Třicetiletá Ruxandra se z Rumunska až do vesnice dostala pouze s jednou přestupní stanicí. „U nás doma jsem pracovala jako asistent pedagoga pro angličtinu a také pro výuku statistiky. Hlavní náplní mé práce ale bylo pracovat s dětmi na jejich angličtině, což platí i nyní. V létě minulého roku jsem měla možnost udělat si v Praze kurz, po němž jsem obdržela certifikát, díky kterému můžu učit angličtinu i dospělé. Česká republika i hlavní město se mi velice zalíbily, a začala jsem si proto hledat práci," vypráví Ruxandra.

Krátce v angličtině

Brzy našla na internetu projekt, který funguje pod hlavičkou společností SCIO a British Council a platí ho Evropský sociální fond. Projekt spočívá ve využívání metody CLIL. Jedná se o zmíněnou integrovanou výuku předmětu a cizího jazyka. Ruxandra poslala svůj životopis, absolvovala nedlouhý trénink a rozjela se do Prus, jejichž škola se do projektu přihlásila.

CLIL funguje na velice jednoduchém základu. Jedná se o zařazování krátkých anglických pasáží do výuky jiných předmětů: například matematiky, hudební výchovy nebo předmětu člověk a jeho svět. „Říká se tomu CLIL shower, volně přeloženo jako anglická sprcha. Přijdu do třídy na pět, deset, někdy i patnáct minut a zařadím do výuky krátkou aktivitu v angličtině. V matematice například řešíme příklady, takže se děti učí anglicky čísla, ve výtvarné výchově zase hlavně barvy," říká Ruxandra.

Dodává, že ne všude je metoda využitelná. „Pochopitelně ji nelze uplatnit třeba v českém jazyce. Nevstupuji například ani do hodin dějepisu, i když by to bylo možné, ale vyžadovalo by to víc času na přípravu," poukazuje.

Děti se tak učí používat angličtinu v přirozené komunikaci a na jejich schopnostech už to je prý vidět, ačkoli Ruxandra působí na škole teprve od listopadu. „Děti jsou skvělé, učí se velice rychle. Ohromily mě i ty ze školky, které se velice brzy naučily některá základní slovíčka a písničky. A starší žáci se mnou mluví dobře anglicky i mimo vyučování. Potěšilo mě, když jedna maminka řekla, že děti někdy mluví anglicky i doma nebo že mluví v cizím jazyce mezi sebou během přestávky," vyzdvihuje.

Vedení školy je s jejím přispěním k výuce spokojené. Mimo jiné i proto, že v komunikaci s ní si oprašují svoji znalost cizího jazyka i učitelé. Jinak než anglicky se totiž s kolegyní nedomluví. „Znám jen několik základních českých slov a frází. Ráda bych se naučila víc, ale bohužel na to není čas," říká Rumunka.

V Prusích je Ruxandra navýsost spokojená, netuší ovšem, jak dlouho v obci zůstane. „Budu učit do konce školního roku. Potom záleží na tom, jestli projekt bude pokračovat. Přála bych si, aby tomu tak bylo. Sama jsem se ještě nerozhodla, co bych podnikla, kdyby ne. Možná zůstanu v Česku, pojedu učit do jiné země, nebo se vrátím do Rumunska," přemítá učitelka.