Byla mezi nimi například Luďka Macková, která se souborem zpívá a tančí dodnes. „Tehdy před dvaatřiceti lety bývalí členové dětského souboru pořádali výroční setkání a padl tam návrh, založit i dospělou verzi. Zájem byl zpočátku obrovský: na prvních zkouškách tančilo asi patnáct párů. Pak někteří zájem ztratili nebo zjistili, že nemají dostatek času, takže se počet trochu snížil, ale stále se nás scházelo dost," vzpomíná Macková.

Křenovák se zaměřuje hlavně na foklor východního Brněnska a částečně i Hané. Materiál k písním a tancům čerpá převážně ze sbírek Zdenky Jelínkové. „Tvoříme malý kolektiv nadšenců-amatérů. Co děláme, děláme pro radost a pro lidi. Oproti většině jiných folklorních souborů se trochu lišíme tím, že jako ony nestojíme na pořádání hodů nebo ostatků. Na těch se nepodílíme, soustředíme se hlavně na jevištní formu vystupování," upřesňuje vedoucí souboru Jana Póčová.

Folklorní soubor Křenovák.

Zároveň upozorňuje, že některé tradice v Křenovicích byly úplně přerušené. Zapomnělo se třeba na místní kroj. „My se to všechno opět snažíme oživit. Takže vlastně neukazujeme naše tradice jen na přespolních vystoupeních, ale obeznamujeme s nimi i místní," usmívá se Póčová.

V Křenováčku působil už její otec, ona sama do něj začala docházet už v pěti letech. Později ho vedla a od roku 2010 pak stojí v čele dospělého souboru. „Ráda bych, aby do budoucna fungovala větší provázanost mezi dětským a dospělým souborem. Teď nám například tři středoškolačky plynule přešly z jednoho do druhého a já jsem za to hrozně ráda. Není to totiž pravidlem," přibližuje vedoucí.

V pozdějším věku se člověk obvykle potřebuje víc soustředit na rodinu a práci. „A takovýto koníček vyžaduje dost času. Málokdo vydrží až do důchodu, ale jsou tací. Myslím si ale, že v obecné rovině je teď folklor na vzestupu, stále víc lidí o něj projevuje zájem a chce udržovat tradice, což je jedině dobře," oceňuje.

Folklorní soubor Křenovák. Právě před pěti lety, kdy se stala vedoucí, se to projevilo i u Křenováku. Po několika letech tápání soubor zaznamenal významnou členskou výměnu a celkově velmi ožil.

Opět to vyšlo z jednoho setkání a víceméně náhodného popudu. „Činnost sdružení začala v letech před rokem 2010 trochu pokulhávat, protože se zarazila členská výměna. Dlouhou dobu v něm zůstávali stejní lidé, někteří postupně odcházeli a jiní nepřicházeli, takže nakonec zůstalo jen nezdolné jádro. Pak se nám ale podařilo znovu se vzchopit v jiné sestavě a zatím nám to funguje velice dobře," říká vedoucí, ale pro jistotu svá slova zaklepe na dřevo.

O něžném pohlaví

Počet členů se v posledních letech ustálil na šesti až osmi párech, což je podle Póčové ideální, třebaže panuje převaha žen nad muži. Mezi nejdůležitější akce, kterých se pravidelně zúčastňují nebo je pořádají, patří například pořad Brněnsko tančí a zpívá nebo domácí folklorní festival Pod křenovskó májó. Obnovy se pak dočkaly například společné vánoční programy s Křenováčkem.

Folkloristé z Křenovic se také nejednou podívali do zahraničí. „Naše společné zájezdy, to je vždycky odměna. Je to napůl dovolená a napůl takové turné. Loni jsme například byli na Slovensku v Považské Bystrici. S tamním foklorním souborem jsme se seznámili na brněnském festivalu a domluvili jsme si, že oni navštíví nás a my zase je. Obvykle to tak chodí: najít peníze není nic lehkého, takže si vypomáháme tím, že oni ubytují a pohostí nás a zase naopak. Několik let jsme takovéhle přátelské vztahy s návštěvami udržovali například s německým souborem z Dorfenu u Mnichova," vzpomíná Póčová.

Křenovák je pro ni srdeční záležitostí. To samé platí i pro Mackovou a řadu jiných. „Je to koníček na celý život. Už mám za sebou hodně let v souboru a v dohledné době možná přijde čas, kdy mi zdravotní důvody nedovolí tančit všechno, co doposud. Ale i když se tak stane, nechci se souboru vzdát," ujišťuje členka.

Hodlá do něj chodit dál. „Tvoříme skvělou partu, jsme dobří přátelé a právě to je myslím i jeden z důvodů, proč se nám daří. Prostě si sedneme," uzavírá Macková.