VYBERTE SI REGION

Jednotná záchranářská služba má desetileté výročí. Slaví prací i výstavou

Jižní Morava - Jel na motorce na výlet a havaroval. Těžce zraněnému jedenačtyřicetiletému muži s těžkým poraněním hlavy museli přijet na pomoc jihomoravští záchranáři. V bezvědomí ho letecky převezli do jedné z brněnských nemocnic. Takový byl jeden z loňských výjezdů jihomoravských záchranářů. Ročně vyjedou k přibližně osmadevadesáti tisícům případů. Letos slaví záchranná služba desetileté výročí jednotného fungování. A od úterka se mohou lidé podívat ve foyer budovy sídla kraje na výstavu o činnosti jihomoravských záchranářů.

21.2.2016 AKTUALIZOVÁNO 21.2.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Attila Racek

Volání na tísňovou linku je mnohem víc než výjezdů. „Operátoři přijmou denně přes sedm set telefonátů. Lidé často volají i tehdy, když zásah není nutný. Volají také opilí a operátorům jen nadávají," řekla mluvčí záchranářů Barbora Zuchová.

Desítky týmů

Nejpočetnější kategorií zbytečných volání jsou smějící se děti. „Někdy telefonují několikrát za sebou, nejspíš když se o přestávkách ve škole nudí. Čísla, z nichž volají, pak zablokujeme," vysvětlila Zuchová. Policii hlásí případy, jen pokud je jasné, že jde o úmyslné zneužití linky.

Jihomoravští záchranáři za den vyjedou k více než dvěma stům padesáti případům. „Výjimkou nejsou ani dny, kdy je jich přes tři sta," upozornila Zuchová. Přes den se v kraji tyto výjezdy dělí mezi šestačtyřicet týmů. V noci jich zasahuje dvaačtyřicet.

K případům je posílají operátoři, kteří před příjezdem záchranářů lidem radí, co mají dělat. „Volající povzbuzujeme a dodáváme jim odvahu. Nejsme jen zdravotníci radící po telefonu, ale také psychická opora volajícího, na kterou se může stoprocentně spolehnout," poznamenala operátorka Dagmar Kellnerová, která na operačním středisku pracuje už šestnáct let.Pro zvětšení klikněte.

Podle ní je důležité pomáhající lidi vyvést z šoku. „Když jde o život dítěte nebo manželky, tak mohou být i v šoku i jinak silní chlapi. Někdy je musíme chlácholit a jindy naopak zvýšit hlas, abychom je z tohoto stavu dostali," řekla Kellnerová.

V budoucnu bude operační středisko přijímat také automatické hovory, takzvané e-call. „Tento systém má být od roku 2018 nainstalovaný ve všech nových autech," upozornila mluvčí Zuchová.

Přes polovinu výjezdů ročně zajišťují záchranáři z Brna a Brněnska. „Vyjíždějí z šesti základen, které jsou v brněnských Bohunicích, Černovicích, na Ponavě a pak také v Ivančicích, Tišnově a Pohořelicích," vyjmenovala Zuchová. Dodala, že záchranné týmy často doplňují také studenti brněnských zdravotnických škol.

Náročný kras

Jihomoravští záchranáři však nevyjíždějí jen k autonehodám. „Na Blanensku je velmi členitý terén, který ovlivňuje nároky na přednemocniční péči," vysvětlila Zuchová. Většinu regionu totiž tvoří Českomoravská a Drahanská vrchovina a v protikladu k nim Moravský kras plný jeskyní a údolí.

Právě tam záchranáři z Blanenska vyjíždějí k případům, kdy je zraněný speleolog. „K problémům dochází přímo v podzemí a při vyprošťování. Proto spolupracujeme i s hasiči, speleologickou záchrannou službou nebo s vodními záchranáři," upozornil lékař blanenské záchranné služby Petr Hlavinka.

Podle něho jsou v okolí jeskyní rizikovější letní měsíce, kdy se do oblasti sjíždějí desítky tisíc turistů. Mezi nimi také amatérští speleologové.

Od loňska záchranáři pracují na vytvoření mezinárodních smluv se slovenskými a rakouskými kolegy. „Do poloviny letošního roku bude uzavřená smlouva s Rakouskem o konkrétních podmínkách zásahů na území druhého státu," upozornila Zuchová.

EVA BÁRTOVÁ

Autor: Redakce

21.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Děti na hřišti ohrožuje schnoucí patnáctimetrový topol. Nechají ho pokácet

Bučovice – Je ve špatném stavu. Nedávno z něj dokonce odpadla metrová větev, která mohla někoho zranit. Na nebezpečný usychající topol nedaleko dětského hřiště v bučovické místní části Kloboučky upozornila na posledním zasedání zastupitelstva obyvatelka města Soňa Kalabisová. „Kolem chodí děti a může se stát neštěstí," poukázala.

Česko se stalo montovnou Evropy. Pět dopadů, které to na nás má

Na makroekonomických číslech něco nesedí. Česko vykazuje slušný růst ekonomiky, tažený hlavně průmyslovou výrobou a exportem. Navzdory tomu dál působíme v rámci Evropské unie jako chudí příbuzní s průměrným hrubým příjmem 27 tisíc korun, tedy v přepočtu 1000 eur. Od roku 2008 se nám nedaří dotahovat Německo ani Rakousko. Za slušnými makroekonomickými čísly se totiž skrývá problém na mikroúrovni. Příliš mnoho podniků v Česku plní roli pouhé montovny, zatímco lukrativní výzkum a vývoj i marketing a dodávku zákazníkovi zajišťují zahraniční mateřské koncerny.

Nejlepší architektonický počin v kraji? Hlasujte v naší anketě

Jižní Morava /ANKETA/ - Česká komora architektů v letošním roce vyhlásila první ročník České ceny za architekturu. Její cíl je zejména zhodnocení domácí architektonické produkce. Do soutěžní přehlídky se přihlásilo téměř pět stovek děl. Mezinárodní porota poté do užšího výběru nominovala třiašedesát děl, včetně devíti zástupců z jižní Moravy. „Hodnotitelé ze všech nominovaných poté vyberou pět až deset nejlepších. Kdo zvítězil, se všichni účastníci dozví v listopadu na slavnostním vyhlášení," uvedla mluvčí České komory architektů Zuzana Hošková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies