VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Festivaly sází na známá jména. Prostor pro alternativu zmizel

Jižní Morava, Vysočina - Jižní Morava a Vysočina letos láká na desítky hudebních festivalů. Stejně jako v předchozích letech na pořadatele doléhá krize, která jim neumožňuje obohatit program o alternativní kapely. Riskovali by nezájem fanoušků.

19.5.2013
SDÍLEJ:

Tradiční festival Boskovice - ilustrační foto.Foto: Petr Švancara

Hvězdná jména, ale i začínající kapely, které si musí pozornost fanoušků teprve zasloužit. Programy hudebních festivalů se různí a stejně jako v předchozích letech jsou i letos závislé na odvaze organizátorů. Zatímco známé tváře zpěváků jim zaručí návštěvnost, při oslovení alternativních interpretů pořadatelé riskují nezájem publika. A tedy i nenávratnost peněz.

Brněnská agentura Mersey Agency na jižní Moravě každoročně pořádá desítky koncertů českých populárních osobností. Tím se však odklání od svého původního záměru. Totiž soustředit se na zajímavé, i když všeobecně méně známé hudebníky. „Trh se od roku 2008 strašně změnil a prostor pro alternativu v podstatě zmizel. Kupní síla se snížila, sponzoři u nás v podstatě neexistují. Na všech hlavních festivalech se proto objevují stejná jména, aby na nich pořadatelé vydělali," říká Pavel Tesař z Mersey Agency.

Česká republika se podle něj uzavírá v bludném kruhu. „Z lidí se stávají ovce. Stále dokola poslouchají skupiny No Name, Chinaski či Kryštof a nic nového nikdy neobjeví," dodává Tesař, který má zkušenost s pořádáním jedné z největších hudebních přehlídek v České republice s festivalem Creamfields.

V letech 2008 a 2009 zorganizoval dva ročníky, avšak oba byly prodělečné. „Byl to odvážný projekt, který nás zadlužil. Proto se teď musíme zaměřovat na komerční koncerty," vysvětluje Tesař. Zdůrazňuje, že se přesto nevzdává a už letos v Brně chystá novou alternativní přehlídku: první ročník Henry Lee Festu věnovanému postavě z písní Nicka Cavea Henrymu Leeovi.

Víno a Monteverdi

Cestu k posluchačům si zpočátku ztěžka vydobýval také Hudební festival Znojmo. Přehlídka, jejíž patronem je houslista Pavel Šporcl, si zakládá na originalitě.

Letos pořadatelé připravují již 9. ročník a jak tvrdí, odvaha odmítat kompromisy v dramaturgii a snaha nabídnout publiku něco nové se vyplatila. „První ročníky byly složité, protože jsme ještě neměli jméno, nyní se však návštěvníci pravidelně vrací. Program tvoří pestrý výčet koncertů s mezinárodní účastí a stejně jako předchozí ročníky se i letos zaměříme na dílo významného skladatele, tentokrát to je Claudio Monteverdi," říká prezident festivalu Jiří Ludvík. Dodává, že koncerty posluchačům zpestřuje degustace vín.

K festivalům, jejichž záměrem je nejen bavit, ale i pomoci, patří Boskovice 2013. Od roku 1993 je cílem zachránit židovskou čtvrť ve městě. Akce má upozornit na architektonický unikát. Boskovice v židovské čtvrti postupně opravily rozvodné sítě, chodníky, osvětlení a fasády domů.

K tradičním festivalům na Vysočině patří Sázavafest, Bernard Fest či Poutník Fest. A právě poslední ze zmíněných přehlídek tento víkend hudební sezonu na Vysočině odstartuje.

Červnový Bernard Fest hostí Humpolec na Pelhřimovsku. „Letošní program jsme se snažili nakombinovat pro všechny věkové skupiny. Každý si tam najde svoji hvězdu," nastínil mluvčí Rodinného pivovaru Bernard Zdeněk Mikulášek. První ročník Bernard Festu připadl na rok 1993. Tehdy to ovšem byly ještě pivní slavnosti. Ty se od roku 2000 postupně přeměnily na slavnosti hudební a později na festival. Na stávajícím 19. ročníku vystoupí například Pátrači, Jaksi Taksi, Lucie Bílá, Wohnout, Keks, Eva a Vašek a další. „Festival má nezapomenutelnou atmosféru. Navíc jsou v Humpolci milí, pohodoví lidé a hlavně skvělé kapely a hudebníci," uvedla Monika Nechvátalová z Jihlavy.

Hudbu ve spojení s letní atmosférou si mohou užít i návštěvníci 13. ročníku Sázavafestu. Zájem každoročně stoupá, návštěvnost dosahuje až dvacet tisíc lidí. Pořadatelé mají jasný cíl vytvořit multikulturní festival s dominantním postavením hudby, která se nebojí pestrosti.


PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE

Organizátor Čestmír Huňát: Festivalů je moc. Zbytečně si konkurují

Boskovice /ROZHOVOR/ - Třiašedesátiletý Čestmír Huňát se už téměř čtyři desetiletí věnuje náročné práci iniciátora a organizátora kulturních projektů. Jedním z nich je Festival pro židovskou čtvrť, který vznikl ve snaze zachovat a obnovit tuto památku v Boskovicích. „Podstatné pro nás je, že festival má stále svou čitelnou tvář a nezaměnitelnou atmosféru svázanou s místem," říká Huňát, jehož jméno je v historii české alternativní hudby spojeno s historií Jazzové sekce. Ta za totality podporovala nejen jazz, ale hlavně nerežimní kulturu.

Festival pro židovskou čtvrť letos pořádáte po jedenadvacáté. Jak se za tu dobu festival proměnil?

Lze jen těžko srovnávat počátky festivalu s dneškem. Co zůstává, je duch akce. Co se změnilo, je rozsah a programová pestrost, a zejména podpora města, které za ta léta vzalo festival za svůj. Změnila se i skladba návštěvníků, přijíždějí hlavně ti, kteří nehledají jen „klasickou" festivalovou zábavu, ale oslovuje je i doprovodný program.

Jak dlouho trvá příprava akce?

Příprava každého následujícího festivalu začíná v podstatě již v průběhu toho stávajícího.

Nakolik vše ovlivňuje rozpočet?

Otázka peněz nekomerční akce je samozřejmě zásadním limitujícím faktorem.

Co pro vás je na organizaci nejnáročnější?

Kromě získání dostatku peněz je to pak organizace, na které se podílí řada dramaturgů, produkčních a ve finále i dobrovolníků.

S jakými problémy se nejvíc pořadatelé hudebních festivalů potýkají? Je to právě otázka peněz?

Ano, i když je obtížné poměřovat akce různého zaměření či velikosti. Ne všem se také daří získat sponzory a další zdroje.

Má Česká republika ve spojitosti s hudebními festivaly dostatečně silnou tradici? Například v porovnání s jinými státy Evropy?

Někdy mám pocit, že je v České republice festivalů až příliš, a často si svou obdobně vystavěnou dramaturgií zbytečně konkurují. Tomu se snažíme vyhnout a podstatné pro nás je, že festival Boskovice má stále svou čitelnou tvář a nezaměnitelnou atmosféru svázanou s místem.

Které hudební festivaly na jižní Moravě a na Vysočině patří k vašim nejoblíbenějším?

Několikrát jsem navštívil Zámostí v Třebíči, které také vzniklo inspirováno židovskou čtvrtí podobně jako náš festival. Svou dramaturgií je nám blízký Eurotrialog v Mikulově, sympatické jsou akce, které pořádá Klub Sluníčko z Nového Města na Moravě.

Autor: Markéta Stulírová, Redakce

19.5.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

V utkání Moravskoslezské ligy prohráli fotbalisté MFK Vyškov doma s SK Líšeň 1:3.
10

Machálek nepoznával své bývalé svěřence. Fotbalisté Vyškova opět prohráli

Dětská skupina. Ilustrační foto.

Mužští učitelé ve školce? Rodiče jim mají problém věřit

Novorozená miminka Vyškovska 16. týdne 2017

Vyškov - Novorozená miminka na Vyškovsku. Redakce Vyškovského deníku Rovnost gratuluje jejich rodičům a přeje jim i jejich dětem mnoho štěstí.

Obří beranidlo postavili na hradbách Špilberku. Pomocí dobového jeřábu

Brno /FOTOGALERIE, VIDEO/– Jako obrovští křečci se mohli cítit muži, kteří v sobotu odpoledne poháněli jeřáb při stavbě beranidla na Špilberku. Desetimetrové dřevěné součásti stroje totiž zvedali pomocí otočného kola, které rozhýbali díky vlastní chůzi v něm. Středověký jeřáb použili na zvedání dílů dobového beranidla k zatloukání pilotů. Oba stroje postavili jako součást výstavy Stavba jako Brno a návštěvníci je na hradě uvidí až do konce roku.

Hřiště u škol uzavřelo počasí. Děti si na sport týden počkají

Vyškov - Projekt Asistent pro volný čas dětí a mládeže, kdy zájemci můžou bezplatně sportovat na vyškovských základních školách, radnice na několik dní pozastavila. Důvodem je nepříznivé počasí.

Trpěli kvůli akci Kulak. I přes to trápení bych do strany nevstoupila, říká žena

Jižní Morava /ROZHOVOR/ – Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies