VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Osli poitouského rádi pomohli také Napoleonovi. Po světě jich pobíhá už jen pár

Vyškov /O ZVÍŘATECH A LIDECH/ – Není mnoho zvířat, kterých by na světě zbývalo posledních pár stovek a zároveň by byla k vidění ve vyškovském zooparku. Čtyři osli poitouští jsou výjimkou, a nejen proto je představuje další díl letního seriálu Deníku Rovnost O zvířatech a lidech.

22.9.2016
SDÍLEJ:

Osel poitouský.Foto: DENÍK/Michal Kočí

Nejmohutnější plemeno osla se do vyškovské zahrady dostalo až ze západní Francie přibližně před třemi roky. „Jde o klidná a mírumilovná zvířata," zmiňuje ošetřovatel oslů poitouských Jiří Klár. Oslíky zástupci zooparku přivezli ze zoologické zahrady Parc Zoologique de Champrépus ve francouzské Bretani.

Podle ošetřovatele rozhodně neplatí známá fáma, že osel je hloupé zvíře. „Jsou možná trochu tvrdohlaví, ale inteligence mají dost. Když se zvíře rozhodne, že něco dělat nechce, tak se s ním prostě nehne," přibližuje ošetřovatel.

Soutěžte Chcete vyhrát jednoroční vstupenku do některé z jihomoravských zoo? Na dagmar.slagorova@denik.cz posílejte vaše nejpovedenější fotky se zvířaty z jihomoravských zoo. Redakční porota v září vybere deset nejlepších a čtenáři na webu rozhodnou o třech výhercích.

Hned to dokládá i zkušeností. „Vzpomínám si, že nedávno byla dcera ve Francii a tam jí chtěli přepravit zavazadla právě na tomto oslu. Usmyslel si ale, že nikam nepůjde. Rozhýbat tohle obrovské zvíře se navzdory tomu, že je na podobnou práci vycvičeno, nakonec nepodařilo," vypráví s úsměvem Klár.

Osel poitouský
• Velikost: až 160 centimetrů v kohoutku
• Váha: až 400 kilogramů
• Kde žije v přírodě: Osel poitouský je speciálně vyšlechtěn a volně v přírodě se proto nikdy nevyskytoval.
• Čím se živí: Osli dokážou zpracovat i nekvalitní potravu. V horských oblastech jim k přežití stačí zeleň rostoucí na skalách a minimum vody. Jedná se o nenáročná zvířata. V zoo dostávají seno, granule, ořezy větví a někdy také kořenovou zeleninu.
• Způsob života: Osli se celosvětově používají k nošení břemen a jízdě.
• Doba březosti: 11 až 13 měsíců
• Počet mláďat: jedno jednou za rok
• Délka života: až přes 30 let
• Velikost populace: Plemenná kniha eviduje přibližně 1000 kusů na světě. V Evropě je jich pak 200-300.

Každý vzácný jedinec v zooparku má pochopitelně i jméno. „Máme tři samice, které se jmenují Nikolka, Aneta a Safa. Samci pak říkáme Mišel. Jsou to počeštěná jména, protože z Francie jsme je dostali už pojmenované," upřesňuje.

Zvířata se v minulosti využívala převážně na přepravování věcí. V současnosti už je většina kusů chována pouze jako rarita a pracovní využití už pro ně není. „Údajně už Napoleon Bonaparte využíval toto plemeno osla při převozech svých děl v horách. Osli se totiž dostanou i do mnohem nepřístupnějších míst než například koně. Pokaždé, když se ve Vyškově konají rekonstrukce napoleon-ských bitev, tak naše oslíky využívají," chlubí se ošetřovatel lichokopytníků.

Loni v zooparku přišla na svět dvě mláďata vzácného druhu osla. Letos má být situace podobně příznivá. „Ředitel dohodl obchod se zahradou v litevském Vilniusu. Takže jsme je prodali tam. Letos se nám pravděpodobně narodí další mláďata, protože klisny už jsou březí," doufá Klár.

Podle zoologa Jiřího Sekvence se jedná o neuvěřitelně skromná zvířata. „Osel je zvíře, které si vystačí i s nekvalitní potravou. Stačí mu pár trsů trávy někde ve skalách, vůbec nepotřebuje jádro. Navíc toho ani moc nevypije. Proto se osli dodnes využívají," popisuje.

Zvířata se v zoo krmí převážně senem a granulemi. „Na přilepšenou dostávají například také ořezy ze stromů. Nejraději mají větve z vrby. Z pamlsků jsou pak nejvíc rádi za mrkve," vyjmenovává skladbu oslího jídelníčku Klár.

Osel je podle něj velmi společenský. „Jsou zvyklí žít ve stádě. Když některou z klisen oddělíme, tak teskní. Samec je ale divoký, takže musí být v době březosti jinde. Až se mláďata narodí, tak by je mohl zase třeba kousnout, takže opět musejí být odděleně," vysvětluje důvody, proč návštěvníci v současnosti vidí ve výběhu pouze tři březí oslice.

Oslů poitouských je na světě přibližně jen kolem tisícovky kusů. Evropa eviduje necelých tři sta z nich. Před třiceti lety byla ale situace ještě mnohem horší. „Statistiky uvádí, že v té době bylo na světě pouze kolem sedmdesáti kusů. Díky nadšencům se je ale podařilo namnožit a zachránit," upřesňuje Sekvenc.

Podle ošetřovatele se druh může dožít věku i přes třicet let. Nejstarší oslici ve Vyškově je patnáct let. Nejmladší je pak samec, kterému jsou teprve čtyři roky. „Každému můžu doporučit, přijít se se na tato zajímavá zvířata podívat," zve návštěvníky Klár.

Autor: David Veselý

22.9.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nedělní srážka dvou aut na bantické křižovatce si vyžádala dva mrtvé a pět těžce zraněných včetně tří dětí.
AKTUALIZOVÁNO
8

Na křižovatce nedal přednost. Zabil sebe i spolujezdce, dalších pět zranil

Jedenáctý ročník Rousfestu rockové fanoušky opět nezklamal. Na pódiu se střídaly regionální i celorepublikově známé kapely.
21

Peprnější výrazy? Bez nich by to nebyla Morčata, hodnotí fanoušek Rousfestu

Zábava v plastové kouli? Lide v ní hrají fotbal nebo se promenádují po vodě

Jižní Morava /LÉTO V POHYBU, INFOGRAFIKA/ - Koho by nelákalo chodit po vodě? I na jižní Moravě si zájemci mohou aspoň vzdáleně vyzkoušet, jaké to je. Na čtyřech místech v regionu lze otestovat aquazorbing, tedy pohyb v nafouknuté plastové kouli na hladině. Věnuje se mu sedmý díl seriálu Deníku Rovnost Léto v pohybu.

Fotbalovou přestřelku mezi Vyškovem a Hodonínem řídil Koudelka. Padlo 11 branek

Vyškov – Zápas, na který se bude dlouho vzpomínat. Takový sehráli fotbalisté Vyškova s Hodonínem. Diváci viděli jedenáct branek.

Na táboře se každoročně vracím do dětství, říká vedoucí skautského oddílu

Vyškov - Jednu košili nosí, i když ne dennodenně, už patnáct let. Přesně tak dlouho je Helena Dvořáková z Vyškova skautkou. Ke kroji, který si tehdy pořídila, se váže spousta jejích vzpomínek. „Abych se stala členkou Junáku, maminka na mě ušila boudu. Teď si život bez skautingu neumím představit,“ říká pětadvacetiletá vedoucí vyškovského dívčího oddílu Kasiopea, která se stará o sedmnáct jeho členek. Podesáté s nimi letos jako hlavní vedoucí vyrazila na tábor do Otaslavic.

Jak bude vypadat ještě nenarozené dítě? Vědci pracují na ukazování budoucnosti

Brno - Vyšetří nenarozené dítě a rodičům ukážou, jak bude vypadat třeba ve třech letech. Prozatím neuvěřitelnou představu se snaží přivést do reality brněnští vědci.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení