VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Do své práce dávám krev, pot i slzy, říká pavlovický umělecký kovář Hledík

Pavlovice - K těžkému kladivu, výhni a kovadlině se dostal velkou náhodou. „V obecní knihovně jsem před mnoha lety potkal člověka s knížkami o uměleckém kovářství v náručí. Ptal se, jestli je náhodou nemůžou nechat v knihovně, že je nechce vyhodit," popisuje osudové setkání Martin Hledík z Pavlovic na Vyškovsku.

5.1.2017
SDÍLEJ:
Fotogalerie
9 fotografií

Martina Hledíka z Pavlovic kovářství zaujalo už v dětství. První kovárnu měl ve třinácti letech.Foto: Archiv Martina Hledíka

Hned mu padla do oka černobílá fotografie kované brány na obálce. „Ihned jsem si ji půjčil a do řemesla se okamžitě zamiloval," říká.

Když si knížku přečetl, nemohl uvěřit, co vše lze vytvořit z nevzhledného kusu železa, jak mu lze dát tvar, duši, život, vytvořit něco originálního. S nadšením šel za otcem s nápadem, že chce být kovář. „Rodiče zareagovali úžasně. V mých třinácti letech mi vytvořili kompletně vybavenou kovárnu doma," vzpomíná Hledík.

Žádný začátek není lehký. Učil se podle knížek bez zkušeností. Často mu železo zůstalo roztavené ve výhni. Poté jeho otec požádal známého kováře, aby syna zaučil.

Tyto zkušenosti a další praxe mu pomohly pracovat lépe s různými materiály. Nejradši má damascenskou ocel. „Pochází ze syrského Damašku. Takový materiál kovář zpracovává starobylými metodami, není jednotvárný, má různé podoby," popisuje mladý tvůrce.

Řemeslu obětoval i radovánky s kamarády. Když ho zvali, aby s nimi šel v létě k vodě, radši se zavřel do dílny. „Člověk se nikdy nesmí vzdát, i když spousta nožů skončila ve výhni, nevzdal jsem to. A nevzdám," ujišťuje.

Každoročně navštěvuje kovářské slavnosti Hefaiston na hradě Helfštýně na Přerovsku, kde sbírá zkušenosti od mistrů.

Jeho první dílo byl svícen. Vyrobil ho v pouhých dvanácti letech a daroval matce. První nůž prodal za korunu. „Nesmí se darovat jen tak, protože podle pověry může přeříznout přátelství," upozorňuje.

Nyní se věnuje převážně zakázkám pro známé. Často své výrobky ukazuje na Facebooku nebo na motosrazech. „Nůž si zákazníci přejí nejčastěji, rád ho vyrobím originální, třeba vyryju iniciálu. Přijdou s nějakou představou, tu si předkreslím a pak se zavřu do kovárny, do uší si pustím hudbu a tvořím. Ale nejde jen o nože, velmi časté jsou různé úpravy na motorkách, kdy si ji majitel chce personifikovat," přibližuje.

Jeho největší sen je, aby ho kovářství živilo. „Chci vyrábět originální věci, na které můžu být pyšný. Chci umět dokonalý damašek, což je opravdu složitá práce, ke které se propracovávám. Postup je velmi složitý. Dávám do každého výrobku kus sebe, bez nadsázky je na něm moje krev, pot, kolikrát i slzy," uzavírá nadšenec.

Autor: Veronika Laura Boháčková

5.1.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Podobizna Jana Václava Přepyského neexistuje. Jeho zobrazením má nicméně být socha svatého Václava ze sousoší Svatého Floriána v centru Ivanovic na Hané.

Před smrtí se baron Přepyský ukrýval třicet let. Vrazi ho rozsekali

Vít Kalvoda.

Muž co bojoval proti šmejdům: Někdo mi zapálil auto, tak jsem raději skončil

VIDEO: Z Marsu zpět na Zem. Posádka přistála ve Vyškově

Vyškov /FOTOGALERIE/ – Sto dva hodin neviděli denní světlo, v naprosté izolaci od života na planetě Zemi, pod neustálým dohledem všudypřítomných kamer dodržovali striktně denní harmonogramy, bojovali s pocitem hladu, výkyvy nálad a občasnou demotivací. Pět členů Expedice Mars vyrazilo v pondělí do vesmíru, aby si sáhli na dno a dostali ze sebe maximum. A to v uzavřeném prostoru pětadvaceti metrů čtverečních vyškovské hvězdárny. Všichni v pořádku „přistáli" v pátek.

OBRAZEM: Včelstva se vzájemně i vykrádají, prozrazuje muzejní výstava

Vyškov – Co všechno předchází tomu, než se na chleba namaže lahodný med? Co je dýmák a k čemu slouží? Jak dlouho existuje vyškovský včelařský spolek? Nejen na tyto otázky odpovídá výstava Kam nám uletěly včely, která je aktuálně k vidění v Zámecké komoře Muzea Vyškovska.

Novorozená miminka Vyškovska 12. týdne 2017

Vyškov - Novorozená miminka na Vyškovsku. Redakce Vyškovského deníku Rovnost gratuluje jejich rodičům a přeje jim i jejich dětem mnoho štěstí.

Je v dezolátním stavu. Opravy mostu se Milešovičtí dočkají po pěti letech čekání

Vyškovsko – Na rekonstrukci mostu čekají obyvatelé Milešovic už zhruba pět let. „Je v dezolátním stavu. Ve spodní části praská, už se nachází na hranici životnosti," zmínil starosta obce Michal Polanský.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies