VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Moravská vlajka letos zavlaje na rekordních 356 radnicích

Jižní Morava /ANKETA/ – Pětasedmdesát, dvě stě pětadvacet a tři sta šestapadesát. Stále vyšší čísla udávají počet radnic, na kterých na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje vlála moravská vlajka před dvěma roky, loni a nad nimiž se zatřepotá letos. Podle organizátorů vyvěšování moravské vlajky z Moravské národní obce to značí stále větší zájem lidí o své kořeny.

26.6.2012 35
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Racek Attila

Upozornil na to předseda obce Jaroslav Krábek. „Lidé mají potřebu se s něčím ztotožnit. Vědí, že mají někde kořeny. A na Moravě je to hlubší. Ukazuje se to na tom, že k vyvěšování vlajky mají pozitivnější přístup lidé v místě, kde je osídlení dlouhodobé. Mají pocit sounáležitosti i přesto, že se o Moravě padesát let nemohlo mluvit," myslí si Krábek.

Akce podle něj nemá nic společného s moravským nacionalismem. „Má hlavně upozornit na Moravu jako kulturní a historickou jednotku. Aby si lidé uvědomili, že žijí v prostoru, který má co říct, má bohatou kulturu i historii," zdůraznil Krábek.

Důvod? Vlastenectví

Takzvaný etnický nacionalismus odmítá například starosta brněnských Bohunic Miloš Vrážel. Právě Bohunice vlajku vyvěšují pravidelně. „Jsem místní patriot a rodák, proto jsem vyvěšení vlajky prosadil. Bude to vlajka s moravskou orlicí na modrém poli. Žlutočervenou, kterou se chtějí Moravané odlišit od českých barev, už má jako prapor Praha," poznamenal.

Tradičně se k vyvěšování vlajky připojuje brněnský magistrát. „Kde jinde by měla viset moravská vlajka, když ne v Brně?" vysvětlil primátor města Roman Onderka. V Brně bude prapor s červenobílou orlicí viset také na radnicích dalších třinácti městských částí a na krajském úřadě. „Jako hrdý jihomoravský hejtman a patriot vlajku na úřadu opět vyvěsím," vzkázal hejtman Michal Hašek.

Jaké jsou moravské symboly?

Například v brněnské Slatině se ale žlutočerveného ani modrého praporu nedočkají. „Nemáme nic proti připomenutí významu Moravy. Myslíme si ale, že stačí vlajka na magistrátu," poznamenal slatinský starosta Jiří Ides.

Kvůli věrozvěstům vyvěsí vlajku i ve Slupi na Znojemsku. „Hlavním důvodem je naše kaple, která je zasvěcená Cyrilu a Metoději," objasnil starosta Slupi František Jeleček. Poprvé se letos připojí i Blatnička na Hodonínsku. „Vyvěšením vlajky chceme podpořit vlastenectví. Každý by měl být hrdý na to, odkud pochází. V dnešní době tento přístup často chybí a proto chceme jít příkladem mládeži," zdůraznila starostka Blatničky Jarmila Hrušková.

Podpora z Čech

Za Moravu se pátého července ale nepostaví jen moravské obce a města. Ve Vysokém Mýtě, kde se narodil autor žlutočervené vlajky Alois Vojtěch Šembera, bude prapor ve výloze městského úřadu. Podpořit moravanství se rozhodli letos poprvé i ve slovenské obci Cífer a už podruhé v Jindřichovicích pod Smrkem na Liberecku. „Rozumíme Moravanům, máme mezi nimi spoustu přátel. Jezdí k nám a my k nim. Bereme to jako připomenutí historie," řekl starosta obce Pavel Novotný.

Letos se Moravská národní obec chce poprvé zaměřit nejen na radnice. „Přes internet jsme zveřejnili nultý ročník výzvy Vyvěsíme! Chceme, aby si vlajku dávali na své domy i obyčejní lidé," podotkl předseda Krábek. Lidem se nápad líbí. „Je to zajímavé připomenutí příslušnosti k zemi, kde jsem se narodil," poznamenal třeba Radim Svoboda.

Podle majitelů obchodů, kde lze moravskou vlajku koupit, ovšem už nyní je zájem velký. „Zvláště před cyrilometodějskými svátky je zájem obrovský od začátku roku jsme jich prodali 250. Loni jsme dokonce moravské vlajky před svátky vyprodali. Teď jsme se více zásobili a přidali i další rozměr vlajek a akci, kdy dáváme k vlajce nálepku zdarma," uvedla Petra Veselská z obchodu Alerion.

Podle Jiřího Máci z internetového obchodu eMobchod si před svátky kupují vlajku hlavně radnice. „Normální lidé po celý rok rovnoměrně. Třeba k Vánocům či narozeninám. Každopádně je o moravskou vlajku mnohem větší zájem než třeba o českou," upozornil Máca.

Historik Masarykovy univerzity Libor Jan říká:

Za rozkouskování Moravy se musí poslanci stydět celý život

PETR JEŘÁBEK

Brno - Moderní národy se vytvářely především v devatenáctém století. Například Rakušané se jako novodobý národ vytvářejí až po pádu habsburské monarchie. Moravané teď podle profesora Historického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Libora Jana plně konstituovaným národem nejsou. „Nelze ale říci, že dnešní národy jsou zde jednou provždy a jiné nepřibudou. Národy vznikají, zanikají, mísí se," upozorňuje Jan.

Existovalo něco jako moravské národní obrození?

To, co bychom mohli nazvat moravským národním obrozením, souviselo fakticky s českým národním obrozením a jazykově bylo české. Na Moravě byl silnější německý živel a tak se česky mluvící obyvatelstvo Moravy přimklo k česky mluvícím obyvatelům Čech.

Co by museli Moravané splňovat, aby byli národem?

Novodobý národ tvoří souběh několika faktorů. Nejsilnější je politická vůle a šťastná shoda okolností. Jazyk a společná kultura jsou důležité, ale ne jediné určující. Jsou etnicky vymezené národy i ty založené víc na občanském principu, kde jazyk není tak podstatný. Důležité je i náboženství.

Jak byste případně nazval skupinu, kterou Moravané tvoří?

Obyvatelé Moravy mají na věc různé náhledy, jedni se považují za Moravany etnicky, další jen z hlediska patriotického, třetí to necítí vůbec. Z tohoto hlediska obyvatelé Moravy netvoří jednolitou skupinu.

Existuje něco, co spojuje všechny Moravany, kromě toho, kde žijí?

Ano, hodně obyvatel Moravy, cítí silný vztah ke své zemi a má poněkud odlišnou mentalitu, než obyvatelé Čech, byť ne zcela shodnou. Na jihu a východě jsou poněkud krevnatější, jinde zase usedlejší, klidnější. Celkově jsou ale otevřenější, s širším srdcem. Mají v tom blízko ke Slovákům, k jejich mentalitě existuje na moravsko-západoslovenské hranici plynulý přechod.

Jaký má podle vás smysl akce jako vyvěšování moravské vlajky?

Morava je historickou zemí, a proto lze její vlajku vyvěšovat, to přece nemůže nikomu vadit. Smutné je, že parlament po roce 1989 Moravu rozkouskoval a smazal její historické hranice, to vše na základě lokálních zájmů a strašáku moravského nacionalismu, byť slíbil opak. A to je hanebnost, za niž by se všichni tehdejší poslanci měli do konce života stydět.

Autor: Petr Jeřábek, Redakce, ČTK

Cítíte se být Moravanem?

ANO

94 %

NE

6 %

Hlasovalo: 372

Anketa byla ukončena

26.6.2012 VSTUP DO DISKUSE 35
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Taktické cvičení složek integrované záchranné služby bylo zaměřené na záchranu desítek zraněných maturantů.
15

Při oslavě maturity tři lidé zemřeli. Záchranné složky testovaly zásah u zraněných

Jiří Kajínek, odsouzený vrah, míří 23. května po 23 letech na svobodu z věznice v Rýnovicích v Jablonci nad Nisou díky milosti, kterou mu udělil prezident Miloš Zeman.
AKTUALIZOVÁNO
34

Je to tady! Kajínek opustil vězení. "Vítej na svobodě," zaznělo na uvítanou

Šest sportovních projektů v kraji je v ohrožení. Kvůli zadržení Pelty

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Místo nových sportovišť jen prázdné parcely a stohy papírů popsaných žádostmi o dotaci. Kauza fotbalového bosse Miroslava Pelty, který měl na ministerstvu školství ovlivňovat rozdělování sportovních dotací, zasáhla i jižní Moravu.

Tipy pro miniaturní zahradu

Chcete zahradničit, ale vaše zahrádka je o velikosti poštovní známky? Je to místečko někde u plotu vnitrobloku nebo třeba vetknuté do zahrádkářské kolonie na pozemku úzkém jak pentle? Nevadí. I tam se dá pěstovat.

AKTUALIZUJEME

Střílel na ženu a zapálil dům. Nebezpečného muže dopadli policisté

Hodonínsko - Požár pergoly a části rodinného domu ve Veselí nad Moravou, o němž Deník Rovnost informoval v půli května, má viníka. Na svědomí ho má nejspíš teprve pětadvacetiletý muž, kterého nyní dopadli policisté. „Svému okolí byl nebezpečný a je podezřelý z několika trestných činů," upozornil policejní mluvčí Petr Zámečník.

Nejúspěšnější studenti žijí bez partnerů. Na zakládání rodin nemají čas

Brno - Když Jitka Kuncová z Brna skládala přijímací zkoušky na vysokou školu, překonala svými výsledky devadesát procent vrstevníků. Podobně úspěšným uchazečům o studium se věnoval výzkum společnosti Scio. Podle jeho výsledků jsou po šesti letech od přijímaček ti nejlepší studenti nezadaní a bezdětní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies