VYBERTE SI REGION

Přemnožené kuny ničí zateplení domů. Město je pro ně hřiště

Brno /ANKETA/ – Vlezou do domů a během pár dní dokážou zcela zlikvidovat tepelné obložení. Lidé si jich všimnou až kvůli hluku ozývajícího se z půdy. Řeč je o kunách. Každoročně napáchají tyto drobné šelmy na domech v Brně velké škody. Navíc jich každým rokem přibývá.

2.8.2014
SDÍLEJ:

Kuna skalní se stěhuje do měst. Její doupata lze nalézt nejčastěji na půdách, nepohrdne však ani zaparkovaným autem.Foto: Pavel Moulis

Podle místopředsedy Okresního mysliveckého spolku v Brně Zdeňka Žively se začal počet kun v Brně zvyšovat asi před pěti lety. Nyní je situace kritická. „Neustále se na nás obracejí lidé a stěžují si, že jim ničí majetek. My jim s tím ale nemůžeme pomoct," řekl Živela.

Proti kunám totiž teď nejde nijak zasahovat. Jejich trávení je totiž zakázáno zákonem. Střílet je ve městě také není možné.
Jedinou možností je kuny odhánět. „Dělá se to buď elektrickými odpuzovači, které vydávají vysokofrekvenční vlny. Ty ale podle mě nefungují. Druhou variantou jsou chemické postřiky, které jsou o něco málo úspěšnější," vysvětlil Živela.

Zoolog Petr Koubek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd nevidí situace tak černě. „Lidé si za to do jisté míry mohou sami. Kdyby měli své domy dostatečně utěsněné, kuny by se do nic nedostaly," uvedl Koubek. Zabezpečení by ale mělo být opravdu poctivé. Zvířata se totiž protáhnou otvorem velkým třeba jen pět centimetrů.

Rozhovor s deratizátorem si přečtěte v sobotním Brněnském deníku Rovnost

Kuny jsou stejně jako třeba lišky filantropní zvířata, brzy si zvyknou na člověka a dokážou v jeho blízkosti bez problémů žít. Městské prostředí je podle Koubka pro kuny v mnoha ohledech výhodné. „Je tady spousta zahrad, kde vždycky najdou něco k jídlu. Dokonce i v centru města. Kuny jsou navíc velmi hravé. Členité městské prostředí, kde je každý dům jiný, je pro ně vlastně takové hřiště," řekl Koubek. Kuny ve městě také nemají přirozeného nepřítele.

Své zkušenosti s touto drobnou šelmou má i Michaela Kučerová. „Neustále jsme slyšeli hluk z půdy. Dlouho nám ale trvalo, než jsme zjistili, že jde o kunu. Můj táta kdysi slyšel, že proti nim funguje trus nějaké větší šelmy. Zajel proto do zoo, ale nic mu nedali," vzpomíná Kučerová.

Škody mohou tyto drobné šelmy napáchat i na menších vesnicích, kde mohou před noc zadávit celé hejno slepic. „Dlouho jsme měli na půdě kunu. Dokonce jsem si ji i pojmenovala. Kromě hluku ale výraznější škody neudělala. Slepice jsme na noc ale raději zavírali," vysvětlila Veronika Gecová z Němčan na Vyškovsku.

Ve městech škodí výhradně kuna skalní. Do prostředí poblíž lidských obydlí se začala stahovat zhruba v padesátých letech minulého století. Narozdíl od své příbuzné kuny lesní se její počty neustále zvyšují. Podle Koubkova odhadu připadá na jednu kunu lesní asi stovka těch skalních.

HANA FLORIANOVÁ

Autor: Redakce

Měli jste někdy problém s kunou?

ANO

84 %

NE

16 %

Hlasovalo: 273

Anketa byla ukončena

2.8.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Odškodnění za pády na chodníku? Uspěje každý pátý

Hrací automaty. Ilustrační foto.

Žena prohrála tisíce na automatech. Kvůli rodině si vymyslela, že ji přepadli

Šamanka z dob lovců mamutů dostane tvář. Vědci vytvoří bustu s lidskými vlasy

Brno – Brněnští vědci pracují na jedinečném projektu. Vytváří bustu tisíce let staré šamanky na základě kostry z Dolních Věstonic.

Mrazy a sněžení pokračují. Hrozí i sněhové jazyky

Jižní Morava – Zatímco před pěti lety Brňané museli přivolávat sněžení a pravé lednové počasí s bílou nadílkou a mrazy rituálním tancem kolem orloje na brněnském náměstí Svobody, letos se zima ukázala Jihomoravanům v plné kráse. „Zatím se dá zhodnotit, že letošní lednové počasí na jižní Moravě je chladnější než v dlouhodobém průměru," uvedla klimatoložka brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Gražyna Knozová. Ve středu a ve čtvrtek meteorologové varují před sněhovými jazyky.

Slavkovský zámek bez bariér? Nákladné úpravy počítají i s výtahem pro vozíčkáře

Slavkov u Brna /ROZHOVOR UVNITŘ/ – Když si chce vozíčkář Antonín Hrabec užít krásu interiérů slavkovského zámku, je to pro něj mnohem náročnější než na jiných jihomoravských památkách. „Má totiž spoustu schodů," vysvětlil předseda občanského sdružení Vozíčkáři ze zámku z Habrovan na Vyškovsku. Za pár let už nebude takové problémy řešit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies