VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dyslektických studentů jsou stovky. Nové testy určí míru jejich poruchy

Brno – Dvaadvacetiletý Tomáš Novák začal mít problémy na střední škole. Nezvládal němčinu. Doporučili mu ať navštíví poradnu, kde mu zjistili lehkou dyslexii a prodloužili čas na zkoušky. Dnes díky tomu studuje na Masarykově univerzitě obor sociální pedagogika a volný čas.

11.2.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

„Porucha mne ve studiu hodně omezuje. Nedokáži se soustředit a účinně pracovat," upozorňuje Novák. Počet studentů s podobnou diagnózou na brněnských vysokých školách prudce roste.

Díky vynálezu vědců z brněnské Masarykovy univerzity nyní vysoké školy dostanou nástroj, jak podobným studentům ve studiu pomáhat. Od března budou mít k dispozici testy, které umožní stanovit přesnou míru dyslexie a upravit podle nich podmínky studia. V říjnu je začnou aplikovat.

Testy vyvinuli specialisté ze střediska Teiresiás, které studentům pomáhá. Vedl je k tomu rychle se zvyšující počet takových studentů. „Zatímco v roce 2004 zajišťovalo středisko Teiresiás na celé univerzitě služby čtyřem studentům, loni jich bylo 109," řekl ředitel střediska Petr Peňáz. Celkem je na škole studentů s poruchami 217.

Dalších zhruba osmdesát studentů s poruchou eviduje Vysoké učení technické. „Poskytujeme jim určité služby navíc. Třeba doučování angličtiny," nastínila vedoucí poradenských služeb pro studenty se specifickými potřebami Naďa Botková.

Na Mendelově univerzitě je studentů s dyslexií, dysgrafií či dysortografií dvacet až třicet. „Většinou přijdou do poradenského centra a my jim vytvoříme individuální plán," popsal mluvčí školy Radovan Kramář.

Studenty s poruchami naopak neregistrují Janáčkova akademie múzických umění nebo Veterinární a farmaceutická univerzita. „Je to i tím, že jsme o hodně menší škola než Masarykova univerzita. Příští rok ale chystáme projekt, který by jim měl studium na naší škole usnadnit," přiblížil mluvčí Veterinární a farmaceutické univerzity Petr Chmelař.

Univerzita obrany má zase tak přísné zdravotní požadavky na přijetí do vojenského studia, že takové studenty nemůže přijímat. A ani civilní studenti o zvláštní péči nežádají.

Dyslektičtí studenti v současnosti na školách kvůli úlevám kontaktují především vysokoškolské psychology. „Už to není tabuizované téma. Víc funguje osvěta už i na středních školách. Pokud se začne včas, naučí se žáci poruchy kompenzovat a pracovat s nimi," komentovala pedagogicko-psychologická poradkyně Iva Dudíková.

Právě střední školy už testy podobné těm z Masarykovy univerzity měly i dříve. Jenže ty se zaměřovali na dospívající a pro účely vysokých škol nevyhovovaly. Brněnští vědci je uzpůsobili pro starší osmnácti let.

Univerzita chce své testy zavést i u přijímaček na vysoké školy. Plánuje už v březnu jednat s organizací Cermat, která přijímačky zařizuje. „Zatím jsme konkrétní nabídku nedostali. Už teď ale dyslektikům poskytujeme úlevy. Tyto testy nám zajistí větší přehled," odhadl mluvčí Cermatu Jan Pohanka.

Autor: Veronika Gecová

11.2.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nedělní srážka dvou aut na bantické křižovatce si vyžádala dva mrtvé a pět těžce zraněných včetně tří dětí.
AKTUALIZOVÁNO
8

Na křižovatce nedal přednost. Zabil sebe i spolujezdce, dalších pět zranil

Jedenáctý ročník Rousfestu rockové fanoušky opět nezklamal. Na pódiu se střídaly regionální i celorepublikově známé kapely.
21

Peprnější výrazy? Bez nich by to nebyla Morčata, hodnotí fanoušek Rousfestu

Zábava v plastové kouli? Lide v ní hrají fotbal nebo se promenádují po vodě

Jižní Morava /LÉTO V POHYBU, INFOGRAFIKA/ - Koho by nelákalo chodit po vodě? I na jižní Moravě si zájemci mohou aspoň vzdáleně vyzkoušet, jaké to je. Na čtyřech místech v regionu lze otestovat aquazorbing, tedy pohyb v nafouknuté plastové kouli na hladině. Věnuje se mu sedmý díl seriálu Deníku Rovnost Léto v pohybu.

Fotbalovou přestřelku mezi Vyškovem a Hodonínem řídil Koudelka. Padlo 11 branek

Vyškov – Zápas, na který se bude dlouho vzpomínat. Takový sehráli fotbalisté Vyškova s Hodonínem. Diváci viděli jedenáct branek.

Na táboře se každoročně vracím do dětství, říká vedoucí skautského oddílu

Vyškov - Jednu košili nosí, i když ne dennodenně, už patnáct let. Přesně tak dlouho je Helena Dvořáková z Vyškova skautkou. Ke kroji, který si tehdy pořídila, se váže spousta jejích vzpomínek. „Abych se stala členkou Junáku, maminka na mě ušila boudu. Teď si život bez skautingu neumím představit,“ říká pětadvacetiletá vedoucí vyškovského dívčího oddílu Kasiopea, která se stará o sedmnáct jeho členek. Podesáté s nimi letos jako hlavní vedoucí vyrazila na tábor do Otaslavic.

Jak bude vypadat ještě nenarozené dítě? Vědci pracují na ukazování budoucnosti

Brno - Vyšetří nenarozené dítě a rodičům ukážou, jak bude vypadat třeba ve třech letech. Prozatím neuvěřitelnou představu se snaží přivést do reality brněnští vědci.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení