Rozsudek si Dahlgren vyslechne ve středu ráno. Obžaloba navrhla doživotní trest

ONLINE REPORTÁŽ SKONČILA. DĚKUJEME VŠEM ČTENÁŘŮM.

16:04 - DNEŠNÍ LÍČENÍ JE U KONCE. ROZSUDEK SI KEVIN DAHLGREN VYSLECHNE ZÍTRA (VE STŘEDU) V DEVĚT HODIN RÁNO.

16:03 - Máte právo posledního slova, říká soudce Dahlgrenovi. „Ne, to je všechno, děkuji," opakuje Dahlgren.

16:02 - „Žádám soud, aby se zabýval mým psychickým stavem. Aby vzal v potaz moji ochotu podrobit se léčení. To je všechno. Děkuji."

16:01 - „Jsem si vědom, že potřebuju léčení. Bez pomoci se o něj snažím celé tři roky. Pořád mám problémy. Ve vazbě se nedávno opět objevily. Za poslední tři roky jsem urazil kus cesty a vím, že potřebuji terapie a chci je podstoupit."

„To je můj jediný závěr toho, co se stalo. Aby něco dobrého vzniklo z toho zlého, co se odehrálo."

15:59 - Po chvíli obžalovaný zase pokračuje: „Od mého uvěznění v Americe byl nastartován proces léčení. Tři roky se ve mě něco uzdravuje. Je to strach, úzkost a mimo to mám velkou motivaci stát se aktivním, chytrým a dobrým člověkem ve společnosti."

15:57 „Hlas mi na konci týdne řekl, že mám poslání a nemám na výběr. To, co se stalo rodině, je tragédie." … Dahlgren utichl 

15:55 „Hlas mi dával příkazy. V pokoji, kde jsem bydlel, byla zlatá soška s diamantem. Z nějakého důvodu mi hlas řekl, že ta malá soška je jeho fyzickým ztělesněním."

15:53 „Vrátilo se to, s čím jsem tak dlouho bojoval. Vrátilo se to mnohem silnější, než to bylo a zcela se mě to zmocnilo. Nebojoval jsem proti tomu. Můj život se redukoval na celodenní ležení v posteli. Občas jsem položil nějakou otázku, protože jsem hlas považoval za nějakou jinou entitu. Domníval jsem se, že je moje spása od mé dvouleté krize."

„Postupně jsem hlasu zcela začal důvěřovat, byl pro mě Bohem. Poskytoval mi informace o tom, jakým způsobem se bude dál vyvíjet můj život a já se rychle dostal do stavu, v němž jsem se ani neodvážil vstát z postele, abych šel do koupelny. Neměl jsem kontrolu nad svým jednáním."

15:48 - „Prvních 14 dní v Brně bylo jako požehnání. Problémy, se kterými jsem se za poslední dva roky potýkal, zmizely."

„To trvalo dva týdny a poté se má mysl vrátila."

15:47 - „Řídil jsem se jen pocity, chtěl odletět do ciziny a chránit zvířata. V tu dobu mě pozvala rodina do České republiky."

„Když jsem byl na cestě do Vídně, odehrálo se něco zvláštního. V mé hlavě byly hlasy, které zněly jako symfonie, souhra hlasů."

„Bylo to tak intenzivní, že jsem si musel lehnout. Připadal jsem si, jako by se mi měla rozskočit hlava a poté se z ničeho nic odpojila."

15:45 - Soudce Dahlgrena napomenul, ať se zabývá obdobím, kdy se odehrála vražda.

15:42 - „Tlak v hlavě jsem musel snášet každých třicet sekund. Byla to neustále se opakující smyčka. Když jsem byl v té smyčce uvězněný, nebyl jsem schoný odpovědět ani na otázky, na které se odpovídá ano nebo ne."

„Na jedné straně jsem se pokládal za chytrého, ale na druhé straně jsem se nemohl na nic soustředit."

15:37 - „Žil jsem spíše jako zvíře, než jako člověk. Pokoušel jsem se uspět v několika povoláních, měl několik vztahů. Ale je jedno, jak moc se snažíte, když vám nefunguje mysl. Důvodem, proč jsem měl tak rád zvířata a bojová umění, je to, že se jim můžete věnovat bez fungující mysli."

15:35 - „Tak dlouho jsem se ty myšlenky snažil potlačit, že jsem přestával myslet úplně. Žil jsem bez myšlenek a to je odpověď na mé selhávání. To je ten důvod. Pro člověka je nemožné žít v moderní společnosti bez myšlení."

15:28 - „Hlasy v mé hlavě mě nutily k ničení čehokoliv. Začalo to tak, že jsem se chtěl oddělit od té části mysli, která nebyla pod mojí kontrolou. To už bylo z větší části projevem zralosti mé mysli. Je velmi obtížné tak dlouhou dobu ignorovat svou vlastní mysl. Zintenzivňovalo to můj strach a obsedantně kompulzivní chování."

15:26 - „Když mi bylo šestnáct nebo sedmnáct, nemoc se rozšířila. Projevovala se jako myšlenky, které mi říká nějaká jiná bytost. Připisoval jsem to tomu božskému diktátorovi. Byly to hrozné, ničivé myšlenky.
Zažíval jsem obrovský tlak a nebyl schopný žít se svou vlastní myslí. Byl jsem vzdálený od reálného života. Moje mysl byla mým největším nepřítelem. Když mi bylo 18, tlak v hlavě se natolik zvýšil, že jsem ho už nebyl schopný vydržet. V té době jsem mohl udělat něco hrozného. Ať sobě, nebo dalším lidem."

15:22 - „Jak jsem vyrůstal, strach neodcházel, jen jsem se s ním naučil žít. Měl jsem pocit, jakoby někdo sledoval každý můj pohyb a kdykoliv mohl zasáhnout."

15:21 - Oba rodiče při Dahlgrenově projevu pláčou.

15:20 - „Měl jsem pocit, jako by mě chtěl Bůh nebo život potrestat. Naprosto jsem nad tím strachem ztrácel kontrolu."

15:18 - „Když mi bylo deset, začal jsem mít vážné problémy s chováním. Byly to obsedantně kompulzivní stavy, velmi trýznivá úzkost a neustálý strach. Věkem se to pouze zhoršovalo. Provází mě to celý život."

„Byly to obavy, že se mě zmocní zabijáci vylézající z mé skříně. Nemohl jsem plavat sám v bazéně, protože jsem se bál, že se tam objeví žralok a sežere mě."

„Neobával jsem se věcí samotných. Ten strach byl iracionální, nazval bych to strachem ze života, nebo strachem z Boha."

15:16 - Dahlgrenova řeč pokračuje: „Můj život byl velmi stresující. Na jedné straně jsem byl úplně na dně a zároveň jsem se snažil nějak zaměstnat. Hodně jsem třeba psal. Ten den, kdy jsem se pořezal, jsem měl problém se psaním. Neměl jsem nic, s čím bych mohl psát, protože mě přestěhovali. Zabýval jsem se tedy jen svým nadměrným polykáním slin," popisuje Američan.

15:14 - Teď přichází na řadu sám obžalovaný Kevin Dahlgren. Nejdříve se chce vyjádřit ke dni ve vazbě, kdy se pořezal: „V tom období jsem trpěl nadměrnou tvorbou slin a je to velmi frustrující, zejména, pokud jste zavření v cele. Snažil jsem se využít jakékoliv pomoci, kterou mi vězení chtělo nabídnout, ale nic nevypadalo, že by mi pomohlo. Cítil jsem se mimo kontrolu."

15:10 - „S ohledem na tyto okolnosti navrhuji, že vzhledem k věku a medikaci obžalovaného je možná jeho náprava a trest by mu měl být uložen maximálně v rozmezí mezi 15 - 20 lety. Domnívám se, že bez ohledu na znalecké posudky nemohl mít obžalovaný k jednání žádný racionální, nebo pro lidi pochopitelný motiv. To nasvědčuje, že jeho chování bylo iracionální a vedené typickou duševní poruchou. Sám obžalovaný se cítí psychicky nemocný a chce se léčit. Proto žádám soud, aby variantu léčení důsledně zvážil," uzavřel obhájce Richard Špíšek.

15:03 - „Pokud by došlo k situaci, že soud určí obžalovaného vinným a dostane vězení, mělo by to být v jeho rodné zemi. Protože čin spáchal poprvé a za okolností, které nemohl nijak ovlivnit. Před tím také vedl řádný život. Nikdy nebyl trestán. V době spáchání činu mu navíc bylo pouhých 19 let a hranice dospělosti je ve Spojených státech až 21 let. Ve své rodné zemi by tedy nebyl ještě pokládaný za dospělého. Za další byla jeho příčetnost snížená, přestože čeští znalci tvrdí, že jen nepatrně," shrnuje Špíšek polehčující okolnosti.

14:58 - „Obžalovaný sám se léčit chce. Je připravený podstoupit veškeré procedury, které by vedly ke zlepšení jeho psychického stavu," upozorňuje Špíšek.

„Pokud by soud vycházel pouze z obsahu českých znaleckých posudků, měl by Dahlgren podstoupit doživotní lékařskou péči , což by splňoval trvalý pobyt v léčebném zařízení."

14:56 - „Soud k závěru amerických odborníků přistupuje pouze jako k listinným důkazům. Tento přístup obhajoba nepokládá za správný. Omezuje tak obžalovanému právo na adekvátní soudní proces.
Nevidím důvod, proč by je měl soud pokládat za méně přesvědčivé," pokračuje obhájce. Dodává: „S ohledem na nesrovnalosti amerických a českých znalců se domnívám, že bylo nutné vypracovat a přihlédnout ještě k reverznímu znaleckému posudku, který soud zamítl."

14:51 - „Psycholožka uvedla, že obsedantně kompulzivní sklony, které má obžalovaný, na něj mohly vyvíjet nátlak a být vnímané trýznivěji, než halucinogenní představy nebo nutkavé představy lidí se schizofrenií. Z její výpovědi tedy vyplývá, že mohl být na místě činu pod vlivem těchto nutkavých myšlenek, mohl jim přiřadit podobu vnitřního hlasu a mohlo dojít k situaci, že jednal tak, jak mu myšlenky vnucovaly."

14:43 - „Podle obhajoby nešlo o racionální a plánované jednání. Obžalovaný neznal předem plány rodiny. Nemohl vědět, že matka onemocněla a nešla do práce, což volala ráno kolegyni. Jediné možné vysvětlení, pokud by čin spáchal, je jeho psychický stav," pokračuje stále Špíšek. Upozornil také, že ani letenku do Spojených států si obžalovaný nekoupil dopředu.

