VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Soví budky z kanystrů jsou evropský unikát, říká ornitolog

Brno, jižní Morava /ROZHOVOR/ – Zatímco venku leží sníh, ornitologové se už připravují na jarní ptačí hnízdění. Odborník na opeřence Libor Opluštil v Brně připravuje projekt, díky němuž lidé nahlédnou do budek s hnízdícími ptáky. „Podobný projekt jsme kdysi zaměřili na sovy a mělo to velký úspěch. Bude to kus ptačího života, který uvidí lidé na monitoru. Chtě nechtě se dnes děti i dospělí dívají na svět skrz mobily a obrazovku," vysvětluje ornitolog.

5.2.2017
SDÍLEJ:

Ornitologii a ochraně přírody se věnuje Libor Opluštil už desítky let.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Jak si představit projekt sledování hnízdících ptáků kamerami?

Je to už asi osm let, kdy jsme s brněnskou zoo připravili projekt zaměřený na sovy. Do budky divokých sov pálených jsme umístili infrakameru. Snímala ve dne v noci život v budce. Podařilo se nám tehdy zachytit jejich život od prvního hnízdění a snesení vajíčka až po vylétání mláďat. Bylo to strašně zajímavé a lidé mohli vše sledovat na webových stránkách zoo. Komentovali jsme dění v budce a vysvětlovali, proč se děje to či ono. A to nás inspirovalo k tomu zprostředkovat dění i z těch menších budek v brněnských Židenicích.

Dokážete dopředu říct, jaký druh ptáků bude v budce hnízdit?

Dá se to ovlivnit rozměry budky i velikostí a tvarem vletového otvoru. Každý druh něco preferuje více a něco méně. Když uděláme budku s otvorem třeba dvaatřicet milimetrů, tak tam téměř jistě budou hnízdit sýkorky koňadry.

Libor Opluštil
• Narodil se roku 1970 ve Valticích.
• Vystudoval speciální biologii na Univerzitě Karlově v Praze.
• V Českém svazu ochránců přírody působí od roku 1984.
• Pracuje v Regionální rozvojové agentuře jižní Moravy a v současnosti připravuje projekty spojené s napoleonskými válkami v regionu.
• Je ženatý a má tři děti.

Budky s kamerou budete vyrábět?

Kamery se dají koupit najednou s budkou. Vypadá stejně jako normální, jen vletový otvor má o kousek níže, protože v horní části je kamera. Bavili jsme se o různých možnostech technického řešení, ale zatím je na to čas. Ptáci začnou hnízdit až v dubnu. Do té doby vytipujeme i místa. Asi by bylo lepší pořídit připravenou speciální budku než to instalovat do stávající. Pak budeme řešit dostupnost wi-fi nebo třeba to, jak budku umístit, aby ji někdo nesebral. Přece jen to zařízení stojí kolem pěti tisíc.

Počítáte i s komentářem jako u sov?

Určitě. Bez toho to nemá smysl. Ale u sov mne překvapilo, kolik to zabralo času. A vzhledem k tomu, že se vše odehrávalo v noci a večer, tak to bylo náročné. Ovšem nedalo mi to a pořád jsem sledoval, co dospělí přinesou a jak na to budou reagovat mláďata. Tady by to mělo být jednodušší, protože se jedná o denní ptáky.

Loňská kontrola budky pro kalouse ušaté. Jsou v ní čtyři mláďata ve věku asi 21 dní. Autor: Libor Opluštil, Český svaz ochránců přírody Břeclav

Jak jste se k ornitologii dostal?

Dělal jsem už jako mladý budky pro malé ptáky. A později, když jsem vyrostl a nebál jsem se lézt po vysokých stromech, jsem začal vyrábět budky pro sovy a poštolky. Od malých ptáků, přes dravce jsem se dostal až k tomu, že se s kolegou věnuji sovám páleným a sýčkům na jižní Moravě. A teď se vracím k budkám pro malé ptáky. Jejich život můžeme ukázat a zprostředkovat lidem. Tak, aby to nebyla jen odborná zábava, ale aby v tom byl i kus ekologické výchovy. Když děti mají možnost nakouknout do budky nebo pohladit malého ptáčka, je to pro ně nezvyklý a pozitivní zážitek, který se dneska těžko zprostředkovává. A to je jeden z důvodů, proč jsme v Židenicích chtěli udělat kolekci budek.

Jak se ptáci sžívají s životem ve městě?

