VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Boj s klíněnkou: nový postřik prý páchníka neohrozí

Slavkov u Brna – Je jen málo Slavkovanů, kteří si své město dokáží představit bez mohutných jírovců, kterých ve městě roste nespočet hned v několika lokalitách. Stejně jako tyto stromy ale k městu patří i jejich škůdce, klíněnka jírovcová. Ta je napadá už několik let. A přesto, že se před několika roky blýskalo na lepší časy, v boji s ní Slavkov zatím prohrává.

1.3.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Roman Volek

Malý denní motýl řadící se mezi škůdce sice podle výzkumů zřejmě nemůže způsobit úhyn zdravého stromu, nicméně jeho listy dokáže poškodit tak, že opadávají mnohem dřív než na podzim. „Je na ně smutný pohled. Zvlášť na přelomu léta a podzimu, kdy se člověku místo sytě zelených listů nabízí obrázek napadených stromů, nemocných od shora dolů. Zdá se, že jedinou pomocí by bylo vykácení, což by ale doufám nikdo nedovolil. I když je sužuje klíněnka, pořád k městu zkrátka patří, doplňují jeho typický ráz," poukázala například Miluše Šafářová, která do Slavkova často dojíždí za svou dcerou.

Jírovec maďal, který klíněnka napadá, roste především v historických alejích a v zámeckém parku. Ve vlastnictví je má město. Vykácení kaštanů a jejich nahrazení jiným druhem se nikdo bát nemusí. „Při loňské a předloňské regeneraci alejí jsme ze strany památkové péče dostali odborné stanovisko, které doporučovalo opětovné vysázení tímto druhem," uvedl ředitel slavkovských technických služeb Petr Zvonek. Zdůraznil nicméně, že pro Slavkov je klíněnka opravdu velký problém.

312nových jírovců v historických alejích Slavkova u Brna se letos dočká chemického ošetření. Má je ochránit před klíněnkou.

Městu se ji podle něj nedaří likvidovat proto, že dnes je tímto invazivním škůdcem zasažená celé Evropa. Navíc v přírodě nemá svého přirozeného predátora. „Obecně jsou nejvíc postižené plochy, kde není důsledně vyhrabané a likvidované spadené listí kaštanů. S tím mají problém lokality mimo správu Slavkova, například lesní obora nad městem nebo kaštanová alej u silnice směrem na Nížkovice," vysvětlil Zvonek.

O naprosté nutnosti podzimního výhrabu listí je přesvědčený i jeho předchůdce Radoslav Lánský. „Klíněnka totiž v listí přežívá. Zima na ni nemá vliv, neohrozí ji ani velké mrazy. Navíc stačí jen velmi drobné lístky. I v těch přežije. Proto je třeba výhrab zopakovat také časně zjara. Ještě dřív, než stihne vylétnout první generace," sdělil bývalý šéf technických služeb.

Dodal, že klíněnkou jsou napadené v podstatě všechny slavkovské lokality. „Není jiná možnost než s ní plošně bojovat postřikem," došel k jednoznačnému závěru Lánský. Problém však může být například zámecký park. „Ten je dnes národní kulturní památkou a evropsky významnou lokalitou na seznamu Natura 2000. Vyskytuje se v něm ohrožený druh páchníka, a tudíž zde není možné dělat plošné postřiky," uvedl Zvonek.

Lánský je však jiného názoru. „Slavkov by se nad tím měl zamyslet a stromy ošetřit. Zjistil jsem, že už existuje postřik, který neublíží chráněnému páchníkovi. Může se použít ještě před náletem první generace, tedy hned zjara. Tento zásah je nejpodstatnější, zabrání tvorbě nových generací, které se pak posunují na další patra stromů," nastínil Lánský.

Ideální stav by pak podle něj nastal, kdyby se město rozhodlo přistoupit k postřikům před výletem každé generace. „Situaci sleduji. Zajímá mě například, jak se Slavkov postaví k náhradní výsadbě, kterou zajistil při regeneraci alejí. I tyto stromky by totiž měl postříkat, jde o stovky mladých listnáčů. Kaštany máme i na koupališti. Tam stromy do srpna vypadaly nedotčeně. Pak už se tam nálet také dostal," navrhl lokality k chemickému ošetření Lánský.

klíněnka jírovcováMalý denní motýl, který se řadí mezi vážné škůdce poškozující stromy z rodu jírovců. To je klíněnka jírovcová, která v jednom ročním období má čtyři až pět generací. V Česku nemá žádného přirozeného nepřítele. Do republiky se rozšířila z Balkánu, když se začaly uměle vysazovat jírovce.

Například právě postřiků v historických alejích se dočká. Povolil je i odbor životního prostředí Jihomoravského kraje. „Vysázeli jsme 935 stromů. Z toho je 312 jírovců. U všech nových i stávajících mladých stromů plánujeme postřiky na jaro," přislíbil Zvonek.

Aktivní přístup a boj s klíněnkou začaly ve Slavkově v roce 1997. Prevence spočívala v důsledném vyhrabání a odstranění listí z těchto stromů v podzimních a následně jarních měsících, nejpozději do konce dubna. „Byl také zajišťovaný preventivní postřik s použitím insekticidu Dimilin, který byl účinný pro první a druhou generaci klíněnky. Další generace napadají stromy ve vyšších patrech koruny, šíří se také větrem," dodal ředitel technických služeb.

Autor: Alena Grycová

1.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Města už shání brigádníky. Sběr odpadků za 70 korun na hodinu netáhne

Archeopark Pavlov. Ilustrační foto.

Soutěžilo muzeum i studio televize. Kraj rozdával ceny za stavby

Přišel o nohu a nechtěl, aby ho zachránili. Svůj příběh říká začínajícím řidičům

Brno - Přestože při dopravní nehodě před třemi lety přišel o pravou nohu, třiačtyřicetiletý Aleš Eger se své lásky k motorkám nevzdal a jezdí dál. Vozí s sebou batoh, který měl při nehodě. „Je to takový můj talisman. Připomíná mi, že už se nemusím vrátit domů," říká Eger. Ve čtvrtek o svých zkušenostech vyprávěl na Integrované střední škole automobilové v Brně na akci pro nezkušené a začínající řidiče Jezdím cool.

Největší obavy důchodců? O zdraví i z migrantů, ukázal dlouholetý výzkum

Brno – Jak vnímají lidé odchod do důchodu a z čeho mají největší starosti? Na podobné otázky i mnoho dalších hledali odpověď výzkumníci z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Několik let analyzovali pomocí dat z evropských šetření, dotazníků i hloubkových rozhovorů kvalitu života českých důchodců. Ve středu představili výsledky.

AKTUALIZOVÁNO

První vertikální farma. Firma vypěstuje ekologické saláty v patrech nad sebou

Břeclav - Břeclavská Fosfa bude historicky první v republice, která vypěstuje zeleninu uvnitř speciální budovy. V takzvané vertikální farmě porostou saláty bez pesticidů a chemikálií.

Auta vojáků blokují sídliště. Pomůže rezidenční zóna, zní z armády

Vyškov – Na trávníku, na cestě i kdekoliv jinde. Všude, kde najdou volné místo, parkují účastníci kurzů Velitelství výcviku – Vojenské akademie na sídlišti Víta Nejedlého ve vyškovských Dědicích. A přestože loni armáda v areálu uvolnila stovky míst, situace se nelepší. „Parkují, kde se dá," potvrdil zastupitel Vyškova a současně obyvatel sídliště Petr Nováček.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies