VYBERTE SI REGION

Boj s klíněnkou: nový postřik prý páchníka neohrozí

Slavkov u Brna – Je jen málo Slavkovanů, kteří si své město dokáží představit bez mohutných jírovců, kterých ve městě roste nespočet hned v několika lokalitách. Stejně jako tyto stromy ale k městu patří i jejich škůdce, klíněnka jírovcová. Ta je napadá už několik let. A přesto, že se před několika roky blýskalo na lepší časy, v boji s ní Slavkov zatím prohrává.

1.3.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Roman Volek

Malý denní motýl řadící se mezi škůdce sice podle výzkumů zřejmě nemůže způsobit úhyn zdravého stromu, nicméně jeho listy dokáže poškodit tak, že opadávají mnohem dřív než na podzim. „Je na ně smutný pohled. Zvlášť na přelomu léta a podzimu, kdy se člověku místo sytě zelených listů nabízí obrázek napadených stromů, nemocných od shora dolů. Zdá se, že jedinou pomocí by bylo vykácení, což by ale doufám nikdo nedovolil. I když je sužuje klíněnka, pořád k městu zkrátka patří, doplňují jeho typický ráz," poukázala například Miluše Šafářová, která do Slavkova často dojíždí za svou dcerou.

Jírovec maďal, který klíněnka napadá, roste především v historických alejích a v zámeckém parku. Ve vlastnictví je má město. Vykácení kaštanů a jejich nahrazení jiným druhem se nikdo bát nemusí. „Při loňské a předloňské regeneraci alejí jsme ze strany památkové péče dostali odborné stanovisko, které doporučovalo opětovné vysázení tímto druhem," uvedl ředitel slavkovských technických služeb Petr Zvonek. Zdůraznil nicméně, že pro Slavkov je klíněnka opravdu velký problém.

312nových jírovců v historických alejích Slavkova u Brna se letos dočká chemického ošetření. Má je ochránit před klíněnkou.

Městu se ji podle něj nedaří likvidovat proto, že dnes je tímto invazivním škůdcem zasažená celé Evropa. Navíc v přírodě nemá svého přirozeného predátora. „Obecně jsou nejvíc postižené plochy, kde není důsledně vyhrabané a likvidované spadené listí kaštanů. S tím mají problém lokality mimo správu Slavkova, například lesní obora nad městem nebo kaštanová alej u silnice směrem na Nížkovice," vysvětlil Zvonek.

O naprosté nutnosti podzimního výhrabu listí je přesvědčený i jeho předchůdce Radoslav Lánský. „Klíněnka totiž v listí přežívá. Zima na ni nemá vliv, neohrozí ji ani velké mrazy. Navíc stačí jen velmi drobné lístky. I v těch přežije. Proto je třeba výhrab zopakovat také časně zjara. Ještě dřív, než stihne vylétnout první generace," sdělil bývalý šéf technických služeb.

Dodal, že klíněnkou jsou napadené v podstatě všechny slavkovské lokality. „Není jiná možnost než s ní plošně bojovat postřikem," došel k jednoznačnému závěru Lánský. Problém však může být například zámecký park. „Ten je dnes národní kulturní památkou a evropsky významnou lokalitou na seznamu Natura 2000. Vyskytuje se v něm ohrožený druh páchníka, a tudíž zde není možné dělat plošné postřiky," uvedl Zvonek.

Lánský je však jiného názoru. „Slavkov by se nad tím měl zamyslet a stromy ošetřit. Zjistil jsem, že už existuje postřik, který neublíží chráněnému páchníkovi. Může se použít ještě před náletem první generace, tedy hned zjara. Tento zásah je nejpodstatnější, zabrání tvorbě nových generací, které se pak posunují na další patra stromů," nastínil Lánský.

Ideální stav by pak podle něj nastal, kdyby se město rozhodlo přistoupit k postřikům před výletem každé generace. „Situaci sleduji. Zajímá mě například, jak se Slavkov postaví k náhradní výsadbě, kterou zajistil při regeneraci alejí. I tyto stromky by totiž měl postříkat, jde o stovky mladých listnáčů. Kaštany máme i na koupališti. Tam stromy do srpna vypadaly nedotčeně. Pak už se tam nálet také dostal," navrhl lokality k chemickému ošetření Lánský.

klíněnka jírovcováMalý denní motýl, který se řadí mezi vážné škůdce poškozující stromy z rodu jírovců. To je klíněnka jírovcová, která v jednom ročním období má čtyři až pět generací. V Česku nemá žádného přirozeného nepřítele. Do republiky se rozšířila z Balkánu, když se začaly uměle vysazovat jírovce.

Například právě postřiků v historických alejích se dočká. Povolil je i odbor životního prostředí Jihomoravského kraje. „Vysázeli jsme 935 stromů. Z toho je 312 jírovců. U všech nových i stávajících mladých stromů plánujeme postřiky na jaro," přislíbil Zvonek.

Aktivní přístup a boj s klíněnkou začaly ve Slavkově v roce 1997. Prevence spočívala v důsledném vyhrabání a odstranění listí z těchto stromů v podzimních a následně jarních měsících, nejpozději do konce dubna. „Byl také zajišťovaný preventivní postřik s použitím insekticidu Dimilin, který byl účinný pro první a druhou generaci klíněnky. Další generace napadají stromy ve vyšších patrech koruny, šíří se také větrem," dodal ředitel technických služeb.

Autor: Alena Grycová

1.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Poslanci zamířili do Vyškova. Vojáci jim předvedou i ostré střelby

Desetiletý Jonáš Jura zbožňuje krávy. Kreslí jednu za druhou a jeho obrázky jsou nyní k vidění v blanenské knihovně.
13

Chlapec maluje jednu krávou za druhou. Díla jsou k vidění v blanenské knihovně

AKTUALIZOVÁNO

Čelní srážka za Vyškovem: mohla za ni nejspíš nevolnost

Vyškov – Pravděpodobně nevolnost stála za nehodou, která se stala na silnici třetí třídy zhruba tři kilometry za Vyškovem ve směru na Hlubočany. V pondělí krátce před půl sedmou večer se v místě srazila dvě osobní auta. „V podstatě se jednalo o čelní střet. Tři lidé utrpěli zranění, podle dosavadních informací lehká," uvedl policejní mluvčí Pavel Šváb.

Kamery pomáhají proti vandalům. Letovice je nechtějí kvůli obavám ze zneužití

Blanensko, Vyškovsko – Nebýt městského kamerového systému, na vánočním stromu v Boskovicích by loni moc ozdob nezbylo. Symbol Vánoc na Masarykově náměstí si totiž vyhlédlo několik vandalů, kteří strhávali výzdobu a opakovaně ji ničili. „Díky kamerám jsme je dopadli. Bez nich by se nám to asi nepovedlo," uvedl velitel boskovických strážníků David Krátký. Na pořádek zejména v centru města dohlíží jedenadvacet kamer.

Kvůli soše svatého Martina jsem si musel koupit pozemek, říká keramik Kotisa

Luleč – Malá vesnička na Vyškovsku mu přišla jako klidné místo k životu, které hledal. Keramik Jaromír Kotisa si vyhlédl útulný domek v Lulči, společnost mu tam dělá jen jeho ryšavý kocour.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies