Vypadněte! Přestaňte chrápat, tudy chodí normální lidi! Na adresu dvaceti spících před kostelem svatého Jakuba v Brně padají celou noc urážky. Ve spacácích nebo jen pod dekou jsou bezdomovci i obyčejní Brňané. Akcí Noc venku chtějí vyjádřit soucit s lidmi bez přístřeší a upozornit na problémy, které bezdomovci řeší. Spím mezi nimi.

Je čtvrtek, šest hodin večer. U kostela svatého Jakuba je rušno. „Lepší počasí jsme si nemohli přát," jásá moderátor Petr Holík. Je pár stupňů nad nulou a už několik hodin prší. „Nejodvážnější si mohou na jednu noc zkusit život bezdomovce," pokračuje Holík. Dívám se na oblohu a začínám si nadávat, co mě to napadlo.

Před kostelem stojí několik stánků. V jednom se odehrává malý koncert. U dalších si může kdokoli vyrobit svíčku nebo tašku. Největší fronta je u guláše. „Za podobné akce jsem vděčná. Když nemáte bydlení, je těžké se vyrovnat se samotou a spoustou volného času. Užíráte se nudou a myslíte na ošklivé věci, které se vám stávají," tvrdí sedmapadesátiletá Eva. Podobná akce se právě teď koná v osmi dalších městech v České republice a také v Bratislavě. Loni byla poprvé, ale jen v Ostravě.

Lepší je karton

V osm přestává pršet. To mě těší. Většina lidí, kteří se přišli hlavně najíst, odešla. Program, jenž připravila Diecézní charita Brno společně s Armádou spásy a Sdružením azylových domů, pokračuje přednáškami a promítáním filmu.

Před půlnocí se asi dvacítka těch, kdo zůstali, začíná ukládat ke spánku. Pokládám karimatku vedle jednoho z bezdomovců. „Na tom vám slečno bude asi zima od země, karton je lepší," upozorňuje. Žádná krabice v dohledu není, takže mi musí stačit teplý spacák.

Jsme jako lední medvíďata v brněnské zoo. Pořád nás někdo okukuje. Snažím se usnout, ale komentáře kolemjdoucích neberou konce. „Jste pěkní dementi. To já bych svou postel za tohle nevyměnil," slyším od jednoho z opilých mladíků. Ani další nejdou pro vulgární slovo daleko. „Vstávejte, vy k…y, nebo se vám máme vysrat na hlavu?" křičí. Nebojí se vběhnout mezi nás. Odcházejí nejspíš jen kvůli tomu, že jsme v přesile. Cítím, jak moje důstojnost rychle klesá.

Podle mluvčí akce Diany Tuyet-Lan Kosinové se bezdomovci často stávají oběťmi násilí. „Nechápu, proč chce někdo ublížit bezbrannému člověku," říká. Na agresivitu upozornil i brněnský případ z poloviny října, kdy tři mladíci ukopali pro zábavu bezdomovce v Denisových sadech. „Na ulici přitom často končí lidé, které zaměstnavatel vyhodil pro nadbytečnost a nedaří se jim sehnat jinou práci. Nebo splácejí dluhy za jiné," vysvětluje mluvčí. Podle posledního sčítání lidu je v Brně přes třináct set bezdomovců.

Kdybych měla na ulici přečkat celou zimu, nejspíš by se mým největším problémem stal chlad. V tuto noc mi zima nebyla. Zato jsem se cítila jako pes, který nic neudělal, přesto ho všichni bijí a nadávají mu.

Hlavou mi běží slova z Villonovy Závěti: Nuzota z lidí lotry činí a vlky z lesů žene hlad. Ještě včera bych ji použila spíš pro popis bezdomovce. Probouzím se ale s pocitem, že ty krvelačné bestie je často potřeba hledat na opačném konci. U těch, kteří nedostatkem rozhodně netrpí.