Jak se díváte na kritiku, která se v posledních dnech snáší na projekt rezidentního parkování?
Jsme velmi zklamaní. Krátce po komunálních volbách za námi chodili místní lidé s tím, kdy už se konečně rezidentní parkování spustí. A nedočkali se. Odkládá se to již příliš dlouho.

Vy jste ale projekt rezidentního parkování přebírali od minulého vedení, je to tak?
Projekt připravila minulá koalice a my v tom pokračujeme. Slíbili jsme, že parkování zavedeme.

Jak je tedy možné, že se v současnosti ozývá tolik připomínek?
Je to tím, že když o strategii politici rozhodovali, tak se o to lidé příliš nezajímali. Částečně i proto, že tomu tolik nerozumí. Vedení města navíc projekt příliš nevysvětluje. I ty negativní hlasy ale jsou nakonec slyšet jen někde. U nás ne. Lidé z centra se naopak ptají, kdy už konečně bude rezidentní parkování zavedené.

Svůj první koncert v Brně v sobotu večer odehrála americká rocková skupina Kiss. Vystoupení přilákalo na brněnské výstaviště 25 000 lidí.
OBRAZEM: Kiss létali nad diváky a plivali krev

Proč to tak je?
Lidé žijící v centru mají zkrátka v poslední době obrovské problémy s hledáním parkovacích míst. Obyvatelé na setkáních s veřejností zastupitelstva tvrdili, že parkují obvykle dvacet minut, jeden pán dokonce zmínil, že objížděl blok i hodinu a čtvrt. Spotřebují u toho množství pohonných hmot a znečistí vzduch.

Řidiči,kteří v dané oblasti rezidentního parkování nebydlí, budou muset za stání platit podle počtu hodin, kdy parkují. Ptají se vás na to lidé?
Objevují se dotazy, ale zejména kvůli tomu, jak je to v jiných částech města, kde někteří obyvatelé Brna-středu pracují. Máme spíš přehled o místních, kteří v centru tráví téměř veškerý čas. Na ulicích se pohybují, vodí po nich děti, potřebují zaparkovat a přinést si domů nákup. Právě oni jezdí po Brně tři čtvrtě hodiny a pak najdou místo tři ulice od domu.

A změní se to díky zavedení rezidentního parkování?
Nedá se říci, že po zavedení rezidentního parkování najednou jako zázrakem po lusknutí prstů každý najde parkovací místo. Určitě v Brně parkovací místa chybí. Ulice byly stavěné v minulosti a tehdy inženýři nepočítali s tím, že na nich bude muset stát tolik aut. Rozhodně se ale zkrátí doba, po kterou budou parkovací místo hledat.

Zvažujete třeba návrhy na rozšíření parkovacích míst?
Rezidentní parkování nemá přinést nová parkovací místa, ale má odstranit auta, která někde parkují a nemusí tam být. Když zvýšíme počet míst, přidáme řidičům důvod jet do města autem, protože budou mít jistotu, že někde zaparkují.

Ilustrační foto.
Kontrola v Myší díře. Třetině stánkařů hrozí pokuty

Co když se projekt neosvědčí? Bude z něj ještě cesta ven?
Já naopak věřím, i na základě mnoha zkušeností ze zahraničí, že bude úspěšný. Že pomůže nejen zkrátit dobu potřebnou k zaparkování, ale přispěje i ke snížení hluku a znečištění ovzduší. Zároveň jsme připravení na to, že se podoba podle zkušeností může ještě změnit.

Jenže řidiči zavedení poplatků za něco dosud bezplatného nechápou.
Na ulice se díváme jako na místo k parkování. Zcela přehlížíme, že plní řadu dalších funkcí. Obyvatel, kteří ulicí prochází, je více než těch, kteří tam jen parkují. Ulice mají být příjemné pro chůzi a bezpečné pro ty nejslabší. Mnoho rodičů dělá dětem taxikáře jen proto, že se bojí je pustit samotné pěšky do školy nebo do kroužku.

Setkáváte se s tím v Brně-středu často?
Problémy kolem některých škol, třeba v Husově ulici nebo na Mendlově náměstí, řešíme už dlouho. Rodiče tam vysazují děti v křižovatce i na tramvajovém pásu. To je pro ně mnohem nebezpečnější, než kdyby do školy šly samy.

Budou mít změny v parkování na tento problém nějaký vliv?
Doprava ve městě funguje jako spojené nádoby. Na konferencích o parkování se dnes už neřeší jen počet a využití míst, ale hlavně to, jak lidem nabídnout jinou dopravu. Aby místa nebyla vůbec potřeba. Auta na ulicích zabírají prostor, který patří nám všem, takže je fér, když za něj majitelé aut zaplatí přiměřenou cenu.

Ilustrační foto.
Levnější byty dostane více skupin lidí. Brno čeká revoluce v bytové politice

Očekáváte tedy, že změny v parkování podpoří jiné způsoby dopravy. Jaké?
Například v Praze dělali průzkum, na Žižkově mezi dvěma zastávkami se důchodci mnohem raději svezli hromadnou dopravou, protože ulice nebyly příjemné. Na podobném místě na Letné, kde bylo příjemnější a zelenější prostředí, chodí raději stejně staří lidé delší trasu pěšky. Do práce chce chodit pěšky podle posledního průzkumu i značná část obyvatel Brna.

Měly by se podobné problémy i v Brně více řešit?
Město, které chce být přívětivé, reaguje na potřeby těch nejslabších. A to jsou maminky s kočárky, děti nebo starší lidé. Auta nám svým způsobem ukradla veřejný prostor. Ve většině ulic stojí všude, i tam, kde nemají co dělat. Nestačí jim místo na silnicích, uzurpují si chodníky a ti nejdrzejší či nejzoufalejší řidiči najíždí na trávu. Moderní města ve světě parkování začala regulovat dávno.

Když sledujete mezinárodní vývoj dopravy, které město je příkladem pro Brno?
Je jich více. V zahraničí na tomto problému pracovali už před dvaceti lety. K nám se trend automobilové dopravy dostal později, ale s o to větší nenasytností. Když pominu Kodaň, tak dalšími úspěšnými příklady jsou třeba Brusel nebo Vídeň. Ve Vídni od roku 1993 ubylo sedm procent aut.

Řidiči si stěžují, že doprava je čím dál omezenější. Je podle vás možné je motivovat k zapojení do nového systému parkování i pozitivně?
Způsobů bychom našli hodně. Třeba budováním záchytných parkovišť mimo centrum Brna, kde z parkovacího automatu místo stvrzenky vyjede lístek na tramvaj.

Jak hodnotíte kvalitu městské hromadné dopravy v Brně?
Zkušenosti s ní mám jen dobré. Na většinu míst v Brně se lze dostat tramvajemi nebo autobusy, ačkoliv jsou také hůře dostupné části města. To by se ale mělo časem ještě změnit. Vedení města nedávno dělalo průzkum mezi Brňany, který ukázal, že s hromadnou dopravou je spokojených dvaaosmdesát procent lidí.

Mladík v noci vylezl na dělo růžového tanku v Brně.
Mladík spadl z děla růžového tanku, když fotil selfie. Skončil v nemocnici

To je překvapivě vysoké číslo.
Brno má bohužel i jiná překvapivá čísla. Na tisíc obyvatel máme v ulicích 580 aut. Přitom v Bratislavě je to jen 530, ve Vídni 390 a v Berlíně dokonce pouze 317. Tomu odpovídají i statistiky znečištění ovzduší. V Brně-středu je znečištění z automobilové dopravy značné. Prachové částice, které dýcháme, na sebe navazují toxiny. Jsme proto víc nemocní a dříve umíráme. Je tedy v zájmu nás všech zbytečné jízdy autem.

Auto si ale může pořídit každý. Jak tedy počet aut snížíte?
Auta nikomu zakazovat nechceme, můžeme ale obyvatele motivovat k tomu, aby využívali jiné způsoby dopravy nebo nezajížděli až do centra. Například v zahraničí se rychle rozšiřuje sdílení aut. Normální auto podle statistik až pětadevadesát procent času pouze parkuje. To je velmi neefektivní. Jedno sdílené auto proto nahradí až deset jiných zaparkovaných.

Vy sdílená auta využíváte?
Ano. Po rozvodu jsem přemýšlela, jak problémy s autem vyřešit. Auto si půjčuji, jen když ho opravdu potřebuji. Kdybych jej měla před domem, lákalo by mne používat ho denně. Navíc se nemusím starat o opravy. Když potřebuji něco přestěhovat nebo udělat velký nákup, prostě si půjčím větší auto.

Proč sdílení nevyužívá více lidí?
Zájemců o to přibývá, ale podle průzkumu asi dvě třetiny lidí v Brně vůbec neví, že taková služba existuje. Přitom pro řidiče, kteří ujedou méně než deset tisíc kilometrů ročně, se sdílení vyplatí i finančně. V Německu v současnosti jezdí sdílenými auty více než milion lidí.

Jak se tedy každé ráno přepravujete do kanceláře?
Někdy pěšky, mám ale také šalinkartu, takže jezdím trolejbusem. Loni v létě jsem se zapojila do projektu Do práce na kole. Takže jsem opravdu pravidelně jezdila na kole.

David Rusňák.
Úniky z policejních spisů: policie vyslýchala i sponzora Komety Rusňáka

Bylo to pohodlné?
V každém případě jsem ráno do kanceláře jezdila příjemně nastartovaná. Ale v některých situacích to byl adrenalin. Odbočovat ráno z Husovy ulice doleva na Šilingrovo náměstí moc bezpečné není, pokud to nevezmete pěšky po přechodu. Rekonstrukce Husovy ulice s cyklisty vůbec nepočítala. Někteří lidé nadávají na to, že podpora cyklistiky je drahá. Přitom ale nemluví o tom, že jedno parkovací místo stojí od sto tisíc do osmi set tisíc korun.

Ještě k té cyklistické výzvě přidali se i vaši kolegové?
Mnoho úředníků normálně jezdí do práce na kolech. I když při mé funkci je to někdy složité. Musela jsem si brát do batohu oblečení na převlečení. Jindy se to naopak hodí. Pamatuji si, že jsme byli s kolegou na radnici na konferenci, která se protáhla. Nestíhali jsme domluvenou důležitou schůzku ve vodárnách, takže jsem si zavolala taxík. On jel na kole a na místo jsme dorazili současně. Mě to stálo peníze, kolega přijel zadarmo a ještě příjemně protažený.

Jasna Flamiková∙ Narodila se v Brně v roce 1969.
∙ V Brně také vychovala své tři děti.
∙ Je místostarostka Brna-středu pro dopravu, obchod, služby a životní prostředí.
∙ Vystudovala ochranu životního prostředí na přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity.
∙ Pravidelně se účastní mezinárodních konferencí o rozvoji měst a dopravě v nich.
∙ Ráda jezdí na kole, chodí do přírody, čte nebo pracuje na zahradě.