Některé druhy jsou citlivější, jiné jsou plastičtější a přizpůsobí se bezvadně. Třeba sýkorky, kosi či drozdi normálně žijí v keřích ve městě. Ale jsou ptáci, kteří jsou plašší a z oblasti mizí. Když jsme dělali noční monitoring výskytu sov, poznali jsme úplně jiný svět. Najednou slyšíte, jak je krajina hlučná a kde všude je slyšet doprava. Zatížení si přes den člověk ani neuvědomí, ale v noci jde poznat. Takže se nelze divit, že se některá zvířata snaží dostat pryč.

Jsou některé druhy ptáků, pro které soužití s lidmi není problém?

Například straky. Na jižní Moravě je to pořád ještě opatrný pták, který si udržuje odstup od lidí. Ale třeba v Praze se intenzívně dostávají do města. Protože to jsou inteligentní krkavcovití ptáci, tak si straky zvykly, že jim lidé neubližují. A když si dají pozor na kočky, tak ve městech mohou docela dobře vegetovat. Straka je pták, který do velkoměsta nastupuje ve velkém. Dříve se to třeba říkalo o kosu, kterého už si já pamatuji jako ptáka, který je na každém dvorku a v každé zahradě. V minulosti to ovšem býval lesní pták.

Váš koníček jsou sovy. Jak se ony přizpůsobují civilizaci? A najdeme je třeba ve městě, jako je Brno?

Dříve ve vesnicích a menších městech byly běžné sovy pálené. Bývají vázané na lidské příbytky, stodoly a podobně. V Brně je už ale bohužel nenajdeme. V lese můžeme vidět puštíky, které lze potkat třeba v židenických Akátkách. Také zde žijí kalousi. Obvykle hnízdí ve starých hnízdech vran a strak. A doplácí na to, že straky už tolik v krajině nežijí, takže mají problémy s hledáním hnízd. Kalousi sami si hnízdo nestaví. Zimují třeba na hřbitovech. Táhnou ze severu, a když posedávají ve větších skupinách, tak jsou nápadní a lidé si najednou všimnou, že tady jsou. Ale jen proto, že se shromáždili na zimovišti. Třeba v Telnici na Brněnsku bylo zimoviště kalousů na hřbitově ve smrcích.

Nemohou pomoci právě budky?

Pro puštíky nebo pro kalouse by se daly nějaké budky zařídit. Máme takovou specialitu, na Břeclavsku děláme asi pětadvacet let velké budky z otevřených kanystrů. Je to evropský unikát, protože všude jinde hnízdí kalousi v opuštěných vraních hnízdech, ale tady přešli do budek. Kolegové ze zahraničí nám to nechtěli věřit a jezdí se sem dívat třeba ze Švýcarska nebo Německa. Podobnou budku bychom možná mohli použít i v Brně.

Jak sovy v terénu hledáte?

Nejlépe se hledají v předjaří, protože tokají. Hnízdit totiž začínají dříve než ostatní ptáci. Třeba výři v Moravském krase začínají tokat už v lednu či únoru. Dají se použít i hlasové provokace pouštíme nahrávku samčího hlasu přes mikrofon. A pokud je tam jiný pták, reaguje a brání si teritorium. Monitoring sýčků v noci může být i docela dramatický.

V čem?

Když přijedeme v noci k nějakému zemědělskému družstvu, působíme jako zloději kovů. Reakce hlídačů bývají různé. Když se blíží třeba se štěkajícím psem, ihned zapnu baterku a svítím na sebe, aby viděli, že se neskrývám. Často ze začátku příliš nechápou, co tam s těmi sovami dělám. Ale nakonec jsme se vždy domluvili. Většinou se jedná o vrátné, kteří bývají v areálech několik let a už vědí, že zas přijel ten blázen, co houká na sovy. (smích) Ornitologii a ochraně přírody se věnuje Libor Opluštil už desítky let.

Mohou být draví ptáci i přínos pro lidi? Třeba kvůli lovu holubů…

Holubi jsou ve městě problém. Poštolka, která žije často ve městech, je ale na ně příliš malá. Zvládne ulovit třeba hraboše nebo menší ptáky, ale rozhodně neloví holuby. Může se stát, že silnější samice, u dravců jsou silnější samice, dokáží srazit z římsy mláďata holubů, která se tam krčí a neumí pořádně létat. Prý to tak dělají v Praze. Krahujec nebo jestřáb by lovit holuby zvládli, ti ale ve městech obvykle nežijí. Poštolky proti holubům pomohou tak, že je budou rušit. Ve svém rajónu se je snaží z vyvýšených míst odehnat. To opravdu funguje.

Jaká je vůbec jižní Morava z hlediska ornitologa?

V lužních lesích je druhová pestrost opravdu úžasná. Problém v celé Evropě ale znamená ubývání ptáků v zemědělské krajině. Bohužel velkoplošné hospodaření ptákům nepřeje, chybí jim remízky. Je to patrné, když se podíváte na letecký snímek jižní Moravy a Dolního Rakouska na Znojemsku jsou velké lány, zatímco na druhé straně hranice vypadá mapa jak strakatý svetr. Tím pádem je krajina zdravější a bohatší. Bohužel počty ptáků v zemědělské krajině klesají. Zato ale rostou počty lesních ptáků. Ale obecně jižní Morava patří k ornitologicky bohatým lokalitám a sjíždí se sem ornitologové z jiných států.

Nedávno propukla v regionu ptačí chřipka. Je nějaký rozdíl v tom, jaký má vliv na ptáky v chovech a žijící volně?

Obecně jsou některé druhy citlivější a jiné ne. Situace na Nových Mlýnech se týká řádu vrubozobých. Stejně jako lidé reagují různě na choroby, tak i zvířata. Je běžné, že některé nemoci se nedají vyhubit. Vždy budou v přírodě existovat ohniska nákazy, vždy budou existovat přenašeči. Nedá se tedy říct, že se chřipka objevila najednou. Důležité je i jak funguje ptačí imunitní systém, který může být oslabený ať už kvůli nedostatku potravy, stresu nebo znečištění prostředí. Dlouhodobě se to bohužel projevuje i takto.

Na záběrech z Nových Mlýnů byli vidět ptáci točící se na hladině dokola. Je to normální projev ptačí chřipky?

U ptačí chřipky nedokáži říct. V tomto mi přijde zajímavé vysvětlení zoologa Miroslava Šebely, který na místě bydlí a ptáky pravidelně sleduje. Mrtvé ptáky dává do souvislosti s lovem vodní pernaté zvěře. Postřelení ptáci se totiž mají tendenci vracet zpět na vodu, kde později hynou nebo se divně chovají. Ptáky se zvláštním chováním z televizní reportáže sleduje již delší dobu, někteří z nich byli postřeleni do křídla nebo zraněni na hlavě, případně měli na sobě zamotaný rybářský vlasec. Pokud by šlo o virus ptačí chřipky, tak by dávno uhynuli.

Existují nějaké mýty kolem ptáků, kterým lidé věří?

Třeba to, že na mláďata nemohou sahat. S tím se setkáváme často. Když ukazujeme budku se sovami nebo ptáčaty dětem, bojí se jich dotknout. Ptáci ale nemají dostatečně dobrý čich a v určitém věku jim nevadí lidský dotek. Navíc pro děti je to úžasný zážitek.

Čtěte také: Ptačí chřipka na Nových Mlýnech potvrzena. Kachna se ale točila kvůli vlasci

Autor: Jan Žlebek

5.2.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Účet za tropický červen? Osm set kolapsů, jeden skončil dokonce smrtí

Ilustrační foto.

Přespí mezi ještěry. Děti prožijí noc v dinoparku, ty s vyznamenáním zdarma

Lék na bolavá záda? Dynamicky se rozvíjející paddleboarding

Jižní Morava /LÉTO S POHYBEM/ – Vyznavači jízdy na koni tvrdí, že nejhezčí pohled na svět je z koňského sedla. O alternativu na vodě se hlásí paddleboarding – dynamicky se rozvíjející sport, při kterém lidé ve stoje pádlují na dlouhém prkně. „Člověk má úplně jiný výhled na svět," zmínil Michal Budík z brněnské firmy Kiboko, která se zabývá designem a půjčováním paddleboardů.

Tankování ve Vyškově? Dlouhodobě nejdražší. O kartelovou dohodu nejde, říká úřad

Vyškovsko, Blanensko /INFOGRAFIKA/ - Sehnat Natural 95 pod třicet korun za litr? Ve Vyškově téměř neřešitelný problém. Ceny pohonných hmot ve městě patří dlouhodobě k nejvyšším na jižní Moravě. Rozdíl oproti sousednímu Blanensku činil v úterý u nafty až šest korun na litru. A v případě benzinu čtyři koruny.

Kobeřice omezily na hřištích pohyb psů. Jejich majitelům nově hrozí i pokuta

Kobeřice u Brna - Stížnosti matek vyslyšeli zastupitelé z Kobeřic u Brna. Obyvatelkám vadili volně pobíhající psi bez dozoru. Vedení obce proto schválilo novou vyhlášku.

Unikát ve střední Evropě. Nový „zabijácký“ festival představí televizní seriály

Brno - Prvním v České republice, a dokonce i ve střední Evropě se stane festival Serial Killer, který v květnu příštího roku představí na různých místech v Brně televizní seriálovou tvorbu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies