Favoritem je Jaroslav Svoboda z Brna, který má ve Vážanech chaloupku. „Už jsem chytil tři kapry. Největší mel třiapadesát centimetrů, druhý sedmačtyřicet a třetí čtyřiačtyřicet,“ přibližuje míry šupináčů.

Záleží na každém centimetru. „Každou rybu, kterou závodníci chytí, musí rozhodčí změřit. Délky se pak sečtou a ten, kdo bude mít nejvíc centimetrů, zvítězí,“ vysvětluje za organizátory, vážanské rybáře, Miroslav Žampach.

Kolem rybníka sedí přes dvacet soutěžících. Kromě kaprů z něj můžou vylovit amury i pár pěkných sumců. „Loni jsme vytáhli stopětačtyřiceticentimetrového. Ve vodě máme nasazené i pstruhy, pár karasů a cejnů,“ přibližuje Žampach s tím, že závody už patří mezi letitou obecní tradici. „Chceme, aby si akci užili všichni obyvatelé, proto jsme pro ně připravili i tombolu,“ říká.

DEVĚTADVACET NESTAČÍ

Na tu je ale ještě čas. Zbývá hodina do ukončení soutěže a kapr rybáře Svobody je stále tím největším, kterého voda vážanského rybníka prozatím vydala. „Ti co chytnou maličké mladé kapříky, mají smůlu. Ryby do třiceti centimetrů ale nezapočítáváme, rovnou je pouštíme. Sčítáme míry až těch od třiceti centimetrů výš,“ dodává jeden z měřičů Jaroslav Chladný.

Ujišťuje, že žádná z dnes chycených ryb na talíři neskočí. Po změření je rybáři zase pustí zpět do vody. Jako třeba patnáctiletý Jan Strmiska, který do rybníka právě vrací šestačtyřiceticentimetrového kapra. „Zatím jsem spokojený, i když by ryby mohly být trochu větší,“ směje se mladík, jehož první úlovek měl něco přes třicet centimetrů. S rodiči se závodů účastní pravidelně. „Rybařím asi od šesti let, přivedl jsem k tomuto koníčku i svého otce. A v současnosti už se mu věnuje o dost víc než já,“ přiznává.

LÁKAVÉ AROMA

S rodinou sedí na nejvzdálenějším stanovišti. Přímo naproti vysokých travin. „Místo jsem si vylosoval. Jsem s ním ale spokojený, v travinách se ryby rády drží. Takže, když se mi podaří dobře nahodit, mám šanci ještě nějaký kousek chytit. Myslím, že mám i chutnou návnadu, používám rohlíkové kuličky, které pak navoním speciálním aromatem,“ ukazuje Strmiska.

Naopak favorit Svoboda, který rybaří už desítky let od dětství, je věrný obyčejným rohlíkům a burizonům. „Dnes je spousta různých přípravků, ale jsou zbytečně drahé. Rybaření je hlavně o štěstí, ne o návnadě nebo nějaké veliké technice,“ říká zkušený muž, jehož největším úlovkem v životě je jedenáctikilový kapr z Mušova. „Zkoušel jsem chytat i na řekách, ale rybníky jsou lepší. V řece se musí ryby mnohem víc hledat,“ zdůvodňuje Svoboda.

Vážanských závodů se účastní pravidelně. „Jednou jsem byl třetí,“ vzpomíná. V tu chvíli ještě netuší, že si v sobotu skutečně odnese první místo.