VYBERTE SI REGION

Civilisté NATO se snaží přežít. Zatím jen jako

Vyškov /FOTOGALERIE, REPORTÁŽ, AKTUALIZOVÁNO, DISKUTUJTE/ - Vojenský výcvikový prostor Březina se pro některé zaměstnance NATO stal možná noční můrou, ale hlavně jim nabídl scénář kpřežití vzahraničníchmi­sích

22.3.2010
SDÍLEJ:
Fotogalerie
11 fotografií
Civilisté NATO se učí přežít v nepřátelském prostředí

Civilisté NATO se učí přežít v nepřátelském prostředíFoto: Deník/Michal Kočí

Poskytnout první pomoc, zorientovat se v mapách nebo získat informace od tamních obyvatel se učí civilní zaměstnanci NATO před vstupem na horkou půdu často nepřátelského prostředí.

Právě taková cvičení probíhají v těchto dnech v posádce Vyškov a ve Vojenském výcvikovém prostoru Březina. „Jedná se o zaměstnance velitelství a agentur NATO, kteří ve vojenských operacích plní úkoly na velitelských stanovištích i samostatně v celém prostoru operace. Při plnění úkolu jsou často vystaveni stejným rizikům jako vojáci, s tím rozdílem, že nemají zbraň,“ vysvětluje kapitánka Monika Nováková, tisková a informační důstojnice Velitelství výcviku – Vojenské akademie ve Vyškově.

Právě ta novináře zavezla až do výcvikového prostoru Březina. Celkem šestatřicet členů výcviku, včetně pěti žen, tu v malých skupinkách po nezbytné teorii prochází velmi náročným výcvikem. „Určitě je to výborná věc. Protože pokud potom na místě nedokáži poskytnout první pomoc nebo se nevyznám v mapě, je to jako kdybych stál nahý uprostřed bojiště,“ prohlásil třeba účastník kurzu Gustavo Bello ze Španělska, který už zažil mise v Kosovu a Jugoslávii. Mezi účastníky jsou i lidé Francie, USA, Velké Británie, Turecka, Kanady nebo třeba Islandu.

Vzápětí se tak ocitáme mezi muži v zeleném, budícími patřičný respekt. Jedna ze skupinek civilistů se právě chystá na poskytnutí první pomoci posádce havarovaného jeepu. Z dálky se ozývají ozvěny min. Všechno je pod tlakem scénáře reálné mise. „Civilisté tak díky kurzu čelí minovému nebezpečí, rychlému rozhodnutí ve stresové situaci nebo třeba psychologickému nátlaku v případě zajetí. Chceme, aby v situaci zabití veškerých ozbrojených sil dokázali pracovat s mapou a věděli, jak se dostat do bezpečí,“ vyjmenoval major Jiří Adamec, který má kurz na starosti.

Lektoři se zároveň snaží, aby každý ve skupině na sebe dokázal vzít patřičnou zodpovědnost. „Dbáme o to, aby se v každé skupince střídalo vedení. Aby se nikdo s těmi zdatnějšími pouze nevezl, opravdu se zapojil a byl pro kolektiv potřebný,“ doplnil Adamec, který právě dostal pokyn, že celá operace může začít.

Z havarovaného vozu se ozývá žalostný křik, dým se line krajinou. Přibíhá skupinka civilistů. Každý má v záchraně svou roli. Společnými silami se dostávají k raněným. Vytahují první z nich, třeba dívku se zakrvavenou polovinou tváře. Jiné ženě crčí krev z krku. Jeden z civilistů ji ránu pevně stlačuje. Lektoři hrají zraněné nadmíru věrohodně. Na zachraňující skupinu mluví záměrně česky, aby se hůř orientovala. Jinak probíhá veškerá komunikace v angličtině.

Dalším simulovaným prostředím je islámská vesnice. Právě do ní se pracovníci NATO dostávají. „Musí se tak dorozumět s někým, jehož jazyk neznají. Jakmile se vstupní bariéra prolomí, snažíme se situaci nahrát tak, jak by to asi mohlo vypadat. Civilisty zavedeme za stařešinou vesnice, aby u něho mohli vyjednat podmínky, kvůli kterým do vesnice přišli,“ popsal lektor z výcviku mírových operací, kapitán Silvestr Poláček, který představoval strážce vesnice. U ohně se tak ohřívali po zuby ozbrojení muži, mezi nimi se tu a tam mihne šátkem zahalená žena a v chudém obydlí hovoří civilisté s vedením vesnice.

Důležitá je i výstupní informace celé akce. „To znamená, jestli skupinka civilistů dokáže reagovat tak, jak by měla. Jestli používají ruku na jídlo, kterou používat mají, jestli jídlo vůbec přijmou nebo jestli si třeba sundají tmavé brýle. Vše pak na závěr vyhodnotíme,“ vysvětluje Poláček, zatímco skupina civilistů opouští vesnici. Intenzivní polní cvičení se chýlí ke konci. Samotní lektoři jsou s výsledky kurzů spokojení.

Armáda České republiky má tak mimořádnou příležitost ukázat se v armádním světě v tom nejlepším světle. „Česká republika pro pořádání kurzu zvítězila v mezinárodní soutěži, vyhlášené zástupcem generálního tajemníka NATO pro lidské zdroje. Rozhodující byla promyšlenost nabídky, materiální a výcvikové zázemí a zejména zkušenost našeho managementu a instruktorů,“ uvedla Nováková.

Vyškovská posádka má podle Novákové dlouholeté zkušenosti s přípravou lidí pro činnost v krizových oblastech a hlavně zkušený personál schopný vést kurzy v českém, anglickém i francouzském jazyce. Kurz v úterý v 17 hodin slavnostně skončí v prostorách Divadelního sálu barokního zámku ve Slavkově u Brna.

Přečtěte si také: Radar: Obce slyší jenom sliby

Autor: Michal Kočí

22.3.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Odškodnění za pády na chodníku? Uspěje každý pátý

Hrací automaty. Ilustrační foto.

Žena prohrála tisíce na automatech. Kvůli rodině si vymyslela, že ji přepadli

Šamanka z dob lovců mamutů dostane tvář. Vědci vytvoří bustu s lidskými vlasy

Brno – Brněnští vědci pracují na jedinečném projektu. Vytváří bustu tisíce let staré šamanky na základě kostry z Dolních Věstonic.

Mrazy a sněžení pokračují. Hrozí i sněhové jazyky

Jižní Morava – Zatímco před pěti lety Brňané museli přivolávat sněžení a pravé lednové počasí s bílou nadílkou a mrazy rituálním tancem kolem orloje na brněnském náměstí Svobody, letos se zima ukázala Jihomoravanům v plné kráse. „Zatím se dá zhodnotit, že letošní lednové počasí na jižní Moravě je chladnější než v dlouhodobém průměru," uvedla klimatoložka brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Gražyna Knozová. Ve středu a ve čtvrtek meteorologové varují před sněhovými jazyky.

Slavkovský zámek bez bariér? Nákladné úpravy počítají i s výtahem pro vozíčkáře

Slavkov u Brna /ROZHOVOR UVNITŘ/ – Když si chce vozíčkář Antonín Hrabec užít krásu interiérů slavkovského zámku, je to pro něj mnohem náročnější než na jiných jihomoravských památkách. „Má totiž spoustu schodů," vysvětlil předseda občanského sdružení Vozíčkáři ze zámku z Habrovan na Vyškovsku. Za pár let už nebude takové problémy řešit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies