Usnesení, které vydala předsedkyně senátu Jaroslava Punčochářová, dál uvádí, že opatření je platné do doby, než padne konečné rozhodnutí. „Návrh na uložení povinnosti žalovanému obnovit veřejný přístup soud odmítá," stojí také v dokumentu, který má redakce Vyškovského deníku Rovnost k dispozici.

Z odůvodnění pak vyplývá, že žalobce, tedy město, prokázal, že přes část Krutílkova pozemku skutečně vedla účelová komunikace, kterou v listopadu rozoral a znemožnil tak zahrádkářům průjezd k jejich parcelám. Žalovaný ovšem trvá na tom, že o žádnou cestu nikdy nešlo, protože tak není nikde zapsaná. „Kdysi tam ale skutečně byla, nyní ovšem leží v řece Hané," poznamenal Krutílek.

Podle soudkyně je to jinak. „Žalobce osvědčil, že vyškovský odbor dopravy vydal v únoru letošního roku stanovisko, podle něhož je předmětná dopravní cesta veřejně přístupnou účelovou komunikací splňující všechny znaky tak, jak je stanovuje zákon. Proto ji nelze bez předchozího souhlasu příslušného silničního správního úřadu uzavřít nebo omezit veřejný přístup na ni," odůvodňuje Punčochářová v usnesení.

Krutílek podle svých slov nechápe, jak soudkyně rozhodnutí myslela. „Přístup ke svým pozemkům mají zahrádkáři přece ještě přes Opatovice," namítl.

V zásadě má výhrady i k samotné předsedkyni senátu, která případ řešila. „S paní Punčochářovou mám zkušenost z minulosti, kdy jsem žádal o navrácení nemovitostí, domu s pozemky, které mi byly zabavené za opuštění republiky v roce 1987. Odmítla mi je přiznat s odůvodněním, že pozemky u domu nelze ze zákona vydat. A pokud to není možné udělat jako celek, nezbývá, než návrh na vydání domu zamítnout," vzpomínal zemědělec. Po roce a půl mu Krajský soud v Brně dům přiznal.

Nyní je tak přesvědčený, že se historie bude opakovat. „Předpokládám, že mi bude nucená myšlenka, že orná půda se nesmí orat a přes pozemek v mém vlastnictví si každý může jezdit, jak se mu zlíbí," neskrýval rozhořčení Krutílek s tím, že teď bude záležet na jeho právní zástupkyni, jak se k věci postaví.

Podle svých slov se s městem snažil dohodnout deset let, kdy pozemky vlastní, na výstavbě asfaltové cesty z Dědic do Opatovic, která by vedla právě přes jeho parcely. Ovšem neúspěšně. To ostatně připomíná i soudkyně v odůvodnění usnesení. „S městem nebyla možná žádná dohoda. Nicméně přístup pro pěší a cyklisty na mých parcelách stále je. Ponechal jsem ho z důvodu nebezpečnosti asfaltové cesty, po které jezdí nákladní auta do Opatovic, kde na jedné straně jsou svodidla a na druhé prudký svah," dodal Krutílek.

Jak už Vyškovský deník Rovnost před časem informoval, jeho podmínky město považovalo za nepřijatelné. Kvůli jeho záměru zamezit pěstitelům v průjezdu už jednou jeho vedení podalo návrh na předběžné opatření. Protože v té době příjezd existoval, soud žádost zamítl. Nyní Vyškov uspěl. „V současné době běží lhůta a uvidíme, jestli pan Krutílek podá odvolání. Ačkoliv jsem přesvědčený, že nemá k čemu. A samozřejmě chystáme žalobu," okomentoval vyškovský starosta Karel Goldemund.

Zemědělci navíc hrozí pokuta, a to od vyškovského silničního správního úřadu. „V současné době zkoumáme, jestli ji lze na základě paragrafů uvedených v předběžném opatření udělit. Maximální možná výše je tuším půl milionu korun. Jsem pro to, aby byla udělená právě v plné výši," řekl starosta.