VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Turisté mění klima v jeskyních Moravského krasu. Vysychají krápníky

Moravský kras - Větší počet turistů v jeskyních Moravského krasu má vliv navysychání krápníků. Měření však ukázala, že to není tak vážné, aby bylo potřeba omezit počet návštěvníků jeskyní.

2.6.2012
SDÍLEJ:

Jeskyně Balcarka.Foto: DENÍK/Karolína Opatřilová

S každou skupinou turistů procházejících jeskyněmi Moravského krasu se zvyšuje tamní teplota vzduchu. To prokázalo dlouhodobé měření hydrometeorologů. Výkyvy teplot podle nich nesvědčí krápníkům. Správa jeskyní však tvrdí: Celoroční kolísání teplot ovlivňuje teplotu v jeskyni víc než turisté.

Jeskyně Moravského krasu ročně navštíví více než tři sta tisíc lidí, z toho dvě třetiny míří do Punkevních jeskyní. Právě tam a také do Kateřinské jeskyně brněnští hydrometeorologové umístili desítky monitorovacích přístrojů. „Ty neustále měřily a zaznamenávaly do počítače teplotu, relativní vlhkost vzduchu, teplotu skalního masivu a vody, rychlost a směr proudění vzduchu a také atmosférický tlak vzduchu a oxidu uhličitého," popsal vedoucí Správy jeskyní Moravského krasu Jiří Hebelka.

Právě Správa jeskyní společně s Českým hydrometeorologickým ústavem v roce 2007 spustila čtyřleté měření. „Přístroje zjistily, že turistický provoz ovlivňuje jeskynní mikroklima. Při průchodu návštěvníků se krátkodobě zvyšuje teplota o několik desetin stupně Celsia, vlhkost i rychlost pohybu vzduchu. Po jejich odchodu se ale hodnoty zase poměrně rychle vrací do původní rovnováhy, protože prostředí jeskyně má schopnost samoregulace," vysvětlil Hebelka.

Pro srovnávání hodnot byly snímače teploty umístěny i ve Sloupsko-šošůvských jeskyních a rovněž v Amatérské jeskyni, která je veřejnosti nepřístupná. Venkovní hodnoty pak měřily meteorologické stanice na pěti místech v Moravském krasu.

Právě kolísání hodnot jednotlivých složek jeskynního klimatického prostředí může podle tvrzení hydrometeorologů působit na chemické a fyzikální procesy, a tedy i na růst krápníků, které při výrazné změně teploty začnou vysychat. „Tvorba krápníků je komplexní proces, ve kterém hraje roli mikroklima. Proto změna teploty, kterou mohou zvýšit vysoké počty návštěvníků, je určitým indikátorem narušení celého procesu. Z našich měření vyplývá, že se hodnoty během dne či roku vyrovnávají. V literatuře je ale uvedené, že vysoká návštěvnost může významněji měnit prostředí," namítl vedoucí brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Jaroslav Rožnovský.

Hebelka však kolísání teplot kvůli turistům nepovažuje za tak podstatné, jako jsou jiné vlivy. „Z výsledků měření jsme zjistili, že podstatně větší výkyvy způsobují změny venkovních klimatických podmínek a hodnoty ovlivňuje třeba i vodní tok protékající jeskyní," doplnil Hebelka.

Správa jeskyní má nyní nastavené limity, kolik návštěvníků do jeskyní pustí. Právě měření mělo ukázat, jestli je potřeba limity snížit. Podle Hebelky to však díky novým zjištěním nebude nutné.

V Moravském krasu už několikrát byl i student Filip Hrbáček. „Z toho mála, co vím, nemůžu soudit, jestli turisté krápníkům škodí. Myslím si ale, že vždy záleží na více faktorech," usoudil Hrbáček.

Autor: Aneta Nejezová

2.6.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Oteplení na jižní Moravě: bude přes dvacet stupňů

Ilustrační foto.

Remízu odmítl v poslední minutě Kuklínek. Bučovičtí fotbalisté zdolali Bystrc

Pivo řadu let oxidovalo. O údajné škodě za 67 milionů rozhodne soud

Vyškov – Nekvalitní pivo, ušlý zisk a pošramocení dobré pověsti. A škoda kolem 67 milionů. To je obsah žaloby, kterou podal nájemce vyškovského pivovaru, společnost Czech Beverage Industry Company na jeho majitele, státní podnik Jihomoravské pivovary.

AUTOMIX.CZ

OBRAZEM: Tyhle české sporťáky uměly i přes 300 km/h. A měly motory z tatrovek

Přestože má většina z nás kopřivnickou tatrovku zafixovanou z minulosti jako automobilku zaměřenou na luxusní "papalášské" limuzíny, případně jako výrobce nákladních aut, v historii najdeme i několik vozů, které se těmto definicím naprosto vymykají.

Léčba psí láskou pomáhá dětem i starým lidem

Blansko, Vyškov /FOTOGALERIE/ – Na začátku byla Maggie. Tak se jmenovala fenka Mariky Zouharové, která v Blansku před dvaceti lety začínala s canisterapií. Málokdo neroztaje při pohledu psích očí nebo při pošťouchnutí vlhkým psím čumáčkem. Pes už svou přítomností vyvolává dobrou náladu, uvolňuje zaťaté pěsti nebo tlumí neklid, je to dobrý společník. A z toho všecho vychází canisterapie.

Třídní ponižuje děti, tvrdí někteří rodiče. Pochybení zjistila i inspekce

Brno – Zatímco ostatní žáci už mají diktát hotový, zůstává jeden z chlapců v lavici i přes přestávku. Psaní mu ztěžuje ochrnutá ruka po úrazu. Místo pochopení se však u vyučující setkává s neochotou a občasnými nadávkami, stěžují si rodiče. Přestože některé jejich výtky potvrdila i Česká školní inspekce, brněnská škola v Labské ulici problém podle nich neřeší.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies