Předchozí díly seriálu Tajemná místa regionu
ZDE

Hluboké hvozdy Ždánického lesa v okolí Heršpic, Rašovic a Mouřínova mají své kouzlo, které ještě umocňuje skutečnost, že se jimi kdysi dávno proháněli na koních středověcí loupeživí rytíři. A také v nich žilo mnohem víc lidí než dnes. Svědectví nám o tom dávají vykopávky zaniklé středověké vsi Konůvky. Po celá staletí od svého zániku Konůvky zarůstaly vegetací a mizely pod nánosem zeminy. Až v šedesátých letech minulého století je opět objevili archeologové pod vedením Dagmar Šaurové. Místo pak znovu vyčistili od náletů před šesti lety, takže je dnes turistům a zájemcům o historii dobře přístupné.

Vesnice vznikla v době vrcholného středověku zřejmě v souvislosti s německou kolonizací ve 13. století. Tehdy býval Ždánický les mnohem méně rozlehlý než dnes. Zatímco dnes obklopuje Konůvky kolem dokola, před staletími bývaly v místě smrků a statných buků políčka a dokonce i vinohrady či sady.

Rolníci, možná také lupiči

Těžko ale říct, zda zemědělství v této lokalitě obyvatele uživilo. Zřejmě se věnovali i obchodu, vždyť nedaleko procházela proslulá kupecká stezka vedoucí až do Uher. Podle archeoložky Zdeňky Měchurové to potvrzují nálezy luxusních předmětů, jako byly bronzová kování a sklo.

Místní si je možná opatřili i jinak než poctivým obchodem. Možná pomáhali lupičům, jimiž se to v okolí cest hemžilo hlavně v neklidných dobách závěru vlády Václava IV. ve dvacátých letech 15. století. Členům loupežného Janáčova tovaryšstva měl dokonce nosit jídlo konůvecký farář. Na druhou stranu možná Konůvečtí pomáhali vrchnosti střežit důležité stezky v okolí.

Víme, že v Konůvkách bylo sídlo nižšího šlechtice – tvrz. Bylo tvaru nepravidelného trojúhelníka se dvěma obytnými budovami s hospodářským zázemím. Ve svahu nad zemanskou tvrzí byl hřbitov a kostelík, v němž archeologové našli zlomky křtitelnice. K ní patřily i dva fragmenty ve zdivu nedaleké hájenky U Zlatého jelena, kterou za války vypálili Němci, protože se v ní ukrývali partyzáni. V kostelíku bylo i ossárium, tedy kostnice s pozůstatky nebožtíků.

Těžká práce, strašné choroby

Pod tvrzí žili prostí sedláci v asi třiatřiceti domech s lány po obou stranách potoka. Archeologové hovoří o takzvané dvojřadé lánové vsi s domy s půdorysem „do háku“, tedy do písmene L. Jedna místnost ze tří tedy byla vždy stavěná kolmo na druhé.

Z našeho pohledu tehdejší lidé žili nesmírně uboze. Pec byla jen v jedné místnosti, ostatní byly nedlážděné a bez vytápění. Stěny obydlí byly srubové konstrukce ze dřeva, omítnuté hlinitým výmazem. Některé domy byly větší a honosnější, zřejmě v nich bydlel šafář a farář.

Lidé tehdy sdíleli obydlí se zvířaty, která byla jejich největším bohatstvím. Dosvědčuje to i neobvyklý nález na jedné z koster pochované na konůveckém hřbitově. Muž ve věku čtyřiceti až padesáti let trpěl brucelózou, tedy těžkou chorobou provázenou záněty přenášenou na člověka z dobytka. Je to v evropských podmínkách zcela ojedinělý doklad.

A co jinak vypovídají tělesné pozůstatky dávných obyvatel Konůvek o jejich zdraví? Mnozí byli postiženi úrazy, zlomeninami, z koster je patrné, že těžce pracovali. Měli mizerné zuby. A většina novorozenců se nedožila dospělého věku.

Archeologické nálezy prokázaly, že ves zanikla násilným způsobem. Zřejmě za husitských válek. Kdo Konůvky vypálil, zda to byla vojska Albrechta Rakouského či jeho tchána, „lišky ryšavé“ Zikmunda Lucemburského, nebo naopak táborů či jiných husitských bojovníků, se už dnes asi nedovíme. Možná dostaly poslední ránu až za nekonečných bojů Jiříka z Poděbrad s uherským králem Matyášem Korvínem. Jisté je, že v 15. století žitná pole v malebném údolí Ždánického lesa definitivně zarostla lebedou. Neměl je už kdo obdělávat.

Lesy kolem Konůvek skrývají ale ještě nejedno další tajemství. Například zříceniny hrádku Kepkov, o jehož stáří ani vlastnících se toho moc neví. Zanikl zřejmě stejně jako Konůvky za husitských válek. Ostatně Konůvky nejsou jedinou zaniklou vsí v těchto místech, jsou jen nejznámější. Zem se dávno slehla také po obyvatelích Bohušek, Mezilesic a Dvorců.

Kdo se chce o tajemných Konůvkách dozvědět víc, může se tam vypravit. Nejlépe z Mouřínova po lesní cestě, nacházející se v blízkosti bývalé hájenky U Zlatého jelena. Nebo si přečíst krásnou knížku Zaniklá středověká ves Konůvky ve Ždánickém lese z pera Zdeňky Měchurové, z níž čerpá i tento článek.

Vážení čtenáři, seriál Tajemná místa regionu najdete také v tištěné podobě každé úterý ve Vyškovském deníku Rovnost.