V exekučním oddělení Okresního soudu ve Vyškově pracuje soudce Aleš Vylam už několik let. O tom, jak dovede jeden neuvážený úvěr převrátit dlužníkovi doposud normální život doslova naruby, by mohl vyprávět celé hodiny. Jak vyplývá z následujícího rozhovoru, jakoukoliv půjčku by si měl každý dvakrát rozmyslet.

Jak se nejčastěji dostanou dlužníci do problémů?
Nechají se nalákat na spotřebitelský úvěr. Zvláště od společností, které nejsou peněžním ústavem. Takové firmy poskytnou úvěr, který je likvidační v tom, že dlužník samozřejmě nesmí být v prodlení ani den, protože mu jinak začnou naskakovat obrovská penále. Lidé si neuvědomí, že každá měsíční splátka je bude opravdu výrazně zatěžovat.

Kteří lidé se často dostávají do problémů?
Dost často se jedná o dlužníky s více půjčkami. Proto se bohužel vrací ke společnostem, od kterých si peníze půjčili. Ty se jim pak splátky snaží sloučit. A dlužník už mnohdy neví, kudy kam. Banky si naopak vybírají, komu půjčí.

Odkud dlužníci jsou?
V poslední době mám pocit, že ubývá dlužníků z větších měst, jako je Vyškov a narůstá počet lidí z menších obcí, kteří naletí na neověřený úvěr.

Co jim hrozí?
Samozřejmě jim seberou úplně všechno. Movitý majetek, pravidelné příjmy, účty u bank. To všechno může exekutor dlužníkům zabavit. V případě příjmů musí dotyčnému zůstat minimální částka, aby mohl jednoduše nějak vůbec přežít.

Chrání něco dlužníka?
Právní úprava účinná od prvního listopadu minulého roku by měla vést i k lepší komunikaci mezi exekutorem a dlužníkem. Jednoduše, aby člověk kvůli deseti tisícům nepřišel o nemovitost v hodnotě milionu korun. Navíc, když má člověk pravidelný příjem ze zaměstnání a dá se předpokládat, že v rozumné době exekutor pohledávku vymůže. Což se dříve dělo.

Proč neubývá lidí, kteří naletí na podezřelé úvěry?
Většinou si kupují spotřební věci, které nepotřebují. Neuvědomí si například, že si na pořízení určitého výrobku půjčují deset tisíc korun, přitom mají patnáctkrát tisíc korun ve splátkách. Najednou si tak kupujete třeba pračku za patnáct tisíc korun. Lidé si nespočítají, že výrobek o polovinu přeplatí.

Řada lidí se tak logicky dostává do potíží, půjčuje si dál, má problém platit bydlení. Dlužili tak třeba obci. Město Vyškov dřív dávalo právě dlužníkům nájemného možnost splatit jen polovinu penále. Bylo tomu opravdu tak?
Určitě, město Vyškov se k tomuto problému postavilo velmi korektně a sporů tu hodně ubylo. Protože dlužníci neplatili, samozřejmě nabíhalo velké zákonné penále, protože lidé dlužili dlouhá léta. Město Vyškov dost přihlíželo i k sociálním podmínkám těch lidí, kteří skončili v dluzích. K postavení, v jakém byli, zda měli děti, zda tam někdo netrpěl nějakou závažnou chorobou.

Jak lidi upozornit na nebezpečí nevýhodných úvěrů?
Lidé by si měli uvědomit, že nic není zadarmo. Dost často mi sem chodí klienti, kteří podepsali dost pochybné smlouvy. Úvěry si berou zvlášť ti, kteří splátek mají víc. A už jsou jednoduše v začarovaném kruhu, z kterého je velice obtížné se dostat.

Uvedete nějaký příklad?
Lidé si půjčí dvacet tisíc a hned je tam navíc odměna tři tisíce za to, že úvěr někdo další zprostředkuje. Takové úvěry navíc lidé podepisují ještě předtím, než vidí nějakou korunu. Nebo první sumu splácí hned v den, kdy si půjčku berou, takže si ji ani nepůjčují v takové výši, jaká je ve smlouvě uvedena. A to si řada lidí mnohdy uvědomí, až dojde k exekuci. A to už je samozřejmě pozdě.