14:37 - „Podle psychologického posudku by chování obžalovaného při projevech psychózy nebylo v žádném případě tak racionální, jak popisují svědci, kteří jej v domě viděli naposledy. Pokud je ale jejich tvrzení pravda, domnívám se, že výpověď znalkyně neobjasnila motiv k útoku vůči rodině, když nebereme v potaz Dahlgrenův pychický stav," upozorňuje obhájce.

14:28 - „Pokud soudce dospěje k závěru, že skutek spáchal, je na místě se zabývat i otázkou trestu a především trestní zodpovědnosti. Podívejme se na psychický stav obžalovaného:
Američtí psychologové a psychiatři u Dahlgrena prokázali schizoafektivní psychózu a uvedli, že byl v době spáchání činu nepříčetný. Čeští znalci tvrdí opak - že sice nebyl psychicky v pořádku, ale porucha osobnosti by jej neomezila v rozhodování," uvedl obhájce. Dodal, že obě strany nedostatečně zhodnotily psychický vývoj obžalovaného a okolnosti, které s činem souvisely.

„Obhajoba nepokládá výsledky paní Zimulové za správné," řekl Špíšek a dodal, že za správné považuje výsledky amerických znalců.

14:18 - I obhájce už směřuje k závěru své řeči. „Soudím tedy, že nebyly dohledané všechny předměty, které by svědčily o jeho vině. Neexistuje jediný přímý důkaz, který by vinu jednoznačně dokázal."

„Obhajoba navrhuje zprostit Dahlgrena obžaloby, protože není prokázané, že čin spáchal pouze obžalovaný," konstatuje Špíšek.

14:14 - „U shody pachových stop obžalovaného s rodinou je třeba přihlížet tomu, že s nimi Dahlgren nějakou dobu žil. Stopy na končetinách členů rodiny svědčí o tom, že mohl s těly manipulovat, ale ne, že na nich spáchal trestný čin." 

Dahlgren s vážným obličejem poslouchá překladatelku. Povoluje si opakovaně u krku límec.

„Pokud by se obžalovaný v den vraždy v domě rodiny nacházel, mohl s nimi přijít do kontaktu, čímž vznikly veškeré jeho stopy. To ale nemusí znamenat, že se dopustil chování, jaké je mu kladené za vinu," pokračuje Špíšek.

14:10 - „Dahlgrenovu vinu se podle Špíška nepodařilo prokázat. „Důkazy jednoznačně nedovozují vinu obžalovaného. Zřejmé je jenom to, že se na kalhotách Dahlgrena nachází stopy DNA poškozených."

„Navíc opět podotýkám, že i zadržení osobních věcí obžalovaného bylo nezákonné."

„Nelze určit způsob, jak se na kalhoty genetický materiál vůbec dostal a jestli v něm nebylo něco přimíchané."

14:07 - „Ze svědeckých výpovědí sousedů a známých nelze vyvodit ani vinu ani nevinu obžalovaného. Je patrné, že dům rodiny v době události nikdo z nich pečlivě nepozoroval. I sám obžalovaný jej opouštěl, aniž by si toho někdo všiml. Nelze tedy vyloučit, že mohly do domu vstoupit i jiné osoby, aniž by si jich někdo všiml. Nelze tedy doložit, že se po celý den v domě nacházela pouze rodina a obžalovaný."

„Genetikové dále třeba prokázali, že na žádném předmětu, který by mohl použít obžalovaný jako zbraň, se nenalezla žádná genetická stopa pana obžalovaného."

14:02 - „Znalci také nebyli schopní podat přesný časový sled událostí a úmrtí. Obžaloba vyvozuje scénář pouze na základě poslední komunikace mezi členy rodiny a třetích osob - například sousedů či přátel," vyjmenovává nedostatky na straně obžaloby obhájce.

13:58 - „Je podivné, že poštovní doručovatelka ani uklízečka, které Dahlgrena měly v domě zastihnout po údajné vraždě, žádné skvrny na kalhotách neviděly. V rozsahu, v jakém na nich podle expertýz stopy měly být, by jistě nešly přehlédnout."

„V mezidobí, kdy se skutek stal a vyšetřoval, byla podoba obžalovaného prezentována v médiích, je tedy vysoce pravděpodobné, že si osoby, které o jeho podobě vypovídaly, o něm mohly udělat obrázek z médií," vysvětluje dále obhájce.

13:55 - „Obžaloba je opřená pouze o důkazy nepřímé. Proto bych je rád zhodnotil. Časový sled událostí se porovnával s výpověďmi svědků, kteří naposledy komunikovali s obžalovanými. Například svědkyně Dana Hladíková pronesla, že když se kolem jedenácté dostavila na úklid domu, nepozorovala v domě něco neobvyklého nebo stopy násilí či boje. Nic nezpozorovala ani na těle obžalovaného. V tu dobu měl na sobě přitom mít obžalovaný ty samé kalhoty, které byly zdrojem pro výstupy patologů," pokračuje Špíšek.

13:49 - „Sám obžalovaný se k obsahu obžaloby nevyjádřil. Svou vinu ani nedoznal, ani nepopřel," upozorňuje obhájce.

„S ohledem na závažnost skutku, který je mu kladen za vinu, máme za to, aby jeho vina byla jednoznačně prokázána," říká Špíšek.

13:48 - Závěrečnou řeč teď přednese obhájce Richard Špíšek.

13:46 - „Odsouzení do konce života požaduje také široká společnost. Dahlgren je hluboce narušená osobnost a nedokáže kontrolovat své chování. Je nebezpečný," uzavírá Doležalová.

13:39 - „Obžalovaný je podle znalců trestně zodpovědný. Navrhuji výjimečný trest nebo trest doživotí, jinou volbu jsem neshledala."

„Soudím tak především kvůli velké brutalitě. Vyhladil jednu celou funkční rodinu. Zničil jejich kontakty mezi příbuznými a přáteli. Obžalovaný si řešil jenom vlastní ego a měl strach z prohry, kterou mu nastavovala česká rodina. Chtěli, ať přestane snít a zapojí se do normálního života. Nahradili roli jeho rodičů, kteří na něho vyvíjeli nátlak dříve," popisuje Doležalová.

13:34 - Státní zástupkyně míří k závěru své řeči: „Cituji ještě jednou slova psycholožky, které ji spontánně sdělil Dahlgren osobně: „Nikdy jsem nebyl schopný přemýšlet o důsledcích svých činů." To přesně zapadá do charakteristiky, že nedokáže vinu přiznat. Je důležité, aby bylo prohlášení zohledněné v posudku. Žádám proto, aby byl Dahlgren uznán viným. Trestný čin spáchal dle předchozího uvážení, zvlášť násilným způsobem na více lidech."

13:30 - Doležalová pokračuje popisem Dahlgrenova psychického stavu. Uvádí, že obžalovaný má duševní poruchu a znalkyně připustila, že ta může ovlivnit jeho jednání. Dahlgrenovo chování v době spáchání činu však podle státní zástupkyně neodpovídalo tomu, že by byl pod vlivem těžkých psychotických záchvatů. „Odtáhl těla, odjel taxíkem, psal zprávy. Určité vnitřní hlasy, které Dahlgren slyšel, občas můžeme mít všichni. Podle znalkyně jsou hlasy pro obžalovaného pouze dodatečným vysvětlením tragické situace. Dříve se o nich nezmiňoval," upozorňuje.

13:25 - „Vzhledem k šílenosti a nepochopitelnosti jednání jsme se zabývali dlouhou dobu i spory obžalovaného, ale nezjistili jsme žádný konflikt mezi Dahlgrenem a zavražděnou rodinou."

„Z psychologických a psychiatrických závěrů vyplývá, že obžalovaný není schopný přiznat si vlastní vinu, protože má výrazný nedostatek empatie a neúctu ke společenským normám," pokračuje státní zástupkyně.

13:21 - „Na základě těchto nepřímých důkazů, které tvoří uzavřený řetězec, lze označit obžalovaného za viníka," prohlašuje státní zástupkyně Doležalová.

13:18 - „Důležitým důkazem o vině obžalovaného jsou pachové a genetické stopy. Pachové stopy nejdou vysvětlit tím, že se pohyboval v domě, protože veškeré stopy se našly pouze na končetinách obětí."

„Na zkoumaných Dahlgrenových kalhotách bylo zjištěno 39 skvrn, které mají charakteristické tvary kapek krve, nešlo tedy o žádný otěr."

„U pěti skvrn na kalhotách byla zjištěna individuální shoda s krví jednoho ze zavražděných synů."

13:15 - „Z expertýz také vyplývá, že rodina se na násilí ve svém vlastním domě nemohla připravit," pokračuje státní zástupkyně. Následně líčí  časový sled událostí, o nichž hovořili svědkové. „Obžalovaný byl v domě spatřen kolem jedenácté hodiny odpoledne, když do domu přišla paní na úklid. Nelze logicky vysvětlit chování Dahlgrena k uklízečce, kterou nechtěl pustit do domu."

„Kolem třinácté hodiny se vrátil ze školy nejmladší syn, následně slyšela sousedka, která svědčila před soudem, výkřik. ostatní členy rodiny usmrtil do jedenácti hodin dopoledne."

13:08 - Závěrečnou řeč jako první přednáší státní zástupkyně. „Na základě lékařských znaleckých posudků patologů a toxikologů vyplývá, že obžalovaný spáchal činy v plném rozsahu tak, jak se píše v obžalobě. Potvrzují to i psychologické a psychiatrické závěry soudních znalců. Pachatelem je pouze obžalovaný Dahlgren," uvádí státní zástupkyně.

„Oběti byly prokazatelně napadeny tupým, sečným i bodným nástrojem. Podle důkazů to byl kuchyňský nůž, keramický nůž a dvanáctikilový kámen. Na základě telefonických hovorů, které oběti ještě ten den ráno uskutečnily, byly dopoledne prokazatelně naživu. Všichni poškození utrpěli vážné poškození hlavy a mohli být potom v bezvědomí, o čemž vypovídá fakt, že dva z nich byli usmrceni v domě, aniž by o násilí, které se odehrávalo vedle věděli."

13:00 - Veřejnost už je opět v soudní síni. Všichni netrpělivě vyhlížejí obžalovaného. Ten vzápětí přichází. Působí uvolněně a usmívá se na rodiče. Matka si na chvíli sundala černé sluneční brýle a pokynula mu. Následuje Dahlgrenova krátká porada s obhájcem.

Zdroj: DENÍK/Ludmila Korešová

12:58 - Jednání by mělo každou chvíli pokračovat. Na programu budou závěrečné řeči.

12:45 - Státní zástupkyně Ludmila Doležalová, která bude za pár minut pronášet svoji závěrečnou řeč, už v minulosti velké kriminální kauzy řešila. U soudu například zastupovala stát v případu sedmasedmdesátimilionové loupeže století u Slavkova u Brna a související vraždy komplice. Více čtěte ZDE.

12:30 - Před závěrečnými řečmi zrekapitulujme, čeho se Američan Kevin Dahlgren podle vyšetřování dopustil. Obžaloba ho viní z napadení čtyř členů rodiny v brněnských Ivanovicích. „Své sestřenici zasadil 17 ran kuchyňským nožem, jejímu manželovi 29, jejich synovi dalších 17. Jako posledního zřejmě usmrtil druhého syna, kterého napadl kamenem, poté nožem," uvedla už dříve státní zástupkyně Ludmila Doležalová. Následně podle ní Dahlgren těla zapálil a uprchl.

Podle patologů byla zranění obětí natolik brutální, že ani jedna z nich neměla šanci na přežití. Všichni napadení zemřeli v řádu několika vteřin, maximálně minuty.

Doutnající těla ve sklepě domu v Ivanovicích objevili sousedé. „Na podlaze jsme našli hromadu hader a dek. Mysleli jsme, že chytla třeba od nějaké sekačky. Když jsme ji ale začali rozhrabávat, vypadlo z ní lidské tělo," popsal v předchozím líčení hrůzný objev soused Libor Pohanka.

Tělo jednoho ze synů objevila v dětském pokoji další žena ze sousedství, Gabriela Oaklandová. „Ležel na posteli mrtvý a něco mu čouhalo z hlavy," popsala dříve žena. Byla jedna z prvních, kdo sousedy upozornil na podivný štiplavý zápach, který se šířil ulicí. Sám Dahlgren zápach ve svých dřívějších výpovědích přirovnal k pachu zkažené zeleniny.

Zdroj: DENÍK/Attila Racek

12:17 - Později obžalovaný prohlásil, že byl v posledních letech silně závislý na drogách. Psychiatrička však jeho tvrzení vyvrátila. „Pokud by užíval drogy a alkohol v takové masivní míře, jako uváděl, projevily by se u něj abstinenční příznaky. Ty ale v dokumentaci z věznice nejsou," prohlásila dříve Zimulová.

12:00 - Zatímco se celý proces blíží ke konci, připomeňme, že první jednání s Kevinem Dahlgrenem se odehrálo 31. května a pokračovalo 1. června. Líčení trvala dohromady osm hodin čistého času. Vypovídalo při nich celkem osm svědků a pět soudních znalců. Obžalovaný se k celé události nechtěl vyjádřit. „V této chvíli odmítám vypovídat," prohlásil tehdy Dahlgren.

11:43 - Jak se Dahlgren před český soud vůbec dostal? Po osudné události uprchl do Rakouska, odkud odletěl 23. května 2015 do Washingtonu. Cestou odeslal sms zprávu učiteli, že nepřijde na hodinu a své matce napsal, že je rodina mrtvá a on se vrací. Podle taxikáře, který vezl Dahlgrena na letiště, působil obžalovaný velmi klidně a rozvážně. Americká policie následně mladíka zatkla přímo na letišti ve Washingtonu. Kriminalistům nejprve tvrdil, že si šel zaběhat a když rodinu objevil po svém návratu mrtvou, zpanikařil. FBI následně řekl, že noc před událostí potkal v Brně rusky mluvící muže, kteří jej napadli. Když objevil rodinu mrtvou, našel v domě vzkazy od sestřenice a výhružný vzkaz od cizinců. „Stálo tam: Američane, pokud jsi v Evropě, najdeme tě!" vypověděl dříve Dahlgren. Spor o vydání Dahlgrena k českému soudu následně trval 2 roky. Stal se historicky prvním člověkem ze Spojených států, kterého úřady vydaly do České republiky.

11:31 - „Výsledky, které dnes přednesla psycholožka, se v podstatných věcech shodují se závěry amerických psychiatrů. Podle jejich vyhodnocení Dahlgrenovy impulzivně obsedantní myšlenky, které jej provázely v době tragické události, mohly zásadně ovlivnit jeho chování. Podle českých závěrů jej mohly ovlivnit jen částečně," říká Špíšek.

„Ať už je to psychická porucha nebo nemoc, mám za to, že je jednoznačné, že Dahlgrenův psychický stav není v pořádku a jeho schopnosti ovládat se nebo chápat důsledky byly sníženy," dodává Špíšek.

11:25 - „Doma jsme si u syna nevšimli žádných známek psychózy," prohlásil v přestávce otec obžalovaného. „Pokud se prokáže Dahlgrenova vina, budeme usilovat o to, aby si odpykal čin v Americe," uvedl obhájce obžalovaného Špíšek.

11:11 - Soudce prohlásil dokazování za ukončené a přerušil jednání do 13:00.

11:10 - Čtení amerického posudku pokračuje: „Proti rodině nic neměl a nepociťoval hněv, ale nutně potřeboval udělat něco zlé jako katalyzátor na to dobré, co se mělo stát a čím měl spasit svět."

„Přítelkyně Rebeka, s níž měl v Americe vztah, uvedla, že se jej snažila donutit k terapiím, ale on ji neposloluchal."

11:04 - „Dahlgren trpí schizoafektivní poruchou s mánickými rysy. Byl psychotický, měl halucinace, které považoval za hlas Boha. To je vážná psychóza, kvůli které nebyl schopný ovládat své chování. V době události měl silné mánické sluchové bludy. Měl pocit, že zachraňuje svět a nedokázal posoudit či potlačit své rozhodování," píše se v americkém psychiatrickém posudku. Dahlgren podle něj kvůli poruše nebyl ani schopný udržet si zaměstnání.

11:01 - Dále soudce na požadavek obhájce čte znalecký posudek amerických psychiatrů.

Zdroj: DENÍK/Ludmila Korešová

10:59 - Ve zprávě z 13. června se uvádí: „7.3.2016 se poškozoval břitem z holícího strojku. Po výzvě, ať toho nechá, zaútočil na strážného a chtěl mu vzít obušek," čte soudce. „Stráž musela použít donucovací prostředky a odvést jej na psychiatrii. Tam uvedl, že se nechtěl zabít, ale ventilovat své pocity," pokračuje předseda senátu Zámečník.

10:57 - Dahlgren se opět posadil. Soudní psycholožka odchází. Soudce v mezidobě čte zprávu z věznice v Brně.

10:56 - Dahlgren pokračuje v pokládání otázek znalkyni z oboru psychologie. „Kdyby byla ta osoba soustředěná pouze na rozkazy, mohla by být klidná?" ptá se obžalovaný. „Nemohu to vyloučit, ale domnívám se, že není reálné tak rychle přepínat myšlenky v mozku," reaguje znalkyně.

10:52 - „Je pravda, že testy, které jsem dělal, prokázaly velkou pravděpodobnost psychózy?" ptá se obžalovaný. „Je to přesně naopak," odpovídá znalkyně.

„Pokud někdo slyší jeden hlas, který mu dává přesné pokyny, mohla by ta osoba posílat esemesky a podepsat potvrzení o převzetí pošty?" ptá se dále Dahlgren. „Pokud by jí hlas přesně přikazoval úkony. Mohla by je dělat?" upřesňuje. „Osoba by byla schopná plnit rozkazy hlasu, ale chovala by se při tom nápadně. Bylo by to poznat," odpovídá znalkyně.

10:50 - K výpovědi psycholožky se už obžalovaný možná vyjádří. Zatím si vyžádal čas na poradu se svým právníkem.

10:47 - „Aby se odklonil od špatných myšlenek, musel udělat vždy něco velkého. Kvůli silným zážitkům na ně zapomínal i bez odborné pomoci. Proto třeba zbil psa, kterého měl rád. Proto chtěl vraždit v ulicích," popisuje Američanova temná nutkání znalkyně.

10:40 - Proti svým úzkostným pocitům se obžalovaný podle znalkyně brání takzvanou dekompenzací. Její projevy jsou výrazné, člověk při ní ztrácí kontakt s realitou a není schopný vůbec ničeho. „Kdyby měl tehdy v Brně obžalovaný záchvat psychotické dekompenzace, nevypadal by tak klidně a nemohl jednat normálně. Nekontroloval by své chování, nepsal esemesky. Byl by velmi rozrušený a bylo by to poznat," vysvětluje psycholožka.

10:35 - Američtí znalci podle psycholožky dělali jeden z testů opakovaně, což je nestandardní. „Jednou jim vyšly neurčité výsledky, proto jej opakovali znova a vyšly jim u obžalovaného více psychotické rysy," líčí Mohammadi.

10:28 - „Pokud by byl teď na svobodě, nebyl by nejspíš nebezpečný sám o sobě. Mohl by ale kdykoliv znovu získat podnět k agresivitě, pokud by se u něj probraly opět nějaké pocity selhávání," upozorňuje odbornice.

„Sám sebe teď vnímá jako hrdinu, který snáší pobyt ve vězení. To mu momentálně pomáhá přemoct agresivitu."

10:25 -  „Jaká je garance toho, že na svobodě nebude pokračovat v trestné činnosti?" ptá se psycholožky státní zástupkyně.

„Žádnou garanci u něj nemáme. Potřebuje celoživotní kontakt s terapeutem a musel by se dlouhodobě léčit," odpovídá znalkyně.

10:17 - Obsáhlá výpověď znalkyně z oboru psychologie pokračuje dalším popisem Dahlgrena. „Je hluboce narušenou osobností. Je velmi úzkostný a potřebuje léčbu. Hlasy, které prý slyšel a naváděly ho, jsou jen jeho představy. Zaměňuje často své myšlenky a řeč někoho jiného."

„Když jsem se ho ptala, jaké měl pocity, když jej hledala policie, reagoval jinak, než bych očekávala od člověka, kterému našeptávají hlasy. Řekl mi tehdy spontánně: Nikdy jsem nepřemýšlel o důsledcích svých činů."

„Nevnímá, že by udělal něco zlého."

10:11 - Resocializace je podle znalkyně u Dahlgrena nutná a potřebná. Za poslední dva roky ve vězení prý dospěl a už má za vzor jen kladné hrdiny. „Změnil své cíle, chce se stát třeba veterinářem."

"Komplikací je ale jeho porucha osobnosti. Je stále nebezpečnou osobností. Nemá vůbec pocit viny za to, co vykonal. Cítí se sám být obětí situace," dodává odbornice.

Zdroj: DENÍK/Ludmila Korešová

10:06 - Psycholožka dál vykresluje temnou osobnost Kevina Dahlgrena. „Zabíjet chtěl opakovaně, v záchvatu vzteku se vydal vraždit i cyklisty, ale kvůli policii v okolí si to nedovolil."

„Celý život se mu nedaří zapojit se do společnosti, přestože sám tvrdí, že o to ani nestojí. Kvůli tomu se navyšuje jeho vnitřní napětí a agrese. Dokonce se sebepoškozoval a týral svého psa."

„V Brně chtěl své pocity prázdna a úzkosti vyřešit. Bylo to podle něj období, kdy může něco dokázat. Prvních 14 dní u rodiny bylo prý veselých a byl v centru pozornosti."

„Velmi brzy se to ale začalo narušovat. Vracel se mu stav napětí. Bál se, že opět selže a nedokáže se seberealizovat."

„Byl opuštěný a v cizí zemi. Žádalo se po něm, aby chodil do společnosti, vyučoval na univerzitě a žil rodinný život. Musel dodržovat různé termíny a hrnuly se na něj pracovní nabídky. On se to snažil ustát, ale bez vnitřního zaujetí. Nebyly to věci, co by chtěl skutečně dělat."

„Byl frustrovaný a uvědomil si, že požadavkům svého okolí nedokáže dostát. Bál se toho, že selže. Pouštěl se do vnitřních rozhovorů. Připadal si, že by nedokázal vzít život do vlastních rukou. Že nikdy neodjede zabíjet pytláky."

„Aby předešel selhání, chtěl odjet domů do Ameriky."

10:00 - Stejně jako psychiatrička Zimulová připomněla znalkyně situaci, kdy Dahlgren vyšel v Americe z domu s noži, aby zabíjel drogové dealery.

9:56 - Tíhnutí k agresivitě se podle znalkyně obžalovaný bránil sublimací - snažil se o přiatelnější vybití agrese. „Například dělal bojové umění a chtěl se stát nejlepším vojákem, jako Rambo, a ochraňoval by zvířata. Nebyl ale úspěšný, třikrát nevydržel výcvik v armádě."

„Je impulzivní a tíhne k extrémům. Byl agresivní ke spolužákům a pouštěl se do různých rvaček."

„Jeho vzory v životě jsou velmi rozporuplné - jeho hrdinové, kteří zachraňovali svět, byli zabijáci a chovali se agresivně. Inspiroval ho třeba gladiátor, který dokázal pomstít svojí rodinu."

9:55 - Výpověď znalkyně z oboru psychologie vykresluje Dahlgrena jako velmi nebezpečnou osobnost. „V pubertě měl často obrovské pokušení, aby vzal nůž a zabil svého otce nebo matku. Měl takových temných myšlenek milion a snažil se je zastavovat."

„Protože se nemohl smířit s tím, že jsou myšlenky jeho, připisoval je někomu jinému."

„Říkal, že měl temné představy i v pozdějším věku. Že zabije celou rodinu, že zapaluje věci. To vše zrcadlí věci, co se před třemi lety odehrály," konstatuje znalkyně.

9:50 - Beata Mohammadi dále uvádí, že obžalovaný chtěl v Africe pracovat jako voják a chránit zvířata proti pytlákům.  „Je výrazný introvert a psychosexuálně nezralý. Je ctižádostivý a má velkou potřebu sebeuplatnění. Je zaměřený na vlastní sebeprožívání, které je křehké. Má velký rozpor mezi svým ideálním já a tím, čeho dosahuje ve svém životě," popisuje osobnost obžalovaného znalkyně.

„Celý život bojuje s úzkostí. Má velkou fatazii a intelektuální schopnosti. Má výrazné rysy emoční nestability a narcismu, tendence k odporu společenským pravidlům. Všechny vlastnosti vytváří obraz vysoce narušené psychiky - má smíšenou poruchu osobnosti, dříve nazývanou psychopatie."

„Má nadprůměrnou paměť a je schopen o nešťastné události vypovídat, pokud sám bude chtít."

„Celý život se chce stát někým výjimečným, ale především sám pro sebe. Dodnes má životní motivaci stát se superhrdinou."

„Aby se ho báli ostatní a překonal úzkosti, nebránil se ani představě stát se superzločincem."

9:42 - Znalkyně z oboru psychologie  pokračuje ve výpovědi a popisuje sezení s obžalovaným: „Byl ochotný vypravěč. Asi dvakrát byl zvýšeně nervózní a napjatý, mluvil o pocitech hněvu. Bylo to v době, kdy měl dojem, že se stal člověkem, který už rozeznává dobro od zla, ale musí sedět ve vězení. Bere to jako zkoušku, kterou musí projít."

„Jako dítě byl labilní, dětství trávil ve školce se zvýšenou péčí. Poté začal mít agresivní představy. Od čtvrté třídy se choval agresivně a impulzivně i ve škole. Měl strach, že ho třeba v noci někdo zabije a chtěl se stát supermanem, aby byl "zlejší" než všichni ostatní."

„V dětství podstoupil terapie kvůli podezření na ADHD a v pubertě mu diagnostikovali úzkostnou poruchu s obsedantně kompulzivními prvky. Léky však odmítl."

„Od lidí si držel odstup, měl raději zvířata."

9:36 - Mohammadi s obžalovaným absolvovala osm sezení. „Ochota ke spolupráci byla u obžalovaného velmi dobrá. Tvrdil, že z jeho pohledu se jedná o zdravotní a ne kriminální problém," říká znalkyně.

9:35 - Ani k výpovědi soudní znalkyně z oboru genetiky se Dahlgren nevyjádřil. Následovat bude výpověď znalkyně z oboru psychologie Beaty Mohammadi.

9:33 - Ve skvrnách na tělech obětí objevila znalkyně vždy více vzorků DNA, od ostatních členů rodiny i Kevina Dahlgrena. Obhájce se dotazuje znalkyně: „Jak je možné, že jedna skvrna na těle oběti obsahuje stopy DNA více osob?"
"Vzniká to například tak, že při vraždě mohl být použit jeden nůž na všechny oběti. Pokud vrah neměl rukavice, zůstaly tam i stopy jeho rukou," odpovídá znalkyně.

9:28 - Výpověď znalkyně sledují se zaujetím i rodiče Kevina Dahlgrena. Ti si na dnešní jednání zajistili překladatele z češtiny.

9:25 - Znalkyně přednáší výsledky porovnávání jednotlivých genetických informací krvavých skvrn na tělech obětí a Kevina Dahlgrena, případně neznámých osob.

9:18 - „Vzorky genetického materiálu od obžalovaného obsahovaly známky genetického materiálu nejméně dvou obětí," konstatuje znalkyně Zítková.

9:16 - Přichází soudní znalkyně z oboru genetiky Anastázie Zítková. „Měla jsem ověřit hypotézy obžaloby a obhajoby," uvádí svou řeč znalkyně.

9:15 - Soudce se dotazuje obžalovaného, zda nemá na svědkyni nějakou otázku. Dahlgren dlouho vyčkává, jako by napínal publikum, následně ale říká: „Ne."

9:14 - „Zněla smutně, ale nepřišlo mi to zvláštní. Ve škole bylo tehdy moc práce," dodává svědkyně.

9:11 - Jednání začíná výpovědí svědkyně - přítelkyně a kolegyně zavražděné Dahlgrenovy sestřenice.  „V den vraždy mi volala kolem půl sedmé a omlouvala se, že si bere dovolenou, protože jej jí špatně," říká žena.

9:09 - Úterní líčení začalo. Soudce poučuje obžalovaného a dotazuje se jej, zda chce něco dodat. „Ne teď," odpovídá Dahlgren.

9:06 - Do jednací síně vstoupil Kevin Dahlgren. K soudu přišel tradičně v modrém saku a světle modré košili. Vlasy má ostříhané.

9:04 - Soudní síň se právě otevřela divákům. Líčení by mělo začít za pár okamžiků.

9:04 - Kevin Dahlgren podle obžaloby zavraždil 22. května 2015 svou sestřenici, jejího manžela a jejich dva syny. Do České republiky přijel za příbuznými několik týdnů před vraždou. „Ptal jsem se ho, proč se do Brna vypravil. Řekl, že chtěl poznat jinou zemi a začít nový život. Dodal, že se mu tady líbí, je to klidnější než v Americe a chce tady zůstat. Ptal se mě, jestli nevím o někom, kdo by chtěl doučovat angličtinu," vzpomínal dříve před soudem přítel zesnulé rodiny Adam Neuberger.

8:56 - První instrukce divákům před dveřmi podává mluvčí Krajského soudu v Brně Simona Tesařová.

8:55 - Před soudem by v úterý měla vypovídat soudní znalkyně z oboru psychologie, znalec z oblasti genetiky a svědkyně, které měla zavražděná matka rodiny v osudný den volat, že nepřijde do práce. Pokud se všichni svědci k jednání dostaví, mohly my podle státní zástupkyně Ludmily Doležalové tento týden před soudem zaznít závěrečné řeči nebo dokonce rozsudek.

Zdroj: DENÍK/Markéta Chumchalová

8:50 - I nyní se případ těší obrovskému mediálnímu zájmu. Před jednací síní to vypadá jako v televizním studiu. Desítky novinářů a dalších diváků netrpělivě čekají na začátek líčení.

8:49 - Jeden z nejsledovanějších soudních případů v historii Jihomoravského kraje dostal na starosti soudce Michal Zámečník (více čtěte ZDE).

8:42 - Rezervovaná místa v soudní síni čekají také na rodiče obžalovaného. Kevina Dahlgrena podporovali u soudu i při minulých jednáních. „Věříme, že je syn nevinný," prohlásil po prvním dni soudního líčení otec Wayne Dahlgren.

8:37 - Jednací síň číslo 362, kde přibližně za dvacet minut usednou všichni zúčastnění, má kapacitu 95 míst. Při prvních jednáních byla téměř plná diváků a posluchačů z řad médií, studentů práv i zvídavých Brňanů. „U hlavního líčení nebude možné pořizovat obrazové či zvukové přenosy a obrazové záznamy z jednací síně," uvedla už dříve mluvčí soudu Simona Tesařová.

8:32 - Brněnský deník Rovnost mapuje případ od počátku. Všechny předchozí reportáže o čtyřnásobné vraždě v Ivanovicích si můžete přečíst ZDE

Zdroj: DENÍK/Monika Krylová

8:30 - Soudní líčení pro Vás sledují reportérky Brněnského deníku Rovnost Markéta Chumchalová, Monika Krylová a fotoreportérka Ludmila Korešová

8:30 - Vážené čtenářky, vážení čtenáři, před Krajským soudem v Brně dnes v devět hodin ráno opět stane Američan Kevin Dahgren. Obžaloba jej viní, že v květnu 2013 v brněnských Ivanovicích brutálně zavraždil čtyři své příbuzné. Aktuální dění v soudní síni Vám přineseme v této online reportáži