VYBERTE SI REGION

Dědicemi se po deseti letech rozezní hrkání. Na Bučovicku budou řádit Jidáši

Vyškovsko – Na Zelený čtvrtek Ježíše zradili a zajali. Na Velký pátek ho mučili, ukřižovali a pohřbili. V hrobě odpočíval po celou Bílou sobotu. Proto v tyto tři dny nezvoní zvony kostelů, ale ozývá se pouze smutný zvuk dřevěných hrkaček. Zatímco například na Bučovicku má tento zvyk už dlouhou tradici, do vyškovských Dědic se k němu letos po deseti letech vrátí.

23.3.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Přemysl Spěvák

Tehdy tradici přerušili, nebyl nikdo, kdo by si ji vzal za svou. „Chceme ji do Dědic vrátit. Uvidíme, jak se nám podaří letošním prvním ročníkem navázat. Zatím mám potvrzenou účast dvanácti dětí. K nim dorazí i takzvaný pán, což je starší chlapec, který na menší dohlíží," popsal předseda dědického osadního výboru Jiří Wasserburger.

Začnou ve čtvrtek

Hrkači vyrazí z náměstí Svobody směrem ke hřbitovu. Před ním odbočí do ulice U Mlýna, odkud přejdou do Revoluční a Závodí. Jejich cesta se na jejím konci rozdělí. Část vyrazí na Sídliště Víta Nejedlého, část se přes Palackého, Potoční a Kopřivovu ulici vrátí na náměstí. „Hrkat začnou ve čtvrtek v šest hodin večer. V pátek pak vyrazí třikrát: v sedm ráno, v poledne a v šest večer. A v sobotu ráno v sedm projdou Dědicemi naposledy," popsal Wasserburger s tím, že trasa zabere zhruba hodinu.

Při kontrole počtu hrkaček organizátoři zjistili, že jim chybí trakař. Vzhledem k tomu, že si bez něj neuměli průvod představit, objednali rovnou dva. Pro každou skupinku jeden. „Vyrobí nám je na zakázku firma ze Slovácka. Co se týká hrkaček, některé máme uchované z období před deseti lety. Některé děti, například můj syn, dostanou hrkačky, které ještě pamatují dětství jejich otců," poukázal na takřka historické kousky.

Sám pochází z Bučovicka, kde jako malý kluk chodil hrkat každý rok. Právě na Bučovicku je tradice doložená od druhé poloviny 19. století. Ve třinácti obcích se navíc udrželo chození s Jidášem. „S tím se chodí na Velký pátek odpoledne. Pouze v Marefách je obchůzka plánovaná na sobotní ráno. Téměř ve všech obcích představuje Jidáše jeden z aktérů. Výjimkou jsou Bohaté Málkovice, kde je jím slaměná figurína oblečená do hader. Jidáš je chápaný jako zrádce Krista. V Milonicích je navíc zosobněním špatností, v Mouřínově symbolem zla, v Rašovicích mají Jidáše dva, jsou jimi ďáblové," popsala etnoložka Markéta Palowská, která se mapováním Jidášů na Bučovicku zabývá.

Poukázala, že v každé ze třinácti zkoumaných obcí vypadá Jidáš odlišně. Společnými atributy jsou převaha temného oblečení a maskovaná tvář. Takzvané honění Jidáše ale v Dědicích zatím neplánují. „Uvidíme, jak se uchytí hrkání, a možná o tom budeme uvažovat třeba třetí, čtvrtý rok. Až se akce vžije a když si to budou lidé přát," vzkázal Wasserburger.

Mše se snídaní

Tradici hrkání udržují i v Krásensku. To je však v regionu výjimečné hlavně nedělní jitřní mší se snídaní. „Je to tradice, kterou jsem se rozhodl obnovit zhruba před pěti šesti lety. Ze soboty na neděli vstal Ježíš z mrtvých a od té doby se už dva tisíce let křesťané schází, aby jeho vítězství nad smrtí oslavili. Tradičně se schází v sobotu po západu slunce. Na řadu přicházejí obřady, například slavnosti světla a začíná mše svatá," popsal místní farář Jan Plodr.

Jednou z možností je, že se lidé nesejdou večer, ale před svítáním. Tak aby obřady skončily s východem Slunce, který je symbolem vzkříšení Krista. „Rozhodli jsme se, že to vyzkoušíme. A přestože jitřní mše začíná ve čtyři hodiny ráno, v kostele se sejde vždy víc než stovka lidí. První polovina bohoslužby se koná při svíčkách, jinak je v kostele tma. Má to slavnostní atmosféru. A když se čte o vzkříšení Krista a kostel se rozzáří, je to opravdu jedinečné," vyzdvihl Plodr.

Chtěl, aby mše svatá pokračovala jako za starých časů, kdy křesťany na jejím konci čekalo společné jídlo. „Proto se scházíme v sále v místní hasičce, kde máme připravené koláčky, pečivo se sýrem a šunkou, kávu a čaj a společně pokračujeme snídaní," poukázal farář. Na Vyškovsku jsou jedinou farností, která jitřní mši se snídaní pořádá. Je tak atraktivní i pro lidi z okolních obcí. „Dokonce se několikrát stalo, že o půlnoci vyšli mladí z Vyškova. Pěšky se vydali do Krásenska a ve čtyři dorazili na mši," přiblížil přitažlivost mše Plodr.

Autor: Alena Grycová

23.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jiní jen přihlíželi. Vojín z vyškovské posádky ženě zachránil život

Vyškov – Ženu v bezvědomí uložil do stabilizované polohy, zajistil dýchací cesty a přivolal zdravotníky. Díky pohotové reakci jí zachránil život. Vojín Jiří Chromulák, který je účastníkem kurzu základní přípravy ve Velitelství výcviku – Vojenské akademii ve Vyškově, tak ve středu za záchranu lidského života dostal ocenění.

Neděle přinese změny jízdních řádů. Do Křenovic bude jezdit víc Panterů

Vyškovsko - Jsou prostorné, klimatizované, mají pohodlná sedadla, zásuvky pro laptopy a připojení na internet přes wi-fi. Navíc jsou nízkopodlažní a pro vozíčkáře je v nich připravená nástupní plošina. Nevidomí pak mají k dispozici speciál- ní zařízení pro usnadnění orientace při nástupu. To je jen stručný popis vlakové soupravy RegioPanter, která začne v o dost větším měřítku jezdit mezi brněnským hlavním a křenovickým horním nádražím.

OBRAZEM: V Muzeu Vyškovska představují i téměř zapomenutá řemesla

Vyškov – Kovářství, stolařství, ševcovství, tkalcovství, hrnčířství, ale také třeba pernikářství. Nejen tato tradiční, některá už skoro i zapomenutá řemesla, jsou momentálně k vidění v Muzeu Vyškovska.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies