Doma jí cinká osmatřicet medailí, poličky zdobí poháry a stěny diplomy. Čtrnáctiletá Ivona Skoupá z Pustiměře si všechna tato ocenění vytancovala. Teď se představuje v dalším díle pravidelného seriálu Vyškovského deníku Rovnosti Mladé talenty.

Tanci se věnuje přesně polovinu svého života. Sedm let. „Zdokonaluji se ve standardních i latinskoame­rických tancích. Ty jsou rychlejší a tím pádem i zábavnější, takže kdybych měla volit mezi těmito dvěma kategoriemi, zvítězila by asi latina," uvažuje talentovaná dívka.

Prozatím však soutěží ve všech tancích. Účastníci klání jsou roztřídění do tří kategorií. „Jedná se o děti, dále takzvané hobíky a především registrované hobíky. To jsou ti, kteří už něco umí na vyšší úrovni. Mezi nimi se na základě výkonnosti vytváří další kategorie. Postup z nižší kategorie do vyšší se odvíjí právě od úspěchů na soutěžích," vysvětluje Ivona.

Rostou rychle

Počet párů se obvykle pohybuje mezi patnácti a třiceti, do finále jich tradičně postoupí šest. I toto číslo se však odvíjí od úvodního množství soutěžících. „Partnera máme většinou stálého, ale občas se stane, že jeden z páru rychle vyroste. Pak se páry rozhodí podle výšky. Já sama mám momentálně už čtvrtého stálého partnera. Nedá se nic dělat, všichni prostě rostou rychleji než já," s úsměvem podotýká Ivana, která tancuje za klub H+L Vyškov.

Ten pořádá jednou ročně i soutěžní klání. „Většinou jezdíme po moravských městech, jako je Brno, Olomouc nebo Mikulov, ale i dál, třeba do Chrudimi a Hradce Králové. Ráda bych si někdy zatančila i v zahraničí, ale tam zatím jezdívají spíše ti starší," lituje dívka.

Za svou taneční kariéru už nasbírala slušný počet ocenění. „Mám doma přesně třicet osm medailí, hodně diplomů a několik pohárů. Ty nedostáváme vždy, záleží totiž na velikosti turnaje. Navíc vždycky obdržíme pouze jeden, takže se o ně musím s partnerem spravedlivě podělit. Jednoduše se střídáme v tom, kdo si ho nechá, takže bych je vlastně mohla vynásobit dvěma," směje se Ivona.

Rozdíly mezi oceněními nedělá. „Abych řekla pravdu, tak si cením všech medailí stejně. Konkurence bývá vždycky silná a každá soutěž těžká, proto považuji dobré umístění vždycky za velký úspěch. Kdybych měla ale přece jen nějaké turnaje vypíchnout, tak by to byla Kroměříž a Zlín. Tam jsou vždy velmi kvalitní páry a navíc jich bývá víc než jinde," uvažuje tanečnice.

Poslední úspěch zaznamenala na soutěži v Brně a cení si ho o to víc, že díky němu postoupila do vyšší třídy. Za úspěchy však platí časem. „Na tréninky chodím čtyřikrát týdně. Trenérů máme víc, ale konkrétní hodinu vždycky vede jeden z nich. Pravidelně se mezi sebou střídají. Tréninky trvají vždy zhruba hodinu a nejčastěji jde o klasický tanec. Ale jednou týdně se musíme zaměřit výhradně na posilování, abychom se udržovali v kondici, bez které se vrcholné soutěže zvládat nedají," nastiňuje Ivona.

Týdenní plán má přesně daný. „Trénujeme výhradně ve všední dny, protože o víkendu máme skoro pokaždé soutěž. Snažíme se účastnit co nejvíce z nich, ale samozřejmě se někdy stane, že buď já, nebo partner máme nějaký jiný program," říká dívka.

Po prázdninách nastupuje mladá tanečnice do posledního ročníku základní školy. „Musím přiznat, že skloubit tanec s učením není vždy snadné. Od školy nemám vůbec žádné úlevy. Rozhodně bych je ocenila," poznamenává se smíchem.

O budoucím studiu zatím přesnou představu nemá. „Lákalo by mě něco jako zahraniční obchod, protože si ráda povídám s různými lidmi a navíc mě baví cizí jazyky. Od třetí třídy se učím anglicky a od sedmé německy. Na dobrou známku se naopak v poslední době nejvíce nadřu v matematice," sebekriticky uznává Ivona.

Možnost živit se v budoucnosti tancem by podle ní byla hodně složitá. „Přiznám se, že jsem o tom dosud ani nepřemýšlela. V České republice celkově není moc lidí, kteří se dokáží tancem uživit. I ti nejlepší si různě přivydělávají, v ideálním případě třeba vystupováním v nedávné soutěži Star Dance," říká tanečnice, která v dětství uvažovala i o dráze učitelky.

Na jiné koníčky si čas najít nedokáže. „Zkoušela jsem asi rok chodit na klávesy, ale nakonec jsem to musela z časových důvodů vzdát. Docela mě to mrzelo, protože mám klávesy nebo třeba klavír moc ráda," přiznává.

Volný čas tak věnuje především svým kamarádům. „Občas se podívám na nějaký pořad v televizi, ideálně sportovní, nebo si poslechnu rádio. Úplně nejraději chodím ven s kamarády hrát třeba nějaké míčové hry," dodává Ivona.