VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Útok pštrosa na chovatele? Vždycky chyba člověka

Doubravice nad Svitavou - Dlouhý a tenký krk s malou hlavou. K tomu silné nohy, díky kterým je největší pták světa schopný vyvinout na krátkou vzdálenost rychlost až sedmdesát kilometrů za hodinu. Zvířata, se kterými se většina Jihomoravanů setkala pouze v zoo, chová Marek Kubíček už skoro dvacet let na pštrosí farmě v Doubravici nad Svitavou na Blanensku.

15.10.2014
SDÍLEJ:

Marek Kubíček provozuje v Doubravici pštrosí farmu.Foto: DENÍK/Petra Srstková

S nápadem založit takový podnik přišel v roce 1996 jeho kamarád Roman Koupý. „V té době hodně lidí zkoušelo chovat různá exotická zvířata a můj budoucí společník měl v zahradnictví velké nevyužité prostory. Věděli jsme, že pštrosi dobře snášejí naše klima a farma by mohla fungovat. Tak jsme v Opavě koupili prvních dvacet kuřat," vzpomíná Kubíček.

V dalších dvou letech koupil ještě asi osmdesát ptáků pocházejících z africké Botswany a Zimbabwe. Pro nelétavé ptáky se rozhodl mimo jiné i kvůli tomu, že rychle rostou. „Jejich maso je velice výživné a přitom dietní," shrnul přednosti zvířat Kubíček. Farma pojme šest set pštrosů. Pštrosi se pasou na pěti hektarech půdy. Dalších patnáct slouží k pěstování krmiva.

Zvířata se v létě krmí na pastvinách a v zimě jim zaměstnanci přilepšují senem a obilím. „Nedáváme jim žádné stimulátory růstu ani veterinární léky," uvádí Kubíček. Maso podle něj splňuje veškeré požadavky na biovýrobky. O žádný biocertifikát ale Kubíček nikdy neusiloval.

Daleko důležitější je pro něj, že pštrosí produkty mají regionální certifikát produktu z Moravského krasu. „To znamená, že se maso vyrábí tady a většina se zde také sní. Certifikované biovýrobky někdy vozí kamiony přes půl Evropy, a tím podle mě výraz bio ztrácí význam. I proto jsme se o něj nikdy nesnažili ani snažit nebudeme," prohlašuje chovatel.

Pštrosi z jeho farmy, které nelze zařadit mezi chovné, přibližně po roce života skončí na jatkách. I porážku se jim Kubíček a jeho kolegové snaží ulehčit. „Dřív jsme je vozili přibližně pětadvacet kilometrů. Aby zvířata netrpěla stresem z přepravy, vybrali jsme později jatka, která jsou pouze šest kilometrů od farmy," tvrdí farmář.

O největších ptácích se říká, že jsou útoční. „Důležité je chovat pštrosy volně ve velkých výbězích, aby nebyli ve stresu. Agresivní jsou pouze kohouti v době páření. Jakýkoli útok je téměř vždy chyba chovatele," konstatuje.

Své povolání si užívá. „Mám rád zvířata a baví mě dělat v přírodě. Je to jako droga. Kdo jednou některá zvířata choval, tak většinou už nechce skončit," uzavírá s úsměvem.

VÍCE PŘÍBĚHŮ EKOFARMÁŘŮ SI PŘEČTETE VE STŘEDEČNÍM DENÍKU ROVNOST.

Autor: Vojtěch Kučerák

15.10.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Ragbisté Vyškova jsou se Slavií favoritem. S respektem k soupeři

Pervitin. Ilustrační foto.

V podmínce prodával pervitin. Hrozí mu deset let za mřížemi

Oslaví symboly: mandle i víno. Unikátní stezka vede k rozhledně

Hustopeče, jižní Morava /TIP NA VÍKEND/ – Stezkou protkanou několika stanovišti s úkoly se v sobotu vydají návštěvníci Hustopečí na Břeclavsku. Cíl? Tamní mandloňové sady.

Slavkov má nové logo. Objeví se i na reklamních předmětech

Slavkov u Brna - Dvouhlavá orlice z nejstaršího dochovaného českého znaku a jeden z největších barokních zámků na Moravě. To jsou dva nejvýraznější prvky, které symbolizují Slavkov u Brna a staly se předlohou pro nové městské logo.

Vesnice? Někdy noclehárny pro měšťáky unavené Brnem

Vyškovsko, Blanensko /INFOGRAFIKA/ – V Habrovanech je do půl roku prodaný každý domek a minimálně jednou do měsíce se někdo přijde podívat na tamní volné stavební parcely. V Bukovině na Blanensku zas nestíhají odmítat zájemce o pozemky, které jim už došly. Jak vyplývá z údajů Českého statistického úřadu, vesnice v regionu, a to především ty blízko Brna, přitahují nové lidi. Takové, kteří jsou už unavení městem. „Když se stěhují, chtějí být na menší dědině, kde mají pěkný pozemek a dům, a to za rozumné peníze," vysvětlil makléř brněnské realitní společnosti Gaute Vojtěch Urbánek.

Opravy silnic v kraji? Z dvaceti projektů je devět mostů

Jižní Morava – Mosty u Šakvic na Břeclavsku 123 milionů, v Hodoníně čtyřiapadesát, ve Lhotě Rapotina na Blanensku necelých devětadvacet milionů. Silničáři v kraji letos ze státního příspěvku 228 milionů korun opraví hlavně mosty. Mezi dvacítkou připravených oprav jich je devět.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies