VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hmyz na talíři: po cvrčcích, červech i sarančatech se v zoo jen zaprášilo

Vyškov /FOTOGALERIE/ – Pro někoho, kdo drží dietu, tato pochoutka rozhodně není. Některé druhy jsou totiž tučnější než vepřový bůček. Vyvarovat by se jí měli i lidé s alergiemi na mořské plody. Stejně jako ony obsahuje chitin, a tak může způsobit reakce v podobě svědivých pupínků. Většina návštěvníků akce Hmyz na talíři, která v sobotu přilákala do Hanáckého statku vyškovského zooparku možná i stovky lidí, nepatří ani do jedné, ani do druhé skupiny. A tak si pochutnávají na červech nebo třeba cvrčcích upravených na různé způsoby.

11.2.2017
SDÍLEJ:

Nejvíc lidem u nás podle Davida Švejnohy, který hmyzí speciality připravoval, chutnají cvrčci. Kromě degustace se návštěvníci v Hanáckém statku zooparku dozvěděli i spoustu zajímavostí o broucích.Foto: DENÍK/Martina Hašková

Ty jim servíruje odborník na hmyzí speciality David Švejnoha. „U nás hmyz zatím není uznaný jako potravina. To se ale možná v příštím roce změní,“ zasvěcuje několik desítek přihlížejících, zatímco se na střídačku věnuje přípravě cvrčka banánového, který je podle něj mezi lidmi u nás nejoblíbenější, sarančete stepního a larev potemníka brazilského.

Suroviny, které má přichystané ve sklenicích s víkem, se ještě krátce před úpravou hýbou. Usmrtí je až těsně předtím, než je vhodí na pánev. Ponořením do vroucí vody. „Neexistuje rychlejší způsob. Trvá to ani ne sekundu. Lidé se nás často ptají, proč jim neusekáváme hlavičky. Je to z důvodu, který vám potvrdí i pánové, co tady mají šváby. Když švábovi useknete hlavu, zemře až za čtrnáct dní,“ vysvětluje Švejnoha. Tento druh hmyzu totiž nemá centrální nervovou soustavu, a tak dokáží přežít i jeho jednotlivé části.

Hmyz v sobotu poprvé ochutnává Radim Pavílek z Vyškova. „Zkusil jsem cvrčka. Ten mi připomíná propečenou kůži z kuřete. A larva potemníka chutná jako křupky. Ještě se těším na saranče,“ usmívá se návštěvník.

Ačkoliv se někomu může pojídání hmyzu zdát odpuzující, jde o velmi výživnou pochoutku. Zprvu to možná chce trošku větší dávku sebezapření, někomu ale stačí jen zavřít oči. Překonat počáteční odpor určitě stojí za to. Nejen kvůli chuti. Jak podotýká pracovník zooparku Pavel Klvač, diskutuje se o něm jako o superpotravině budoucnosti. „To je také jeden z důvodů, proč akci pořádáme. Chceme lidi zbavit stereotypů, v tomto případě strachu z konzumace hmyzu, a zároveň je chceme naučit, aby si ho vážili,“ konstatuje Klvač.

Odpolední program ve statku ovšem není jen o pojídání brouků. Kromě toho, kde hmyz vhodný k jídlu sehnat, jak ho dochutit, čeho se při přípravě vyvarovat, se o něm návštěvníci můžou dozvědět další zajímavosti. A také si některé zástupce odnést domů.

Třeba strašilky, na které je odborníkem teprve jedenáctiletý Jiří Kopřiva z Vyškova. „Hmyzem se zabývám od pěti let. Napřed mě zajímali blanokřídlí, strašilky a brouci o něco později. Chovám je doma v pokoji v teráriích a bednách,“ vypráví chlapec, zatímco mi na ruku dává tři různé druhy strašilek a láká mě, abych si nějakou koupila. „Nejmenší jsou za deset, ty velké za třicet korun. Jsou nenáročné. Krmím je listy ostružiníku, maliníku, případně břečťanu,“ vyjmenovává. A zatímco mě nepřesvědčil, spousta dětí od jeho stánku odchází s novými domácími mazlíčky.

Seznámit se s různými druhy brouků pak zájemci můžou díky panelům umístěným za „kuchyní“ Davida Švejnohy. Poslechnout si můžou i přednášku entomologa Dušana Trávníčka pro děti i dospělé o zajímavostech ze života hmyzu. Vyloženě pro menší návštěvníky jsou pak různá stanoviště, kde si můžou brouka vyrobit nebo se pochlubit svými vědomostmi.

Nejvíc plno je však stále u Švejnohova stánku. Jediné, co některým návštěvníkům vadí, je, že dobře neslyší jeho výklad. „Škoda, že nemá port. Ti, co stojí vzadu, ho slyší velmi špatně. Také by to chtělo nějakou obrazovku, aby i ti v zadních řadách nebo děti viděli, co kuchař právě dělá,“ poznamenává třeba Zuzana Olejníková z Vyškova.

Pokud se akce bude v příštím roce opakovat, zoopark se na ni podle Klvače technicky lépe připraví. „Bude obrazovka i port, je to v našich možnostech. Upřímně jsme nepočítali s takovým zájmem,“ hodnotí potěšeně.

Autor: Martina Hašková

11.2.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
9

Trpěli kvůli akci Kulak. I přes to trápení bych do strany nevstoupila, říká žena

Slavkovské trhy pro návštěvníky připravily všehochuť - od batikovaných triček, přes domácí koření, až po rytířské přilby.
12

OBRAZEM: Dobroty na slavkovském zámku přilákaly návštěvníky i přes déšť

AKTUALIZOVÁNO

Tragická nehoda u Černé Hory: zemřeli dva lidé, další muž je v kritickém stavu

Černá Hora – Dva mrtvé si vyžádala sobotní vážná dopravní nehoda na Blanensku. Na silnici I/43 u Černé Hory se kolem půl šesté večer srazilo osobní auto s dodávkou. „Šlo o čelní střet volkswagenu a octavie. Po srážce obě auta narazila do stromu," popsal policejní mluvčí Bohumil Malášek.

Trafikanti mizí z ulic. Kvůli účtenkám i maržím

Jižní Morava – Když za Josefa druhého vznikaly první trafiky, měly zisk jistý a šlo o snadný způsob, jak si na sebe mohli vydělávat zranění váleční veteráni. Nyní však je jich stále méně a méně. Dlouhodobý ústup malých stánků s tabákem a novinami nyní ještě posílil tlak elektronické evidence tržeb.

AKTUALIZOVÁNO

Mistrovské oslavy v Brně: hokejisty přivítalo 12 tisíc fanoušků, obsadili i věž

Brno /VIDEO, FOTOGALERIE/ – „Brno, miluji tě!" volal na plném Zelném trhu v centru města kouč a majitel hokejové Komety Libor Zábranský. Měl k tomu dobrý důvod, protože bez ohledu na déšť přišlo na sobotní oslavu titulu dvanáct tisíc fanoušků a na náměstí vládla euforická atmosféra připomínající zlaté okamžiky českého hokeje po výhře v Naganu. Fanoušci obsadili i nedalekou věž Staré radnice.

Literát a básník Župka se přátelil s Macharem nebo Mahenem

Ivanovice na Hané /PO STOPÁCH OSOBNOSTÍ/ – Když se teprve čtyřletý Filip Cyril Župka spolu s rodiči odstěhoval z Ivanovic na Hané, zpřetrhal s Vyškovskem téměř veškeré vazby. Na město, kde se roku 1885 narodil, si zřejmě ani nepamatoval. Dlouho žil a studoval na Prostějovsku, kde udělali kariéru významného spisovatele a knihovníka.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies