Když jste založil firmu, měl jste nějaké vyhlídky, přání?

V roce 1992, kdy mi bylo dvacet, jsem byl čerstvě ženatý a narodilo se nám dítě. Důvod, proč jsem tehdy založil živnost, byl ten, že jsme si chtěli postavit vlastní dům. Cítil jsem, že správný směr je pustit se do podnikání. Začal jsem dřít osmnáct hodin denně. Bylo to hodně fyzicky i psychicky náročné. Později přišla první půjčka, pak bylo třeba pořídit modernější stroje, mít víc lidí, víc prostoru. Banky za krkem nás nutily jít pořád dál. Tehdy jsem si určitě nemyslel, že se dostaneme mezi tři největší firmy působící na území Česka a Slovenska. Ani jsem neměl takové ambice, sledoval jsem jen to, co se bezprostředně blížilo. Ale někdy před osmi lety, kdy jsme začali tvořit produkty, které jsou jedinečné, jsem začal chápat, že se odlišujeme od jiných českých firem.

Co vás přivedlo k učení zenu?

Každý člověk je na cestě hledání, poznání, v nejlepším případě na cestě probuzení. Můžu říct, že jsem na cestě poznání asi posledních patnáct let. Tedy od chvíle, kdy jsem začal přemýšlet o jiných věcech, než je byznys a způsob, jak získat peníze. Byla to tehdy východní kultura, co mi začalo nabízet odpovědi na moje otázky. Začal jsem praktikovat zen (odnož mahájánovského buddhismu - pozn. red). Jedna krásná věta o zenu říká: Když stojíš, tak stůj, když jdeš, tak jdi, když sedíš, tak seď. Ale hlavně nekolísej. Jednoduše to znamená: to co zrovna děláš, dělej pořádně a teď a tady. A tím se řídím. K člověku přichází jedna myšlenka za druhou a ten, kdo praktikuje zen, se snaží „nesnažením" dosáhnout toho, aby mezera mezi dvěma myšlenkami byla co nejširší.

Jak zvládáte soustředit se na jednu věc, když podnikání obvykle vyžaduje řešit mnoho najednou?

V mém případě to tak docela není. Asi před pěti lety se mi podařilo dobudovat top management. Našel jsem charakterově a pracovně čtyři špičkové lidi. Ti řeší veškeré provozní věci. Já dnes ve firmě plním úlohu vizionáře.

Dokázal byste uvést jeden příklad situace, kdy vám zenový přístup v podnikání pomohl?

Těch je velice mnoho. Nejprve je ale třeba rozlišit, že existuje malé já a velké já. Velké já je vesmír. Většinu z nás ale ovládá malé já, tedy naše vlastní ego. Při spoustě jednání, a nemusí být jen obchodní, jsem si připomínal, ať nemluví jen moje malé já, ale to velké. Potom se věci podařily tak dobře, jak jenom mohly.

Jak se vám potom v práci jedná s lidmi typu dravých podnikatelů?

V kontaktu s lidmi je třeba hledat harmonii. Když harmonii nenalézám, neexistuje mezi námi souznění, pak nějaký obchod třeba neudělám. To platí všude, hlavně třeba v partnerských vztazích. Když se dají dva lidé dohromady a pak zjistí, že jsou každý na jiné frekvenci, nemohou udělat nic lepšího, než se rozejít. Jde o odpovědnost, kterou si ne každý uvědomuje. Mottem naší společnosti je „dělám to, co mě baví". Mně se to třeba podařilo, já nepracuji, nerozlišuji mezi prací a ostatním.

Jaké máte záliby?

Baví mě žít. Mám rád harmonii ve všech formách, což se například projevuje v naší domácí zahradě, kde máme spoustu asijských prvků. Baví mě věci tvořit, prožívat. Když jsem odešel z vojny a začal pracovat jako dělník v betonárce, zároveň jsem se oženil, měli jsme dceru, takže jsem začal tvrdě pracovat, abych nás zabezpečil. Na nějaký koníček tehdy nebyl čas. Nyní beru jako záliby svoje okolí, svou ženu, dceru, náš domov i třeba naše pracovní prostředí. Chtěl jsem vytvořit ideální vztah mezi člověkem a jeho prostředím, říká se tomu feng-šuej. Chtěli jsme, aby naší správní budovou dobře proudila energie.

Jak si představujete budoucnost firmy?

Jeden pěkný slogan říká: nejlepší je budoucnost stvořit. Když jste v harmonii s vesmírem, tak víte, že slunce prochází takzvaným jedenáctiletým cyklem. V tomto cyklu dosahuje aktivita slunce nejvyššího bodu. Poslední vrchol sluneční aktivity byl na konci roku 2013, což byl také jeden z nejtěžších roků. Odteď začíná aktivita klesat a když klesá, energie se stabilizuje a dochází k větší harmonii. Spolu s tím přichází mimo jiné doba největšího rozmachu byznysu. Proto jsme za poslední čtyři roky investovali velké peníze do nových linek a nových poboček, protože očekáváme velký ekonomický růst.

Takže byste dokázal zpětně ukázat na vrcholy a pády spojené s tímto jedenáctiletým cyklem?

Ano, na tom není nic těžkého. V období velké sluneční aktivity se zvětšuje pravděpodobnost přelomových nebo krizových událostí, protože je ve vesmíru největší nestabilita. V roce 2001 spadla dvojčata, kolem roku 1990 se bourala východní část Evropy. A mohli bychom jít dál. V současnosti je zase na ústupu takzvaná krize, na kterou se však naše firma dokázala připravit a rostla i v jejím průběhu.

Je něco, čeho jste se musel kvůli podnikání vzdát?

Spousta věcí. Zpočátku šlo hlavně o to, že jsem se vzdal svého volného času. Když jsem začal podnikat, měl jsem spoustu starostí, půjčky v bance a podobně. Ale v průběhu času se všechno vykrystalizovalo v to, co je teď. Teď mě všechno, co dělám, baví. Ničeho se už nemusím vzdávat, všechno se mi vrátilo. Šlo to pomalu, celých třiadvacet let, ale nakonec jsem tam, kde jsem.