VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hmyz na talíři: po cvrčcích, červech i sarančatech se v zoo jen zaprášilo

Vyškov /FOTOGALERIE/ – Pro někoho, kdo drží dietu, tato pochoutka rozhodně není. Některé druhy jsou totiž tučnější než vepřový bůček. Vyvarovat by se jí měli i lidé s alergiemi na mořské plody. Stejně jako ony obsahuje chitin, a tak může způsobit reakce v podobě svědivých pupínků. Většina návštěvníků akce Hmyz na talíři, která v sobotu přilákala do Hanáckého statku vyškovského zooparku možná i stovky lidí, nepatří ani do jedné, ani do druhé skupiny. A tak si pochutnávají na červech nebo třeba cvrčcích upravených na různé způsoby.

11.2.2017
SDÍLEJ:
Fotogalerie
17 fotografií

Nejvíc lidem u nás podle Davida Švejnohy, který hmyzí speciality připravoval, chutnají cvrčci. Kromě degustace se návštěvníci v Hanáckém statku zooparku dozvěděli i spoustu zajímavostí o broucích.Foto: DENÍK/Martina Hašková

Ty jim servíruje odborník na hmyzí speciality David Švejnoha. „U nás hmyz zatím není uznaný jako potravina. To se ale možná v příštím roce změní,“ zasvěcuje několik desítek přihlížejících, zatímco se na střídačku věnuje přípravě cvrčka banánového, který je podle něj mezi lidmi u nás nejoblíbenější, sarančete stepního a larev potemníka brazilského.

Suroviny, které má přichystané ve sklenicích s víkem, se ještě krátce před úpravou hýbou. Usmrtí je až těsně předtím, než je vhodí na pánev. Ponořením do vroucí vody. „Neexistuje rychlejší způsob. Trvá to ani ne sekundu. Lidé se nás často ptají, proč jim neusekáváme hlavičky. Je to z důvodu, který vám potvrdí i pánové, co tady mají šváby. Když švábovi useknete hlavu, zemře až za čtrnáct dní,“ vysvětluje Švejnoha. Tento druh hmyzu totiž nemá centrální nervovou soustavu, a tak dokáží přežít i jeho jednotlivé části.

Hmyz v sobotu poprvé ochutnává Radim Pavílek z Vyškova. „Zkusil jsem cvrčka. Ten mi připomíná propečenou kůži z kuřete. A larva potemníka chutná jako křupky. Ještě se těším na saranče,“ usmívá se návštěvník.

Ačkoliv se někomu může pojídání hmyzu zdát odpuzující, jde o velmi výživnou pochoutku. Zprvu to možná chce trošku větší dávku sebezapření, někomu ale stačí jen zavřít oči. Překonat počáteční odpor určitě stojí za to. Nejen kvůli chuti. Jak podotýká pracovník zooparku Pavel Klvač, diskutuje se o něm jako o superpotravině budoucnosti. „To je také jeden z důvodů, proč akci pořádáme. Chceme lidi zbavit stereotypů, v tomto případě strachu z konzumace hmyzu, a zároveň je chceme naučit, aby si ho vážili,“ konstatuje Klvač.

Odpolední program ve statku ovšem není jen o pojídání brouků. Kromě toho, kde hmyz vhodný k jídlu sehnat, jak ho dochutit, čeho se při přípravě vyvarovat, se o něm návštěvníci můžou dozvědět další zajímavosti. A také si některé zástupce odnést domů.

Třeba strašilky, na které je odborníkem teprve jedenáctiletý Jiří Kopřiva z Vyškova. „Hmyzem se zabývám od pěti let. Napřed mě zajímali blanokřídlí, strašilky a brouci o něco později. Chovám je doma v pokoji v teráriích a bednách,“ vypráví chlapec, zatímco mi na ruku dává tři různé druhy strašilek a láká mě, abych si nějakou koupila. „Nejmenší jsou za deset, ty velké za třicet korun. Jsou nenáročné. Krmím je listy ostružiníku, maliníku, případně břečťanu,“ vyjmenovává. A zatímco mě nepřesvědčil, spousta dětí od jeho stánku odchází s novými domácími mazlíčky.

Seznámit se s různými druhy brouků pak zájemci můžou díky panelům umístěným za „kuchyní“ Davida Švejnohy. Poslechnout si můžou i přednášku entomologa Dušana Trávníčka pro děti i dospělé o zajímavostech ze života hmyzu. Vyloženě pro menší návštěvníky jsou pak různá stanoviště, kde si můžou brouka vyrobit nebo se pochlubit svými vědomostmi.

Nejvíc plno je však stále u Švejnohova stánku. Jediné, co některým návštěvníkům vadí, je, že dobře neslyší jeho výklad. „Škoda, že nemá port. Ti, co stojí vzadu, ho slyší velmi špatně. Také by to chtělo nějakou obrazovku, aby i ti v zadních řadách nebo děti viděli, co kuchař právě dělá,“ poznamenává třeba Zuzana Olejníková z Vyškova.

Pokud se akce bude v příštím roce opakovat, zoopark se na ni podle Klvače technicky lépe připraví. „Bude obrazovka i port, je to v našich možnostech. Upřímně jsme nepočítali s takovým zájmem,“ hodnotí potěšeně.

Autor: Martina Hašková

11.2.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Vizualizace nového zimního stadionu ve Vyškově.
1 6

Na brusle? Nový zimní stadion otevře brány v listopadu

Nebezpečné přejezdy možná nově pohlídají i detektory překážek

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Nebezpečné přejezdy v České republice čekají letos rekonstrukce, Jihomoravané si ale na jejich lepší zabezpečení počkají. Do plánovaných přestaveb se totiž železničáři letos ještě nepustí. „U vytipovaných přejezdů zatím stavbu teprve připravujeme," uvedla mluvčí Správy železniční dopravní cesty Kateřina Šubová.

Novorozená miminka Vyškovska 8. týdne 2017

Vyškov - Novorozená miminka na Vyškovsku. Redakce Vyškovského deníku Rovnost gratuluje jejich rodičům a přeje jim i jejich dětem mnoho štěstí.

Holubice přijdou o miliony. Kvůli krajským zásadám územního rozvoje

Blanensko, Vyškovsko /INFOGRAFIKA/ – Mohly v ní najít práci desítky, možná stovky lidí. Z průmyslové zóny, s níž Holubice na Vyškovsku počítají v územním plánu, však zřejmě nic nebude. Kvůli Zásadám územního rozvoje Jihomoravského kraje. Ty minulé zastupitelstvo schválilo na poslední chvíli. Už krátce poté sklidily vlnu kritiky, teď se ozývají další.

Po patnácti letech rarita. O půjčku na opravy domů je poprvé nulový zájem

Ivanovice na Hané - Každý rok mají průměrně čtyři zájemce. Půjčku s tříprocentním úrokem, kterou svým obyvatelům nabízí Ivanovice na Hané na Vyškovsku, využívají lidé na opravy domů už asi patnáct let. Letos ale ještě nikdo zájem neprojevil. Uzávěrka žádostí je přitom už v úterý.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies