VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Součka si gestapo odvedlo přímo z ředitelny gymnázia

Bučovice /PO STOPÁCH OSOBNOSTÍ/ – Jako vrchní představitel bučovického Sokola se stal nepřítelem německé Třetí říše. Učitele němčiny a češtiny, ředitele gymnázia v Bučovicích na Vyškovsku Antonína Součka popravili nacisté jako rušitele pořádku a strůjce velezrady. Dnes se na jeho počest každoročně pořádá sportovní memoriál, je po něm pojmenovaná ulice a Bučovičtí mu udělili titul čestného občana města.

12.2.2017
SDÍLEJ:

Antonín Souček.Foto: archiv Muzea Vyškovska

Na bučovickém gymnáziu začal Antonín Souček, rodák z Červeného Újezdu poblíž Písku, vyučovat až ve svých sedmadvaceti letech. O rok později, v roce 1916, se stal řádným profesorem. „Z almanachů naší školy je možné vyčíst, že jeho aprobací byla němčina a čeština,“ prozradil profesor bučovického gymnázia Jan Růžička. Podle něj byl třídním profesorem maturitních ročníků 1930 a 1934.

UČIL SLAVNÉHO PIANISTU

Podle údajů Brněnské internetové encyklopedie se mezi jeho bučovické žáky řadil i Rudolf Firkušný, světoznámý klavírista, pozdější student hudebního skladatele Leoše Janáčka. „V roce 1939 požádal o předčasné penzionování dosavadní ředitel gymnázia Karel Suchan, a tak Součka ustanovili správcem školy,“ objasnil Růžička. Nezanedbatelný byl především jeho podíl na výuce tělovýchovy. Jako starosta bučovického Sokola často cvičil žáky a ve škole byl podle dostupných pramenů velmi oblíbený.

Přestože nacisté dva roky po ustanovení Protektorátu Sokol rozpustili a veškeré jeho akce potlačili, členové i nadále představovali úhlavní nepřátele nacistické říše. Sokolové vytvářeli ilegální organizace a zapojovali se do odbojové činnosti. Podle ředitele bučovického gymnázia Jiřího Vlčka se stal Souček nepohodlným pro okupační režim právě kvůli jeho působení v Sokolu. „Doplatil hlavně na to, že byl jeho čelním představitelem,“ přisvědčil Vlček. I podle Růžičky je tato spojitost velmi pravděpodobná.

Po atentátu na Heydricha se situace po celé zemi vyostřila. Právě v této době si gestapo odvedlo i bučovického ředitele. „Zatkli ho osmého ledna 1941 přímo v ředitelně gymnázia. Věznili ho v brněnských Kounicových kolejích,“ sdělil profesor Růžička. Jak dodal, nacistický stanný soud Součka odsoudil k trestu smrti a k zabavení majetku v době druhé heydrichiády, čtrnáctého července 1942. V té době již šestačtyřicetiletého ředitele obvinili z narušování veřejného pořádku a bezpečnosti a z příprav velezrady.

PŘIPRAVENÝ ROZSUDEK

Ze záznamů brněnského Moravského zemského archivu vyplývá, že rozsudek byl napsaný na připraveném předtištěném formuláři, do kterého se následně pouze vpisovaly nacionále odsouzeného. Fiktivní soudní přelíčení vedli tři důstojníci jednotek SS. Ihned po vynesení rozsudku Součka zastřelili spolu s dalšími patnácti lidmi v Kounicových kolejích. Tělo poté převezli do tamního krematoria.

Brzy po válce Bučovičtí postavili před gymnázium pomníček, který připomíná oběti druhé světové války. Jméno popraveného Antonína Součka stojí na prvním místě. Zmínili ho také na pamětní desce umístěné na budově tamní sokolovny. Kromě toho obyvatelé Bučovic na jeho počest pořádají každoroční sportovní memoriál a v roce 2015 mu udělili statut čestného občana města.

Kdo byl Antonín Souček ● Narodil se 7. listopadu 1888 v Červeném Újezdu (okres Písek), popraven byl 14. června 1942 v Brně v Kounicových kolejích
● Vystudoval na učitelském ústavu v Čáslavi, v roce 1915 začal učit na bučovickém gymnáziu, o rok později se stal profesorem
● Jako starosta bučovického Sokola se stal nepohodlným pro nacistický režim, v roce 1942 jej gestapo zatklo a odsoudilo k trestu smrti zastřelením

ADÉLA JELÍNKOVÁ

Autor: Redakce

12.2.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Města už shání brigádníky. Sběr odpadků za 70 korun na hodinu netáhne

Archeopark Pavlov. Ilustrační foto.

Soutěžilo muzeum i studio televize. Kraj rozdával ceny za stavby

Přišel o nohu a nechtěl, aby ho zachránili. Svůj příběh říká začínajícím řidičům

Brno - Přestože při dopravní nehodě před třemi lety přišel o pravou nohu, třiačtyřicetiletý Aleš Eger se své lásky k motorkám nevzdal a jezdí dál. Vozí s sebou batoh, který měl při nehodě. „Je to takový můj talisman. Připomíná mi, že už se nemusím vrátit domů," říká Eger. Ve čtvrtek o svých zkušenostech vyprávěl na Integrované střední škole automobilové v Brně na akci pro nezkušené a začínající řidiče Jezdím cool.

Největší obavy důchodců? O zdraví i z migrantů, ukázal dlouholetý výzkum

Brno – Jak vnímají lidé odchod do důchodu a z čeho mají největší starosti? Na podobné otázky i mnoho dalších hledali odpověď výzkumníci z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Několik let analyzovali pomocí dat z evropských šetření, dotazníků i hloubkových rozhovorů kvalitu života českých důchodců. Ve středu představili výsledky.

AKTUALIZOVÁNO

První vertikální farma. Firma vypěstuje ekologické saláty v patrech nad sebou

Břeclav - Břeclavská Fosfa bude historicky první v republice, která vypěstuje zeleninu uvnitř speciální budovy. V takzvané vertikální farmě porostou saláty bez pesticidů a chemikálií.

Auta vojáků blokují sídliště. Pomůže rezidenční zóna, zní z armády

Vyškov – Na trávníku, na cestě i kdekoliv jinde. Všude, kde najdou volné místo, parkují účastníci kurzů Velitelství výcviku – Vojenské akademie na sídlišti Víta Nejedlého ve vyškovských Dědicích. A přestože loni armáda v areálu uvolnila stovky míst, situace se nelepší. „Parkují, kde se dá," potvrdil zastupitel Vyškova a současně obyvatel sídliště Petr Nováček.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies