený vražedný nástroj. Některé jsou opatřené i letopočtem, jiné zůstaly němé, jako například křenovický,“ doplnil Bartošek.

I přesto je ovšem lze považovat za památníky označující události, které vzrušovaly lidskou mysl. Chladným proto zřejmě nikoho nenechá ani smírčí kámen nalezený v loňském roce v katastru Slavkova u Brna, který kdysi stával v místě zvaném Hon pod spravedlností. Díky pamětníkům ho našel Matouš Jirák. „Kámen ležel přelomený, obrácený neopracovanou a mechem porostlou stranu nahoru. Teprve po jeho otočení se prokázalo, že jde opravdu o smírčí kámen a nikoliv obyčejný balvan,“ popsal Jirák.

Na lícové straně má vyrytý latinský kříž, vedle něhož se v pravém dolním poli nachází petroglyf vinařského nože. Přibližně sedmdesát centimetrů vysoký, pětačtyřicet centimetrů široký a dvaadvacet centimetrů hluboký kámen už ovšem lidé v místě, kde byl objevený, nenajdou. Stejně tak neuvidí jeho mechovou patinu. Památka na zločin, který se na jeho místě možná kdysi dávno stal, je nyní očištěná a uložená na tamním zámku. Neváže se k ní žádná legenda. Obecně však platí, že pokud člověk v dávné minulosti spáchal nějaký zločin, součástí trestu bylo postavení smírčího kamene. „Ten jakoby na sebe převzal hřích,“ uvedl historik slavkovského zámku Martin Rája.

Ten také popsal blíž místo, kde kámen dřív ležel. „Jeho původní místo bylo v háječku podél silnice I/50 směrem ze Slavkova do Holubic. Za nějaký čas byl lehce poškozený. Aby ho ruce nenechavců nepoškodily ještě víc, jeden z místních učitelů spolu se dvěma žáky ho přemístil do většího bezpečí,“ našel v dostupných dokumentech Rája.

Ukryli ho pravděpodobně nedaleko železniční trati procházející městem. Tam ho také našel badatel Jirák. Podle křenovického zastupitele Bartoška se v minulosti poblíž místa nacházelo popraviště. Možná právě proto, že se tam dočkalo smrti velké množství zločinců, v jeho blízkosti někdo postavil smírčí kámen.

Památek je hodně

Okolí Slavkova je podle Ráji poseté smírčími kameny. Mnohé z nich ovšem leží za hranicemi Vyškovska. Ovšem ani v dalších částech vyškovského okresu jich není zrovna poskrovnu. Jeden takový je například v katastru Ježkovic při cestě do Račic, další lidé najdou v Manerově, rousínovské místní části Čechyně, Rychtářově, smírčí kříž potom například v Březině.

Vážení čtenáři, seriál Tajemná místa regionu najdete také v tištěné podobě každé úterý ve Vyškovském deníku Rovnost.

Autor: Martina Hašková

24.11.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Rys Kryštof je dál v krasu. O kořist se dělí.
6

Rys Kryštof loví srnce v Moravském krasu. O kořist se dělí

Ilustrační foto.

Opatření proti žloutence v Brně trvají dál, konec epidemie je v nedohlednu

Zvýšené nebezpečí vzniku požárů končí. Hejtman výstrahu odvolal

Jižní Morava - Rozdělat táborák a uvařit si v přírodě při kempování jídlo nebo spustit ohňostroj mohou Jihomoravané opět bez obav. Stav zvýšeného nebezpečí vzniku požárů kvůli suchu i vysokým teplotám totiž v úterý ve dvě hodiny odpoledne jihomoravský hejtman Bohumil Šimek odvolal.

Punkeři odjeli z Vyškova, sysli dostali jablka

Vyškov – Ospalé sysly hudba nerušila. Na rozdíl od některých Vyškovanů, kteří diskutují na sociálních sítích o Festu Pod Parou, jenž se na marchanickém letišti konal od minulého čtvrtka. Obyvatelé se už potřetí rozdělili na dva tábory. Část se rozčiluje nad hlasitou produkcí, druzí se je snaží uklidnit. „Jednou za rok se to dá vydržet,“ uvedla například Mirka Dingová.

Křenovický domov pro staré obyvatele už dostává svou podobu

Křenovice - Starší obyvatelé Křenovic se pravděpodobně už příští rok dočkají začátku stavby nového domova pro seniory. Vedení Křenovic už zadalo vypracování jeho architektonického návrhu.

Smrt na přejezdu: policie dál vyšetřuje. Zraněná dívka je stabilizovaná

Znojemsko /ANKETA/ - Čtyři mrtví, šest zraněných, z toho čtyři děti. Jak už Deník Rovnost informoval, dvě tragické víkendové nehody se staly nedaleko Znojma v rozmezí osmačtyřiceti hodin.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení