VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Obyvatelé prožili tropický týden

VYŠKOVSKO - Kvůli čtyřicetistupňovým horkům kolabovali kardiaci. Vedro postihlo těžce důchodce, komplikovalo život lidem řady profesí.

20.7.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jaroslav sýbek

Bratr Jiřího Záhoříka z Pustiměře se podivil, když nastoupil do svého auta, které nechal v době největších veder zaparkované u svého domu v Pustiměři. „Jak mu pražilo slunce do předního skla, tak se teplem zkroutila a vydula palubní deska,“ popisuje Záhořík.

Ručička teploměru se v minulých dnech ve stínu přehoupla přes třicítku. Podobné počasí se dalo přežít jen na koupalištích nebo ve sklepě. Ne každý měl ale dovolenou nebo prázdniny. Nejhůře na tropická vedra doplatili nemocní.

„Zvláště v pondělí a úterý jsme měli o zhruba dvacet procent více výjezdů, než je obvyklé v jiných dnech. Lidé totiž častěji trpěli kolapsy z horka, cévními mozkovými příhodami a infarkty,“ odhaduje situaci v okrese ředitel krajské záchranné služby Luděk Kašparovský.

Důchodci snášeli africké počasí také těžce. „Klienty otíráme vlhčenými ubrousky, často sprchujeme. Ve všech pokojích jsou ventilátory. Nevycházíme ven a dáváme jim hodně pít,“ líčí staniční sestra domova důchodců ve Vyškově Věra Žižlavská.

S extrémními teplotami bojují také lidé, kteří musí do terénu v uniformě. „Je to náš úděl. Ale zvládáme ho. Kalhoty a košile jsou oproti minulosti přece jen lepší. Takže trochu problémů nám v těchto dnech působí nutnost nosit čepici,“ uvedl mluvčí vyškovské policie Alois Gryc.

Hůře jsou na tom hasiči. Ti byli navíc neustále v pohotovosti kvůli hrozbě požárů. „Zasahovat v ochranném obleku je opravdu velmi náročné. Zvláště na přímém slunci. Ke všemu se počet výjezdů zvýšil hlavně kvůli vysychajícím lesům. Častěji také musíme hasit hořící auta při sklizních na poli,“ vysvětlil vedoucí vyškovského oddělení integrovaného záchranného systému Jiří Sedláček.

Vedení se proto snaží ulehčit zasahujícím příslušníkům nelehký úděl a zmenšilo počet hodin výcviku na přímém slunci. „Ke všemu jsme odložili práce, které jinak běžně hasiči dělají, když jsou ve službě a čekají na zásah. V tomto čase se věnují spíše teorii,“ doplnil Sedláček.

Brázdit kombajnem nebo náklaďákem pole je také práce jen pro odolné muže. „Mám rád teplo, ale toto je už moc. Veškeré chlazení, které tu mám, je ručník, otevřené okno a asi čtyři litry limonády. Docela mě to unavuje,“ říká řidič nákladního auta z rostěnického družstva Stanislav Rája.

V autě musí o žních vydržet déle než dvanáct hodin denně. Klimatizaci ale nechtěl, i když mu družstvo nabízelo nový náklaďák. „Kombajny u nás mají klimatizaci, stejně tak traktory. Má to ale své nevýhody. V kabině mají příjemně, ale osádka musí často ven. Tam je ale zase horko. Takže se nachladí. Jsem zdravý i díky tomu, že už řadu let vedro snáším,“ uvažuje o výhodách staré techniky řidič.

Také řada lidí jiných profesí horkem těžce trpí. Jako v rozpálené peci si připadá ve stánku s grilovanými kuřaty ve Vyškově třeba Alena Šenkýřová a ukazuje teploměr, jehož ručička se zastavila na padesáti stupních.

Horko sužuje i zvířata. „Koně stříkáme vodou. Dobytek si zaleze do chládku v příbytku. Všechna zvířata musejí mít dostatek vody,“ informuje veterinářka vyškovského zooparku Dana Hyláková.

20.7.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Ragbisté Vyškova jsou se Slavií favoritem. S respektem k soupeři

Pervitin. Ilustrační foto.

V podmínce prodával pervitin. Hrozí mu deset let za mřížemi

Oslaví symboly: mandle i víno. Unikátní stezka vede k rozhledně

Hustopeče, jižní Morava /TIP NA VÍKEND/ – Stezkou protkanou několika stanovišti s úkoly se v sobotu vydají návštěvníci Hustopečí na Břeclavsku. Cíl? Tamní mandloňové sady.

Slavkov má nové logo. Objeví se i na reklamních předmětech

Slavkov u Brna - Dvouhlavá orlice z nejstaršího dochovaného českého znaku a jeden z největších barokních zámků na Moravě. To jsou dva nejvýraznější prvky, které symbolizují Slavkov u Brna a staly se předlohou pro nové městské logo.

Vesnice? Někdy noclehárny pro měšťáky unavené Brnem

Vyškovsko, Blanensko /INFOGRAFIKA/ – V Habrovanech je do půl roku prodaný každý domek a minimálně jednou do měsíce se někdo přijde podívat na tamní volné stavební parcely. V Bukovině na Blanensku zas nestíhají odmítat zájemce o pozemky, které jim už došly. Jak vyplývá z údajů Českého statistického úřadu, vesnice v regionu, a to především ty blízko Brna, přitahují nové lidi. Takové, kteří jsou už unavení městem. „Když se stěhují, chtějí být na menší dědině, kde mají pěkný pozemek a dům, a to za rozumné peníze," vysvětlil makléř brněnské realitní společnosti Gaute Vojtěch Urbánek.

Opravy silnic v kraji? Z dvaceti projektů je devět mostů

Jižní Morava – Mosty u Šakvic na Břeclavsku 123 milionů, v Hodoníně čtyřiapadesát, ve Lhotě Rapotina na Blanensku necelých devětadvacet milionů. Silničáři v kraji letos ze státního příspěvku 228 milionů korun opraví hlavně mosty. Mezi dvacítkou připravených oprav jich je devět.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies