Na zastávce v Ježkovicích, kam všichni dorazili autobusem, přichází na řadu společná fotografie. A pak už nezbývá, než vyrazit na zhruba čtyřkilometrovou trasu. Mezi ženami se jako jediný muž vyjímá Miloslav Bačovský z Drnovic. „Stává se to. Rozhodně mi to nevadí, rád si popovídám i se ženami," usmívá se Bačovský. Ten je s manželkou Blankou členem klubu zhruba od roku 2005.

Miloslava Satoriová z Vyškova dodává, že žen je skutečně většina. „Často se k nám přidávají ty, které se rozvedou a chtějí mít nějakou aktivitu. Poslední dobou nám přibývají i mladší členové," zmiňuje.

VZPOMÍNKA NA JUBILANTKU

Jak je ale patrné při svačinové přestávce, láska k turistice některé členy neopouští ani v pokročilém věku. V sobotu ve skupince sice chybí Milada Zourková, na její osmdesátiny však ostatní nezapomněli a připravili jí pamětní listy. Jejich vyhotovení hodnotí právě v pauze. „Je to skvělá osobnost, i nyní s námi stále vyráží na cesty. Celý život sportovala, věnovala se turistice. Její rodina má chaloupku v Jeseníkách, ty má prochozené skrz na skrz. A nezapomněla s nimi seznámit také nás," připomíná jubilantku Ludmila Gütterová z Vyškova.

Sama procházku nebo výlet vynechá jen výjimečně. „Snažím se vyrážet co nejčastěji. K turistice mám blízko, věnovala jsem se jí už jako dítě. Pak jsem narazila na vyškovský klub turistů a v roce asi 2004 se stala jeho členkou," dodává Gütterová.

V sobotu dopoledne sice na procházku vyráží jen devět lidí, jak ale dodává Bačovská, stává se, že se jich jindy sejde i třicet. „Dnes je ale mlhavo, to mohlo některé odradit," odhaduje Bačovská. Manžele však počasí netrápí. „Už jsem šel i v minus osmnácti. Kolikrát je to lepší, než když je horko," podotýká Bačovský.

Trasa směřující po zeleně značené trase z Ježkovic do Drnovic pro něj rozhodně není nová. „Když jsme se vydali například na pětatřicítku, kdy jsme šli z Vyškova do Ruprechtova, touto cestou jsme šli zpět," vzpomíná turista, který nejraději vyráží do lesů. Jak ženy dodávají, je specialistou na vymýšlení zkratek. Což se zanedlouho potvrdí. V Drnovicích na rozcestí Kopaniny Bačovský skupinku bere ještě do mírného kopce nad Drnovice, kde jí chce ukázat lesní studánku.

PROŠLÁPLÁ REPUBLIKA 

I tak jde podle Satoriové stále o oddychovou procházku. „Chodíváme i na delší trasy, navštěvujeme kopce, rozhledny i památky. Ale třeba turistické známky ani odznaky nesbírám. Výlety jsou pro mě hlavně relaxací," říká Satoriová. Jiní členové klubu, kterých je momentálně okolo sedmdesáti, se však rádi pochlubí třeba známkami na batohu. A že je odkud. Nevyráží totiž jen po stezkách Vyškovska, poznávají různé kouty republiky. „Vzpomínám třeba na Litovelské Pomoraví, Tišnov nebo rozhlednu v Kuřimi. A účastníme se také týdenních zájezdů," přibližuje Bačovská.

Trasy, příjezdy i odjezdy zajišťuje vedoucí klubu Jana Pavlíková. Čehož si členové, jak se všichni na procházce shodují, velmi váží. „Je o nás postarané, což je skvělé," hodnotí Bačovská.

To už ale všichni dostávají do Drnovic. Zatímco obyvatelé obce zůstávají, Vyškované se vydávají na cestu do okresního města. Jak jinak než pěšky. A přestože už za sebou mají několik kilometrů, kdy leckdy museli brodit i roztátým sněhem, nasazují svižné tempo.