První dvojice pravěkých lidí proběhne skupinou návštěvníků krátce po vstupu do podzemí. Dorozumívají se hlasitými skřeky. „Neandertálci byli zruční, dokázali si vyrobit užitečné nástroje i zbraně. Ale jejich slovní zásoba nebyla moc bohatá,“ vysvětluje průvodce Dan Barták.

To je zřejmé i o kousek dál, kde skupina mužů a žen oblečených v kožešinách křepčí kolem ohně. Do víru tance vlákají i odvážné děti. Brzy však jejich skřeky a posunky nabírají na intenzitě a při pohledu na ohlodané kosti v jejich rukou je jasno. Neandertálci mají hlad. Nikdo pro ně žádnou svačinu nemá, tak se nakonec spokojí s jedním mužem z výpravy. „Těžko říct, jestli ho chtějí využít k lovu nebo si na něm pochutnají,“ loučí se s turistou lehce průvodce.

Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou mimo jiné známé četnými nálezy lebek a kostí jeskynních medvědů. Připomíná to i vystavená maketa kostry medvěda. Brzy však jednoho návštěvníci spatří naživo. Pronásleduje ho skupina hladových neandertálců. Medvěd jednoho z nich zraní, ale nakonec nemá šanci. Pralidé ho udolají a je jasné, že večeře dnes bude.

Nezapomínají však ani na zraněného druha. „Vedou ho k šamanovi,“ vysvětluje jejich další počínání Barták. Stačí chvilka šamanových zaříkávadel a bolavá noha je uzdravená.

Prohlídka končí v rozlehlé jeskyni Kůlna, která patří mezi nejznámější světová archeologická naleziště. Nálezy dokládají, že v Kůlně přebýval neandrtálec již před sto dvaceti tisíci lety. A v sobotu tam hlavně na děti čekali další pravěcí lidé, aby si s nimi zahráli různé hry. Třeba jestli udrží při chůzi vejce na lžičce nebo trefí šípem mamuta.

Nechyběla ani tombola. „Vyhrála jsem záložku, cédéčko a pohled. Hry mě bavily, ale líbila se mi celá prohlídka. O neandertálcích už jsme se učili ve škole, nebála jsem se,“ chlubí se devítiletá Natálie Jedličková ze Sloupu.

Spokojený byl i její otec. „Prohlídka byla moc pěkně připravená, hlavně pro děti to byla zábava. Chtěl jsem, aby to zde moje děti viděly, protože jsem tady kdysi pracoval jako průvodce. Takže to pro mě byl i kousek nostalgie,“ dodává Tomáš Jedlička.

Na prohlídku vyrazila i Petra Šmerdová z Boskovic. „Byli jsme zde už asi třikrát, ale dnes jsme přišli hlavně kvůli dětem, aby si prohlídky jeskyní užily zase trochu jinak. Je to pro ně zajímavé, bylo to příjemné oživení. Bavily je hlavně soutěže, byl to pěkný velikonoční výlet,“ hodnotí žena.

O velikonoční neandertálské prohlídky byl obrovský zájem. „Beznadějně vyprodáno bylo všech čtrnáct prohlídek, kapacita jedné skupiny je pětapadesát lidí. V minulosti jsme už podobné dělali, ale nyní jsme měli dva roky pauzu, možná i proto přišlo tolik návštěvníků,“ říká vedoucí jeskyní Miluše Hasoňová.

Pracovníci jeskyní si sami vymysleli příběh a připravili kostýmy. „Návštěvníci tyto typy prohlídek velmi vítají, ale bohužel je nemůžeme dělat moc často, protože jsou hodně náročné na přípravu,“ dodává Hasoňová.

Do ulici Blanska vyrazili klapači. Nahrazují tak kostelní zvony, které o Velikonocích umlkají z úcty ke Kristovu utrpení.
Kvůli Kristovu utrpení utichly zvony. Ulicemi znělo jen velikonoční klapání

V sobotu se zapojili tři stálí pracovníci a sedmnáct brigádníků. Do kožešin se oblékla například i devatenáctiletá Lucie Ševčíková. „Byla to pro mě první taková velká akce, jsem moc ráda, že u toho můžu být. Je to skvělé, moc si to užívám,“ usmívá se dívka.