Pokud nám to červenec a srpen nepokazí, bude letos moc pěkná zima. To je jen jeden z mnoha vtipů, které se objevily v souvislosti s chladným a deštivým počasím posledních týdnů. Do smíchu už ale přestává být zemědělcům. Jejich úroda je po loňském katastrofálním suchu opět ohrožená. Chladem trpí meruňky a další ovocné stromy. Vlhkost ohrožuje i vinnou révu a kukuřici.

Letošní úrodě vína může uškodit vytrvalý déšť a vlhko, které se jižní Moravy drží už několik týdnů. „Chladno tolik nevadí, ale velká vlhkost napomáhá šíření plísní. Jakmile se oteplí, čeká nás náročný postřik. Zatím mi to připomíná rok 2010, kdy také hodně pršelo a škody kvůli plísním byly dost rozsáhlé," porovnal vinař Pavel Košulič z Hustopečí na Břeclavsku.

Podle něj má současné počasí jedinou výhodu. „Vysadili jsme nové vinohrady a díky dostatku vláhy lépe zakoření. Loni nám kvůli suchu rostla sadba špatně," dodal.

Zpožděná sklizeň

Nebezpečí plísní a houbových chorob se obává předseda Ovocnářské unie Moravy a Slezska Ivo Pokorný. „Termín sklizně počasí oddálí. Úroda snad zatím úplně ohrožená není, ale stoupá nebezpečí houbových chorob. U jabloní strupovitost nebo skvrnitost listů u višní," sdělil Pokorný.

Šedivá obloha se na jihu Moravy drží už několik týdnů. Podle meteorologů se však květnové teploty nevymykají normálu. „O jednoznačně chladném květnu se nedá mluvit. V prvních deseti květnových dnech a v době od patnáctého do dvacátého května byly dny nadprůměrně teplé. Nižší teploty se objevily zejména od třiadvacátého května, kdy klesly až pět stupňů pod průměr," konstatoval meteorolog Miloslav Hradil z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

Naopak množství deště na jihu Moravy překonává rekordy. „Celoplošně bylo srážek o čtyřicet procent víc, než je průměr. Ale například v brněnských Tuřanech napršelo dvojnásob víc oproti normálu, což je nejvíc za posledních pětapadesát let," podotkl brněnský meteorolog Peter Hruška.

Předseda jihomoravské agrární komory Václav Hlaváček upozornil, že počasí může opět ohrozit úrodu některých plodin. „Chlad vadí hlavně kukuřici nebo ovocným stromům. Sadaři je kvůli dešti nemohou ošetřovat a například jabloně ohrožuje houba padlí. Navíc byl květen větrný a nebylo možné použít herbicidy k likvidaci plevele," poznamenal Hlaváček.

Podle něj byli zemědělci na začátku roku nadšení z vlhké a mírné zimy, ale pak jim počasí přestalo přát. „Díky mírné zimě následované teplými dny ječmen a pšenice rychle vyrostly, pletiva se jim ale nestihla zpevnit a teď už spousta porostů polehla, což zásadně sníží výnos," objasnil.

Chybí slunce

Předseda agrární komory dodal, že zemědělce také trápí nedostatek slunečního svitu.

To potvrzují i meteorologové, podle kterých patří letošní květen na jihu Moravy k nejméně slunečným za posledních šedesát let. „Například v Tuřanech svítilo letos v květnu slunce zatím 142 hodin, což je osmasedmdesát procent normálu," vyčíslil Hruška. Oteplení nad dvacet stupňů a méně srážek předpovídají odborníci na polovinu příštího týdne.

Vinařství Hnanice na Znojemsku potrápilo v květnu počasí kromě chladu a deště ještě jinak. Přes vinohrad se přehnalo krupobití. „Postihlo pětatřicet hektarů, z toho patnáct je totálně zničených. Napadla spousta krup, vinohrad vypadá, jako by ho někdo rozstřílel kulometem. Letos kvůli tomu zřejmě vůbec nebudeme mít odrůdu Irsai Oliver," řekl Ivo Štorek z vinařství.