Zájem o ně neslábne. „Na všechny tři časy máme plno. Kapacita je čtyřicet, maximálně pětačtyřicet lidí. Bývá to tak pokaždé," konstatuje pokladní Zdenka Hanousková.

Líčení od rána

Obdivovat krásy zámeckého interiéru za výkladu Morticie Addamsové, za niž se převlékl vedoucí průvodců David Kučera, přijela třeba Uršula Vajdiková z Veselí nad Moravou. „Máme na prázdninách vnoučata z Plzně, takže jsme pro ně hledali vhodnou zábavu. Narazili jsme na oživené prohlídky ve Slavkově, příliš jsme neváhali. Naštěstí byla ještě čtyři volná místa," je potěšená návštěvnice.

Aby vypadali co nejděsivěji, připravují se aktéři, všichni z řad průvodců slavkovské památky, od rána. „Jsem tady už od osmi, kdy začalo líčení. Jinak příprava nového představení trvá několik týdnů. Psát scénář může trvat třeba měsíc, pak nějakou dobu zabere promyslet všechno po stránce rolí, kostýmů, celkové vizáže. Když jde o novinku, zkoušíme dvakrát, u staršího kousku stačí jednou," přibližuje Kučera.

Úderem sedmé hodiny večer příchozí vítá lehce nezvladatelný čtyřnohý přítel Morticie, který se následně místy jako šílený prohání chodbami a potemnělými komnatami. „Ve smečce, musíte chodit ve smečce," zběsile syčí na zatím smějící se návštěvníky. Ti se baví i při Morticiině vydařeně afektovaném výkladu, obohaceném o úsměvné historky a glosy.

Třeba když se do místnosti přižene mrtvá nevěsta, Morticiina sestřenice Demencie, zoufale hledá svého muže a vybírá si jednoho z návštěvníků. „To není on, Demencie, má málo vlasů," upozorňuje ji věrohodně přestrojený průvodce. Poznámka u některých vyvolává salvu smíchu.

V další z místnosti čeká mrtvý, kterého se jeho domnělá snoubenka snaží oživit. Opět míří do davu návštěvníků, následně se mladá dívka stává obětí upíra. Ten poté, co jí vysaje dostatečné množství krve, ožívá. Dívka zůstává bezvládně ležet na zemi. To už menším divákům tuhne úsměv na rtech.

Všichni ovšem přijímají pozvánku na svatbu páru. Jenomže se nevydaří. Objeví se pravá snoubenka a sokyně se navždy zbavuje. Chystá se proto další sňatek, za nímž ale turisté musí sestoupit do podzemí, stylově je doprovází píseň The Phantom Of The Opera.

Dole čekají další upíři, atmosféru dokreslují strašidelné zvuky z reproduktorů. Jediné světlo vytváří svíčky umístěné na zemi, kterých není zrovna mnoho. Procházka ve tmě už pak není moc příjemná ani dospělým. „Lekli jsme se mockrát," přiznává Vajdiková.

Nejsou jediní, to můžu s klidem potvrdit. I mně vyděsil jeden z upírů, který nečekaně vykoukl zpoza rohu. A ačkoliv mi ze začátku připadalo hodně divné, že někteří návštěvníci přišli bez dětí, v závěru, hlavně díky prohlídce podzemí, měním názor.

Strach nečekaly

Naprosto uchvácená zámek opouští čtveřice dívek, které přijely z Brna. „Jsme nadšené. Celé to bylo skvělé, hlavně masky. Morticia byla hodně autentická, ačkoliv šlo o muže. Ani jsme nečekaly, že se budeme bát, ale v podzemí, kde byla velká tma, jsme se necítily zrovna jistě," potvrzuje jedna z Brňanek Lucie Hošková.

Zatímco ony jsou na oživené prohlídce poprvé, Kučera potvrzuje, že někteří návštěvníci chodí pravidelně. „Příště se můžou těšit na Sněhurku nebo Šípkovou Růženku," vzkazuje. Právě druhá jmenovaná má roli mrtvé nevěsty, čehož si všimli i někteří z diváků, ti pravidelní.